Neal Brennan: Blocks

Dobré zabavení na 60 minut, ale kromě závěrečného "osvícení" mi nic příliš neutkvělo v paměti. Rozhodně však vystoupení Neala Brennana stálo za to a pokud někdy narazím na jiný "speciál", kouknu na něj. Má kvalitní komické načasování, ať už to jsou klasické humorné věci nebo self-deprecation, a probíraná témata mi nejsou příliš cizí, takže jsem se bavil. (08.12.2022)

Mám moc rád, když standup komici bolavě mluví o sobě a reálném životě a jen nehází fórky "jak jsem potkal v letadle Obamu" a "jak jsem nestihl dojít na záchod". Neal Brennan je příjemné překvapení. Místy je to skoro až moc smutný, bych řekl, ale bavil jsem se velice. (19.09.2023)

Taky mě štve ten tlak, na vztahy a rodinu, ten fakt, že musíte zajistit emocionální stabilitu, vzájemně a pak vlastně zjistíte, že je to celé fake, že možná vaše nejlepší vzpomínky jsou jen lži, které před vámi skrývá ten, kdo je vám nejbližší. Neal to má v hlavně vlastně dost srovnaný, i když pořád opakuje, že je s ním něco špatně, ale stejně jako žena v publiku mu řekne, že to není jeho chyba, je to jen o štěstí (6%) a jakou motivaci má vlastně muž? Všechno je proti vám, jste postradatelní, jste meme, jste bolestivý nástroj, skučící pant, skučící kus dřeva, v mlýně bolesti. Tenhle standup jsem ale nevnímal tak depresivně, chytil jsem Neala ve správnej čas. Vnímám to zkrátka stejně jako on. Speciálně to "Would you rather be right or happy?" (hits me same way as him) Já tolik předstírat nedokážu a čím starší jsem, tím míň to dělám. Nevěřím, že tím, že jste na někoho fake mu ukazujete a projevujete empatii. Tohle má být nejtintimější a nejdůležitější část vašeho života - jak ji můžete žít ve lži a předstírání? Jaký smysl to má, vědět, že realita není to, co tu oba předstíráte? Note: Ano, beru fakt, že některé informace mohou být v rámci standupu akt a nemusejí odpovídat realitě, bylo mi to připomenuto třeba u Taylor Tomlinson, kterou zde Necrotongue zmiňuje, která má kontradikce v některých informacích ohledně svých vystoupení a vše to tlačí a staví na tom traumatu nevěrohodným způsobem, který funguje jedině, pokud jí věříte, že je to pravda. 'Blocks' jsou možná nejvíce existenciální standup, co jsem kdy viděl, ale na humor taky dojde. (21.04.2024)

Dnes jsem viděl letošní speciál Neala Brennana, a protože mě zaujal, dopřál jsem si tento skok v čase, abych vyzkoušel, co dal dohromady před dvěma lety. No, nezbylo mi, než jít do plné palby, jelikož jsem utrpěl zvláštní zážitek. V první řadě to byla pořádná legrace, chvílemi přímo sranda (výroční přestřelka NRA vs US Army), při níž jsem dostal možnost důkladně procvičit bránici, místy šel ale humor kompletně stranou, atmosféra zhoustla, nálada potemněla a mně došlo, že Bill Burr není jediný postávající humorník s ne úplně fajn dětstvím a že komici budou asi mnohem poškozenější lidé, než jsem si myslel. Já jsem samozřejmě věděl, že jsou svým způsobem narušení, ale když tak poslouchám vzpomínky na dětství v podání Billa Burra, Taylor Tomlinson a nově i Neala Brennana, začínám si uvědomovat, že je stand up pro tyto komiky vlastně formou terapie a nebýt jejich traumatizujících zážitků, asi by nedokázali lidi takhle rozesmát. / Poučení: Keith bude asi pěkný bručoun. (14.04.2024)