Súperi

Vyhrocené tenisové melodrama plné ega, neopětované lásky a touze po vítězství / Zendaye. Jako tenisová bohyně, jíž princ Charles pokleslých mravů a jeho hodný sekundant zobou z ruky, nemá chybu. To samé platí pro zápletku, kdy do poslední chvíle nevíte, jak to celé dopadne. Čeho ubrat jsou zpomalovačky. K natáčení rychlého sportu typu tenis dávají pro zdramatizování úderů smysl, ale v závěru se s nimi Guadagnino utrhává ze řetězu natolik, že tím vyvrcholení příběhu paradoxně trochu otupuje. Údernost přitom zápasům jinak vůbec nechybí, protože jak nazvučení, tak i soundtrack a hrátky s kamerou při každé výměně dodávají filmu živelnost, která mi u tenisových snímků dlouhá léta chyběla. (25.04.2024)

Film plochý ako samotná prehypeovaná Zendaya, ktorá vyskakuje už z každej záchodovej misy. O tenis tu v podstate ani nejde, športové zápolenie je bez napätia a atmosféry, zábery so zápasov skutočný tenis ani nepripomínajú a niekoľkokrát sa tu objavuje šialené lámanie rakiet, ako keby toto bolo najbežnejšou súčasťou bieleho športu - a smie sa vôbec ešte hovoriť, že bieleho? 🤔 Od degeneráta Guadagnina sa zároveň nedalo čakať nič iné, že kým už svoju deviáciu nemôže pretlačiť oficiálne ako to majstrov... pardon vomitovsky dokázal v nezabudnuteľných dielach ako Daj mi tvoje péro alebo Buzi kampus, tak ju pretlačí aspoň latentne a aj zo 100% heterákov, ktorých hlavnou úlohou je uháňať jedno dievča, urobí heterákov maximálne tak polovičných a tak si divák užije dlhé slinné výmeny a hompáľajúce vtáky, lebo dnes sa už aj tak medzi homo a hetero erotikou krásne stierajú rozdiely. Skákanie v časových rovinách a nevhodná hudba boli v tomto nepodarku naozaj tým najmenej rušivým elementom, lebo ten záver a posledná scénka dvoch šťastných upotencov musela rozosmiať aj najvášnivejšieho fanúšika trapasov. (18.05.2024)

Najsexi film roka. Luca Guadagnino si berie to najrajcovnejšie z Call Me by Your Name, to najlepšie zo športových filmov a ešte to zaobaluje do neskutočne originálneho a sakra štýlového vizuálu plného nápaditej kamery, parádnej hudby a dravého strihu. Nejednoznačný, iba v náznakoch naznačovaný bisexuálny trojuholník zaobalený do tenisového filmu, kde tie, parádne natočené tenisové zápasy hrajú až druhý prím. Ten prvý hrá zbesilá vyprávěcí štruktúra, ktorá skáče v časových obdobiach v každom druhom strihu, ale divák sa ani raz nestratí v postavách a udalostiach, ktoré sa práve dejú. Nie je to síce úplne bez chýb (napr. trochu zbrklý samotný záver a posledný záber filmu bez dostatočného climaxu), ale faktom je, že Luca Guadagnino natočil zatraceně hot and cool movie! CELKOVO: 8/10 (25.05.2024)

Tak jsem se po dlouhé době dostal konečně do kina a jako první došlo právě na Challengers. Upřímně jsem si užil hlavní herecké trio (a ne jen kvůli té trojce). Bavili mě salvy dialogů a zároveň promlčené pasáže, které říkaly vše beze slov. Střihová skladba, kdy se skáče mezi minulostí a současností, krásně rozviřuje příběh a dodává nám expozici v tu správnou chvíli. A zároveň mě baví jak se stříhá rytmicky bez ohledu na kameru nebo dialog, vždy mě to koplo do očí, ale asi správně, pokud jde kopání do očí provádět správně. Kamerově je to porno, framing, extrémní closeupy, zoomy a hora slwomotionu. Celkově si film drží super tempo až na pár míst, tam však chápu proč tvůrci trochu zpomalili. Prostě mega surová reklama na sportovní oblečení (cap). (19.05.2024)

Tenisové scény mezi Artem a Patrikem jsou mimořádně houževnaté. Pohledy z ptačí perspektivy, kamery připevněné na tenisových raketách a mnoho dalšího, jen umocňuje efekt toho, že vše udržuje diváky plně ponořené do tohoto tenisového dramatu. Luca Guadagnino v Rivalech ve vás vyvolává touhu vstát a sportovně si zakřičet. Režisér natočil odvážný a především osvěžující snímek, který přiměje k napětí i ty nejotrlejší diváky. Herecké trio ze sebe vydává všechno a donutí vás částečně vše prožívat s nimi. Je to hříšně zábavné a mimořádně neochvějné. (23.04.2024)