Velké nic

Doba covidová jistým způsobem poznamenala každého z nás a z dnešního pohledu to byl prostě bizár. Tento dokument skvěle zprostředkovává pohledy několika odlišných lidí vždy velice zajímavým způsobem. Kombinuje momenty radosti i smutku a moc dobře je vyvažuje po trvání celého filmu. Z filmařského hlediska je Velké NIC výborná práce, za mě moc povedený střih, kvalitní práce s kamerou, protože některé záběry byly doopravdy perfektní! A černobílý formát sedl tomuto dokumentu jak p**** na hrnec. Celé kino se skoro pořád smálo a není vůbec divu vzhledem k tak skvěle zpracovanému tématu. Myslím si, že vidět Velké NIC alespoň 1x za život je povinností každého Čecha. Čechy Čechům! :D (23.03.2023)

Velmi dobře zpracováno - z odstupem, bez vlastního hodnocení, byť i podprahového, žádné řešení politiky, pouze dopad na obyčejné lidi. Pojetí této doby je střízlivé, protože názory na pandemii se příliš různí. Opravdu mimořádně je zachycena změna atmosféry z počátečního nadšení, že se všichni semkneme a spojíme, až přes frustraci a únavu z pandemie na samém konci - v tomto ohledu je film hodnotnější než klasické časosběrné dokumenty od Třeštíkové, ty proměny jsou za krátké časové období tolik zřetelné. Klusák, jak už je mu vlastní, se zaměřil na zobrazení absurdity doby, poctivě ovšem vykreslil pandemii ze všech stran, názorů a sociálních skupin. Na reakcích lidí z kina bylo patrné, že Velké nic je naprosto jedinečné v té tragikomičnosti, kdy smích nad absurdnem následuje pachuť, smutek a bolestivé vzpomínky, každému ta pandemie něco vzala (resp. lockdowny). Možná na hodnocení této doby je ještě příliš brzy, přeci ještě před rokem se povinně nosily roušky a teprve nedávno pandemii ukončil Putin, ale určitě se bude díky dokumentu jednat o věrné zachycení doby - a teprve s odstupem několika let to bude ještě zřetelnější. Snad se ze všech těch chyb, které se udály, poučíme. Emoce při odchodu z kina tedy byly smíšené, to ale ukazuje, o jak kvalitní dokumentární počin se jedná. Od Klusáka po letech vždy očekávám nějakou kvalitu - a i v tomto případě jsem byl nadmíru spokojen. (17.03.2023)

Je dobré uchovat takto na paměti bezpáteřní zrůdy typu Peterková a jí podobní dezolátní antivax covid popírači, kteří naprosto ničím, nijak ani nikomu neprospěli. Svým nedodržováním ničeho a relativizací covidu celou situaci jen zhoršovali a eskalovali. Jsem tak moc rád, že jsou tyhle existence zdokumentovány a nezůstanou zapomenuty. Stejně tak jako neschopnost vlády v čele s StBákem Burešem. Ale zejména to období lidské solidarity a semknutí a extrémní nasazení všech zdravotníků a státních složek. I policie zasahujíci proti té demonstrující zvěři… těm všem je třeba děkovat za to, že jsme to nějak zvládli. Nebýt mameluků kolem Peterkové a neschopných lidí ve vláde, mohlo tady ještě tisíce a tisíce lidí dnes být. (12.11.2023)

Čekala jsem v tom víc humoru a nadsázky. Přitom mi to přišlo spíš jako sestřih odpoledních zpráv. Chyběla mi data, možná větší vhled do politické situace. Vyhrocené příběhy např. z pohostinství nebo porodnictví. Nejvíc bych to přirovnala k domácímu fotoarchivu - ten, kdo to prožil to spoustu věcí připomene, ale když se na dokument podívají naše děti nebo cizinec, tak nepochopí souvislosti. (22.04.2024)

Informačně nehodnotné, ale jinak emotivní dokument, který velice dobře zachycuje dobu pandemie, která se po už krátké době zdá, jako hodně vzdálená minulost. Třesk mrazivých záběrů s těmi úsměvnými funguje a je mi vlastně sympatické, že celý film vlastně nic nehodnotí, jen "ukazuje". Prostoru pro Peterkovou bylo na mě až moc, nezaslouží si ho. Klusák prostě umí. (26.04.2023)