Jeden život

Už dlouho ve mně nezanechal film takovouto emoční stopu, jako příběh Nickyho Wintona a jeho "dětí". Samotný Winton pochopitelně zaslouží v maximálmí míře glorifikovat a samotný jeho příběh je 5* v plné míře, ale když k tomu tvůrci přidali ještě takovéto emocemi narvané provedení, tak se nebojím už takto ze začátku roku říci, že je to pro mě jeden z filmových vrcholů roku. Cením také četného využívání naší mateřštiny a zapojení domácích herců, kdy to ještě více přidává filmu na autentičnosti. Dneska už je opravdu málo takovýchto filmů, a ještě méně lidí, jako byl Nicholas Winton. (08.02.2024)

Pekný film, len mám smolu v tom, že som už videla film Nickyho rodina (takisto v kine) a tým pádom mi je obdivuhodný príbeh Nicholasa Wintona dobre známy a tak tento nový film o ňom a jeho deťoch ONE LIFE nezapôsobil na mňa až tak, ako keby to bolo moje prvé zoznámenie sa s ním. Páčili sa mi herecké výkony, najmä Anthonyho Hopkinsa. Obdivujem odvahu, pracovitosť, vytrvalosť a pokoru skutočného Wintona, jemu ako človeku by som dala najvyššie možné hodnotenie, ale aj filmu dávam tiež celkom pekné hodnotenie. Akurát, že Winton si ho už nepozrie. Hopkins môže byť hrdý na to, že mal tú česť zahrať si Wintona, veruže ešte viac hrdý ako by bol Winton, keby vedel, že vo filme o ňom ho bude hrať legenda ako Hopkins. [OV Sneak Surprise Preview, CineStar Mainz, poznámka pre mňa: súťaž Pepsi & UEFA]. (25.03.2024)

No ano, je to rutinní filmařina, které až příliš často působí televizním dojmem, ale ten příběh je natolik silný a pohlcující, že veškeré nedostatky snadno zastiňuje. Zároveň je to snad první film, u kterého jsem rád, že nebyl v některých aspektech intenzivnější, což platí především pro nástupy dětí do vlaků a loučení s rodiči. Herecky se filmu asi nedá nic vytknou a aby taky jo, když tu první housle hraje Hopkins, ale tady je třeba říct, že casting vyšel na jedničku. No a samotný závěr.....................ta scéna je notoricky známá, ale i tak platí, že kdo tu neuroní alespoň jedinou slzu, tak nemá srdce. Za mě důstojná pocta úžasnému člověku i jeho spolupracovníkům, kteří se na záchraně dětí podíleli. 90% (10.03.2024)

Je to subjektívne hodnotenie založené na sile osobnosti Sira Nicholasa Wintona a jeho ľudskosti a na základe pocitov, ktoré som mal pri sledovaní, predovšetkým v scénach, keď sa po rokoch stretol so zachránenými deťmi, to bol najsilnejší moment filmu. Ale celá línia s Hopkinsom bola výborná, škoda, že línia z roku 1939 už takú silu nemala. Čo je zvláštne, lebo hrôzy nacistického režimu majú veľkú silu v každom filme. Tu ale bol najemotívnejší moment tejto linky, keď vyviedli Hanu z vlaku, o iných hrôzach a osudoch ľudí len počujeme. Iste, každý vie, čo sa dialo, bolo to x-krát sfilmované, ale myslím, že pripomínať si to, aj explicitne, treba stále, lebo máme dobu, keď sa zdá, že na to už väčšina ľudí zabudla a takéto hrôzy sa môžu znovu opakovať. Dnes počúvame reči aj z najvyšších miest, že vojna sa nedá ukončiť podporovaním napadnutej krajiny zbraňami, ale len mierovými rokovaniami. Aj v roku 1938 boli najvyšší predstavitelia rovnako zbabelí a mysleli si, že keď Hitlerovi ustúpia so Sudetmi, tak bude mier a vieme ako to dopadlo. Zlu sa nesmie ustupovať, zlo treba poraziť, inak mier nie je možný. Určite nie dlhodobý. Ľudia sa stále nepoučili... (03.03.2024)

Z kina, kde jsem film sledoval, si odnáším velký zážitek. Nejen kvůli filmu samotnému, ale také kvůli spolusledujícím. Ještě jsem nezažil, aby celé kino v naprostém tichu sledovalo běžící titulky. Bylo to skoro tak super jako tento film, jenž jen umocnil můj respekt a úctu k osobě Nicholase Wintona. (06.02.2024)