Pán veľrýb

Ona je to vlastně taková snadno zapomenutelná pohádka na nedělní odpoledne, v níž se dívka rozhodne, že se zrovnoprávní. Její dědeček představuje všechny a všechno žijící duchem minulého. Konflikt je neodvratný a velmi překvapivě dopadne úplně stejně, jako ve všech jiných filmech na toto téma. Takže jediným plusem zůstává zajímavé maurské prostředí. (08.04.2019)

Silny pribeh - maorska legenda stale zije a ma co rict. Pribeh je opravdu magicky, charisma mlade Keishy Castle-Hughes strka vsechny ostatni na place s prehledem do kapsy a to se zbytek hercu taky hodne snazi. Pastva pro oci, kazdy zaber navazuje na ten predchozi neuveritelne lehce, podobne to funguje i u hudebniho doprovodu...husi kuze zarucena! (22.02.2007)

je to sice nabušený skvelýmí hereckými výkony, hlavně Keisha Castle-Hughes zahrála na svůj věk výjmečně, což se u takhle mladých herců moc často nevidí, ale po většinu doby mi to nepřipadalo moc zajímavý, pořád se to jenom točí kolem tradic a vztahů v rodině a to mi zrovna moc přitažlivý nepřipadá, konec je už mnohem více emotivní a je tam spousta dojemných scén, ale to přece jenom na plný hodnocení stačit nebude (10.05.2005)

Film ne pro kazdeho a predevsim ne pro kazdou naladu. Nekdo muze byt znechucen misty az prehnanym brnkanim na city, ale nekomu to zase vadit nebude. Bohuzel tomuto filmu chybi (resp. je v nem toho malo) ta tresnicka na dortu, kterou na (velke casti) NZ filmu nejvice ocenuji - totiz urcita davka opravdove syrovosti (tim nemyslim primo Once Were Warriors, ale napr. Topless Women, Broken English, Piano) - ta je zde ve velke casti "prizabita" az moc romantickym hudebnim doprovodem, ktery je sice sam o sobe pekny, ale k filmu moc nesedne, me osobne sem tam "vytrhaval" ven. BTW Keisha Castle-Hughes by si toho Oscara za hlavni roli IMO opravdu zaslouzila (Diana Rowan pri castingu detske role opet trefila presne do cerneho, podobne jako kdysi pri obsazeni male Anny Paquin do Piana) (26.02.2004)

Neuvěřitelně silný příběh (ověnčený řadou mezinárodních cen) odehrávající se na Novém Zélandu, kde se střetává prastará tradice a mýty s moderní realitou. Hrdost předat úřad nejstaršímu synovi je však náhle zmařena a starý Koro se nedokáže smířit s tím, že se jeho syn, který při porodu ztratil ženu a z dvojčat právě syna, v Evropě věnuje umění. Středem jeho trápení z chmurné budoucnosti je malá Pai, která přes veškerou snahu zlomit dědečkovu nevraživost nikdy nebude přijatelná. Poetický příběh s hudebním doprovodem Lisy Gerrard (spolupracovala například s Hansem Zimmerem na Gladiátorovi) má dvě zásadní plus. Novozélandskou krajinu (s tím velmi příjemnou kameru) a hlavní představitelku, mladičkou Keishu Castle-Hughesovou. Bravurně se vypořádává se všemi dramatickými polohami své dědečkem „nenáviděné“ postavy, je neuvěřitelně přirozená, talentovaná a se svojí nevinností přesvědčivá!! Sympatické herečce (zasloužená oscarová nominace za hlavní ženskou roli) s divadelní průpravou patří obrovská poklona a především ona je důvodem, proč tento malý milý film shlédnout!! (22.03.2006)