Pekelná díra

No to mi ho umej svěcenou vodou. Příběh neustálých (žánrových) změn (jako fakt nebudete tušit, jak to skončí a k čemu to povede), temný jako černoprdelníkův hábit, z mála tříská maximum, přičemž si skvěle pomáhá dobovým usazením a pohráváním si s žánrovými klišé. A ten monumentální závěr... Hodně povedené výkony Olafa Lubaszenka a Sebastiana Stankiewicze. Jako moc jsem od toho nečekal, ale v Polsku horror prostě umí. Už jsem jen čekal, kdy tam naběhnou/zazní Behemoth. Alespoň do závěrečných titulků je mohli dát... K (českému a eng) názvu - název díla má většinou nějaký smysl. Originální název, tedy Poslední večeře, ve vztahu k příběhu má smysl takřka určující a velmi silný, přejmenování na Pekelnou díru mi přijde dost tristní a mimo a sáhnout po tom mohl jen idiot upřednostňující PR před samotným dílem. Za/nakopal bych ho do pekelné díry. (01.06.2023)

Všechna správná hororová klišé jsou tu – plesnivý, rozpadající se klášter, všude svíčky, mlha, stromy bez listí, degenerovaní mniši, tajné chodby, strašlivá tajemství… Je to kýč, ale strašně se mi ten styl líbil. Ke konci navíc film neztratí dech, ale odbočí někam, kam to nebudete čekat a úplně finále je působivá hororová paráda. (21.11.2022)

Film, kterému se po hodině diváckých rozpaků jakž-takž podaří zdůvodnit svojí předvídatelnost, ale hloupé drobnosti v něm neomluví (kněz s kamerou je šokován vzplanutým křížem, nabitá pistole čekající na stole…). A zajímavé finále zase nezachrání předešlé rozpačité dojmy. Ale třetí hvězdu si za něj snímek zaslouží, protože s ním tvůrci zašli dál, než by si troufl velký studiový horor (který by zase disponoval promyšleněji vystavěnou první hodinou). Výprava taky fajn. (13.11.2022)

Celkem slušný hororový počin, myslím, že to Poláci zvládli dobře. Atmosféra temného kláštera na odlehlém místě je vybudována pečlivě a výstižně. Nemám moc rád nechutnosti, kterých se divákovi zvláště v první půli dostane dost, ale to se dá prominout. Celou dobu jsem si říkal, sakra, ten převor, ten převor, kde já jsem ho jen viděl....No, naposledy před hodně lety v Sekalovi, zatímco Boguslawa Lindu jsem viděl v českých i polských filmech, na Olafa Lubaszenko jsem nikde nenarazil, až nyní. (31.08.2023)

Dokonalá atmosféra, skvelé budovanie napätia, niekoľko zvratov a otázka, či sledujeme niečo nadprirodzené, alebo sa všetko vyrieši racionálne, je otvorená až do posledných minút. Chápem, že tento poľský kúsok môže byť hit or miss, keďže ono to nijako zvlášť originálne nie je. Ale podstatné je, že všetko do seba pekne zapadá a záver je skrátka jediný možný, akýkoľvek iné vyvrcholenie, ako vidíme v poslednom zábere, by bolo pre mňa patetické sklamanie. Môžete to vnímať ako alegóriu na autoritatívne režimy, v tomto prípade komunizmus v Poľsku, ale pre vychutnanie skvelej hororovej atmosféry to nemá žiaden vplyv. (27.10.2022)