Priepasť

Již předchozí Cameronovy filmy nesly jeho rukopis a zrcadlily jeho talent a řemeslnou bravuru. Ale až "Propast" představuje první plnohodnotně cameronův počin. Jednak zde nebyl limitovaný rozpočtovými kompromisy (jako v "Terminátorovi") ani návazností cizí franšízy (jako ve "Vetřelcích"). Hlavně ale už zde vidíme klasické atributy celé jeho nadcházející osobní tvorby v čele s prostými, až banálními příběhy o jasných stranách dobra a zla, ambicemi posouvat realizační možnosti média i osobní fascinací podmořským světem. Vedle toho "Propast" opět nadchne propracovanými a dobovým normám vzdálenými ženskými figurami, ale stejně tak i jejich mužskými protějšky. Cameron je mistr vytváření iluzí, protože dokáže před diváky rozprostřít a zpřítomnit do nejmenšího detailu promyšlený svět. Byť v něm vypráví veskrze tradiční příběh o znovuustanovení ústředního páru, díky neschematické dynamice obou ústředních postav a poutavým peripetiím se mu daří držet diváky zainteresované až do samotného kýčovitého finále. V jistém ohledu představuje neprávem upozaďovaná "Propast" absolutní vrchol Cameronovy filmografie. Jelikož počítačová grafika tehdy byla ještě v plenkách, nemohl se spolehnout jen na "berličku" animace jako v případě svých nejnovějších počinů. V nich jeho fantazie už nemá mezí, zatímco tady vynaložil vše na to, aby ve zdánlivě omezujících mantinelech natáčení na film, s herci a na lokacích vytvořil co možná nejméně kompromisní ekvivalent svých vesmírných vizí. Díky tomu a ambicióznímu natáčení disponuje "Propast" fascinujícím realistickým rozměrem, který žádná digitální technologie nezprostředkuje. Hlubinná temnota obestupuje postavy na plátně a slívá se s temnotou sálu, čímž vtahuje diváky a nechává na ně dolehnout fascinaci i všudypřítomné ohrožení světa za hranicemi naší každodenní zkušenosti. Podobně jako "Ponorka" také "Propast" díky své bravurní symbióze všech výrazových prostředků filmu dokáže i ve velkém sále, navíc osazeném jen hrstkou diváků, navodit neskutečně klaustrofobní atmosféru. Při tom můžeme říct, že celý film vlastně existuje kvůli tomu, aby maximálně fungovala jeho vrcholná sekvence. Ta představuje jeden z nejdramatičtějších a fyzicky nejintenzivnějších momentů v historii média právě díky tomu, že se v ní sbíhají a zužitkovávají všechny elementy, vyprávěcí linie tohoto vyprávění, filmu i vize. Cameron není žádný Bergman či Tarkovský a jeho sestup do propasti nevyjevuje velké pravdy o lidském bytí či zneklidňující zákoutí našich myslí. Všechna jeho vyprávění jsou ryze prostinká a vlastně až naivní. V jejich jádru stojí vztahy a pouta mezi lidmi. Cameron ale využívá veškeré své řemeslné mistrovství k tomu, aby nás znovu dostal do kolen a přesvědčil o platnosti onoho pojmu láska. (08.01.2023)

Kdysi dávno jsem na VHS viděl klasickou verzi a když jsem měl možnost shlédnutí prodloužené verze sice s anglickýma titulkama, což mě vůbec nevadilo, ba naopak, tak jsem ani na vteřinu nezaváhal. Je to povinnost každého sci-fi fandy. Cameron je prostě režisér, kterého my fandové sci-fi žánru zbožňujeme, ten člověk má nekonečnou představivost. Je to výborná sci-fárna každým coulem, i dnes mě přisly triky pořád nadčasové, krása pohledět na Harrise v této klaustrofobické sci-fi. (11.12.2011)

Film má tři složky: 1. Podmořská manželská terapie - nutné zlo pro diváky/čky. 2. Survival movie - vcelku napínavé, byť nejde o můj šálek kávy. 3. Vztyčenej varovnej přílivovej ukazováček (příště už prostředníček) malých svítících bělásků - přísada do nějakého myšlenkového přesahu filmu, aby to nebyla jen běžně napínavá podívaná z akvárka. To závěrečné poselství je samozřejmě velice dobré - jasně, člověk dělá strašlivé zlo, ale umí se i obětovat (čas od času). Pro jednoho dva dobré na tomto světě stojí za to zachránit celý svět (to není sluníčkářská hypotéza a přiznám se že označení sluníčkář z duše nenávidím, neb nevím, co si tím chtějí "tmáři" vyvodit). To je mimochodem převzaté z Bible. Takže proč ne. Mám jen jednu výhradu - ten film k onomu konci (zhlédnuta SE verze) vůbec, ale vůbec nesměřuje. Po celou dobu to je jen survival movie říznutý manželskou krizí, nic víc. Cameron vybalí karty náhle a bohužel nemá moc času, aby na plátně závěr filmu zarezonoval. (12.11.2020)

Moje prvé stretnutie s Priepasťou značilo, že si ten film nikdy neobľúbim, pretože som v tom čase dokola ospevovala dejové i technické spôsobilosti môjho milovaného Terminátora a Priepasť prišla na rad až neskôr, očakávala som komerčný nátresk, ale prehliadnuc nádherné efekty či perfekcionistický režijný prístup, ten film nebol určený komerčnému publiku, musela som naň dozrieť. Teraz po rokoch si po opätovnom pozretí Priepasti uvedomujem, ako ma fascinujú Cameronove originálne scenáristické nápady, ktoré vie vždy vkusne skĺbiť s porciou monumentálnych trikov, samotné napätie, vyrážajúce z nekonečnej hĺbky podmorského sveta by sa dalo krájať a film sa celý čas spoľahlivo drží na depresívnej úrovni, občas túto klaustrofobickú atmosféru uvoľňovali perfektní Ed Harris a Mary E. Mastrantonio, ktorí si neodpustili pár vtipných ironických hlášok. Od Camerona však divák akosi automaticky očakáva nejaké myšlienkové posolstvo či futuristickú víziu, týkajúcu sa nás, čoby morálne upadajúceho ľudstva a diváci, ktorí boli ukrátení o Special Edition a doteraz ju nevideli (nechápem, ako mohol Cameron vystrihnúť hlavnú myšlienku filmu), nemali šancu vstrebať najemocionálnejšie minúty filmu, v ktorých nás Cameron opäť stavia do pozície tých slabších a podriadených, neschopných postaviť sa vyšším silám. Film tak myšlienkovo bohatý a technicky veľkolepý, že sa divákovi pred očami črtá pravá režisérska genialita. (23.08.2011)

Poslední dílek Cameronovy filmografie (pominu-li Piraně a dokumenty pro IMAX), který mi doposud chyběl. A jsem uchvácen. Cameron nikam nespěchá, odvíjí příběh pomalu, přesto je jeho Propast fascinující. Opět potvrzuje, že práci s efekty zvládá na výbornou (nikdy nevyčnívají a nepřetloukají okolní dění), nijak přitom ale neupozaďuje skvostné herecké výkony. A klasická klišé dokáže podat tak, že emoce stříkají na všechny strany... Další majstrštyk "Velkého Jima". A opět celý do modra :)) (hodnocena režisérská verze se stopáží 171 min) (20.01.2010)