Priepasť

Pro mne to nejlepší z Camerona. Výtečná režie, perfektní atmosféra a docela příjemný příběh, který kazí jen přihlouple otevřený závěr, zjevně udělaný na zakázku "aby to dobře dopadlo". Jïnak ale považuju tuhle podmořskou variaci na Blízká setkání třetího druhu za jeden z nejlepších dobrodružných filmů made in Hollywood, k čemuž rozhodně přispívá i výtečný Ed Harris v roli chlapáckého kapitána podmořské stanice. K onomu zmíněnému závěru – ve speciální edici je rozšířen a dokreslen do sice velice naivně proklamativního, ale přesto lepšího tvaru. Přinejmenším se dozvíte, proč to ti malí průhlední mužíčci všechno dělají. (27.01.2004)

Tři hodiny v podání Jamese Camerona utečou jako voda. Je až s podivem s jakou lehkostí to do nás znovu a znovu šije a vždycky mu to vyjde. Malinko mi drhla akorát vypsychovaná postava Michaela Biehna, co tam ty atomovky prostě pustit musela. Jinak ale opět precizně zrežírovaná a napsaná záležitost s postavami z masa a kostí. Mary Elizabeth Mastrantonio byla spektakulární a Ed Harris má rozhodně nejsympatičtější roli kariéry. (04.11.2016)

Výborný zvuk, výborné vizuální efekty, výborná výprava – výborný blázen do potápění James Cameron. Celkovému vyznění navíc hraje do karet totálně sympatická dvojice Ed Harris a Mary Elizabeth Mastrantonio. Izolovaný podmořský svět Cameron zužitkovává do posledního dechu/kapky. Propast vtahuje postupně. Nenásilně. Je vlastně komorní podívanou (kterak skupinka z podmořské ropné věže pomáhá námořnictvu při záchraně ztracené atomové ponorky), která nechce platit za látku, ve které padají mrakodrapy, a vlna tsunami bortí jednu část dálnice za druhou. Scénami pod vodou skličující Propast je Cameronovým nejméně mainstreamovým filmem, tvůrce její kouzlo krom jiného staví na neustálém očekávání toho, co přijde za pět minut. A daří se mu to. Slavný Kanaďan, kvůli kterému chodí do kin masy lidí, neopomenul lehce násilně připojit poselství o tom, jak se k sobě neumíme chovat – holt, zase to nepoučitelné lidstvo (v Avataru kupříkladu bojoval za deštné pralesy), ale nechejme mu to. Vedle toho totiž jeho na svou dobu technicky vypiplaný sci-fi thriller obsahuje hned několik dokonalých momentů a sekvencí (ďábelský Michael Biehn, pád jeřábu, jen jeden skafandr, pokus o „utopení“ a následné oživování, souboj miniponorek nebo finální pád do temnoty). 80% (30.11.2013)

Tady už nejspíš Cameron pomaličku trénoval na ty svoje Avatary. Mělo to našlápnuto na něco ve stylu Vetřelců (nicméně já nějak nemusim ani tu vetřeleckou sérii) a vylezla z toho taková sluníčková stupidita. Na můj vkus to je moc pohádkový, mimozemšťani vypadaj jak z kreslenýho filmu od Disneyho a ten závěr, ve kterym je všechno růžový, je kravina, že to nemá obdoby. Hvězdy dávám za herce a na svou dobu slušný triky. (12.12.2021)

V roce 1990 mě tenhle film v kině naprosto fascinoval ( jak by řekl pan Spock). Mám slabost pro podmořské filmy, dokumenty od Jacquesa-Yvesa Cousteaua jsem hltal odmalička. Tajemný svět hlubin, neprobádaný, čarokrásný. A Cameron dokázal svůj napínavý příběh zasadit právě sem. Akční honička podmořských člunů byla na filmovém plátně velkolepá. A což teprve, když režisér použil poprvé ( ještě před Terminátorem 2) počítačové 3D efekty! Vodní had jakoby přišel opravdu z jiného světa.... Občas se film dostává až do jakési polodokumentární polohy, například když sledujeme, jak lze dýchat ve vodě pomocí speciální tekutiny. Musím říci, že já se rozhodně nenudil ( asi za to může trénink na klubových filmech náročného diváka, a nebo okouzlení podmořským světem, nevím) a nakonec mi ani moralizující a výchovný závěr až tak nevadil. Rozhodně nemohl přebýt to, co se vše před ním odehrálo. Ostatně podobné konce mají i Spielbergovy sci-fi počiny. Kdysi byla doba tzv. happy endů, pak se jako protiklad začaly prosazovat tragické konce filmů. Jeden ze spisovatelů prohlásil: proč by měly mít knihy šťastné konce? Vždyť život končí taky blbě - smrtí....a filmy se začaly opičit. Kdysi mi to bylo sympatické, neboť slaďáků bylo přespříliš...A dnes? Je to nějak vyvážené, což se mi líbí. Někdy pořádně nevíte, jak příběh skončí, a to je přece fajn, ne? Propast holt nejsou ani Vetřelci, ani Terminátor, ale mám je rád všechny stejně. (17.08.2010)