Kráľ Krysa

Takový celkem dost odlišný válečný film, odehrávající se v japonském zajateckém táboře v Singapuru, kde se vesměs neválčí a neděje se nic extra akčního. V tomto táboře se většina britských, australských a amerických vojáků snaží přežít a udržet si jistou míru civilizovanosti. Ovšem americký desátník jménem King, to je něco jiného. Ten si žije na vysoké úrovni, a to díky lstím a černým obchodům s japonskými vězniteli. King se dá dohromady s britským důstojníkem RAF, poručíkem Peterem Marlowem, který působí jako překladatel do malajštiny. King se chová jako jeho dobrý kamarád, protože Marlow utrpí silné poranění ruky a do rány se mu dostane gangréna, a King mu sežene drahé léky a zachrání jej před amputací. Pak je tu britský probošt z nižší třídy, zdánlivě neúplatný a čestný poručík Gray, který chce řešit krádeže přídělů jídla, ale plukovník George Smedley-Taylor mu nařídí, aby na to všechno zapomněl. Gray obviňuje Taylora, že je do krádeže zapojen, ale nemá pro to žádné důkazy. King začne se svými kolegy chovat krysy a prodávat jejich maso britským důstojníkům s tvrzením, že se jedná o jelena. Kvůli zabití kuřete musí být utracen psí mazlíček jednoho zajatce, a King ho pak nechá uvařit a všichni si na něm přes počáteční odpor pochutnají. Dost nechutné scény. Japonský velitel pak čte svitek o tom, že válka skončila, což není pro Kinga dobrá zpráva, protože přichází o své postavení de facto velitele tábora. První seržant Max chce znovu získat svou autoritu a King se snaží tento pokus umlčet, ale jen dočasně. Do tábora dorazí britský parašutista Weaver a ten je v šoku ze stavu zajatců, kteří jsou podvyživeni a v šoku, a jediný, kdo odpovídá, je King. Weaverovi začne být čistý a dobře živený King docela podezřelý. Marlowe pak mluví s Kingem, který bagatelizuje jejich přátelství. A pak přichází nová doba a Gray poznamená, že „dělnická třída vyvrhla Churchila“ a že „Od nynějška budeme věci řídit my.“. Co více k tomuto filmu dodat? Nevím, přišel mi takový nemasný, neslaný a často jsem se u něj dost nudil. Namachrovaný King, nechutné scény s krysami a psy a rozpory mezi vojáky různých národů, kteří bojovali společně proti Japoncům – to je můj dojem. (11.05.2024)

Skôr priemerný film s tematikou zajateckého tábora, v ktorom sa trosky vojakov snažia prežiť ako vedia. Aj na úkor iných - krádeže a podvod je na dennom poriadku. Neviem, či to bolo snahou tvorcov, ale prišlo mi veľmi divné správanie či vystupovanie vojakov či skôr dôstojníkov k vyšším hodnostiam. Veľkým mínusom filmu je jeho slabá atmosféra a málo uveriteľné herecké výstupy. (27.10.2014)

Podle názvu a námětu jsem čekal trošku jiný film - o kolaborantovi, kterého všichni nenávidí. Král Krysa ale takový není. Je to parádní válečný film ze zajateckého tábora, kde si vojáci v podstatě vládnou sami, protože není kam utéct, všichni živoří a přežívají jak se dá. Titulní postava, King v tom zkrátka umí chodit trošku líp, takže kšeftuje, vymýšlí akce a pomáhá svým nejbližším. Dokáže zorganizovat gábl z krys či mrtvého psa a svému příteli zachraňuje ruku, která má být useknutá kvůli gangréně. Není to hajzlík, je jen schopnější než ostatní a žije si... no jako král. Další postavy jsou kamarád Marlow a snaživý vojenský policajt Gray, který je zdánlivě morálně na výši, ale v kritické chvíli selže. Nikdo extra známý tu nehraje, ale i tak je to výborný film, který má ještě plus že dopadne dobře. Silné 4*, na 5* mi chybělo trochu více syrovosti a drnosti ze strany Japonců, kteří jsou tu v podstatě stafáž. (13.10.2021)

Co se týče filmového zpracování románů z období krátce po 2. světové zabývajících se 2. Světovou válkou, je Král krysa zatím asi nejlepší. Jako adaptace románu Jamese Clavella naprosto dostačující. Díky černobílému zpracování poměrně atmosferické a není to dějově prázdné. Vidět dopad skončení války na lidi v zajateckém táboře bylo zajímavé. (13.12.2011)

...asi platí neočekávat. Svou oblíbenou knihu jsem v tom moc nepoznával a film mě nedokázal vtáhnout. Ale možná to bude víc mojí adaptací než tou filmovou. První dvě třetiny, sled událostí ilustrující život a pravidla v drsných podmínkách zajateckého tábora, závěr zachycující období předcházející návratu do všedního života (bez války). A tahle část je nejsilnější i formálně nejpropracovanější. S vytouženou svobodou nastává problém: jako kdo se vracíme do normálního života? Scéna hemžení v osvobozeném táboře běží do ztracena ještě pod závěrečnými titulky a tu je prostor pro diváka. Děj skončil, už se na něj nemusí soustředit, ale ještě zůstává v tématu a může, pokud má zájem a důvod, nad tím vším popřemýšlet. (04.07.2016)