Sherlock Holmes: Pes Baskervillský

Tento film jsem viděl kdysi, když mi bylo 13 možná 14 a tenkrát se mi hodně líbil. Od té doby jsem viděl dvě další filmové adaptace (1939 a 1959) a četl knížku, takže když jsem se na to díval teď po druhé snímek už mě neměl moc čím překvapit, ale rozhodně to nevadilo. Doyllova románu se drží poměrně věrně, i když menší či větši odchylky se, stejně tak jako u každé filmové adaptace knížky, najdou. Na to, že to byl televizní film, tak byl moc pěkně udělaný. Odehrává se převážně v nádherných exteriérech - blata jsou krásná ve dne a nádherně tajemná, mlhou opředená v noci, herci jsou také docela v pohodě (duo Holmes - Watson docela dost přípomínalo Rathbona a Bruce), jen ten dabing to trošku kazil. (21.01.2009)

Za mě povedená adaptace. Má silnou atmosféru, dostatečně zajímavé postavy, dobře graduje, po filmařské stránce to je slušné i mimo rámec televizního filmu a je zde i spousta dobrých nápadů po všech stránkách. Navíc Ian Richardson opravdu působí jako Sherlock Holmes a Donald Churchill zase opravdu jako Watson. A i ty tajemné scény jsou celkem solidní, nakolik už celkem zestárly. Má to i svá slabší místa a ne vždy to šlape tak dobře jak by mělo, ale jinak jsem spokojený. 4* (25.05.2022)

Pro toho, kdo nade vše miluje knižní předlohu, je tento snímek věrným vyobrazením slavného Doylova příběhu s vynikajícími scénami ze zamlžených blat, s originálními a svéráznými detektivními postupy geniálního Holmese a s atmosférou, která by se místy dala krájet. Vůbec nevadí, že zub času už trošičku zapracoval. I díky výborně zobrazenému a strašidelnému přízraku je film působivý pořád. (05.04.2012)

Nejlepší Pes baskervillský. Viděl jsem minimálně čtyři další verze, ale žádná nesahá téhle ani po kotníky. Úvodní scéna se sirem Charlesem je jedna z nejstrašidelnějších filmových scén, jaké jsem kdy viděl, jako malej jsem z toho normálně nemohl spát. Pes je skvělej, stejně jako ostatní herci. Tajemná atmosféra blat nemá chybu. (07.11.2014)

„Strašidlá neposielajú listy.“ Čítal som pár kníh a komiksov so Sherlockom Holmesom, videl som filmy s Robertom Downeym a seriál s Benedictom Cumberbatchom, ale vyložene baviť ma vždy bavil len jeden príbeh: hororový Pes Baskervillský. Holmes má ešte prácu v meste a tak s dedičom baskervillského panstva do ponurej oblasti odchádza len starý dobrý Dr. Watson. Prostredie je pre mňa ako hororového fanúšika dokonalé. Temné močiare, do ktorých už mnohí išli... a nevyšli. V ich tesnej blízkosti sa nachádza sídlo Baskverille, opradené starými a najmä strašnými legendami o šialencoch a pekelnej príšere, zabíjajúcej ľudí. Jej desivé zavíjanie sa nesie nad hrôzostrašnými, nočnými „blatami“. Wow. Môžem tento príbeh vidieť sfilmovaný stokrát a vždy ma baví. Prirodzene, vytráca sa moment prekvapenia, keďže už dávno viem, ako to dopadne. Ale aj tak ma to baví. Spracovanie z roku 1983 je vydarené, ale jemne pokrivkáva výprava. Nie, že by nebola atmosférická, ale proste som čakal ešte niečo lepšie. Predsa len je tu poznať starší rok výroby a televíznu produkciu a miestami to až moc pripomína to, čím to aj naozaj bolo: filmové kulisy. Naopak, potešil ma fajn kasting (v akom inom filme uvidíme Doylea a Makepeaceovú?). Scenár: Charles Edward Pogue (Psycho 3, Kull dobyvateľ, Mucha, Dračie srdce). (07.02.2018)