Chlapci z Brazílie

Skvělý film, při jehož sledování mě nejvíce zarazilo to, že na Oscara byl nominován pouze Laurence Olivier, zatímco Gregory Peck vyšel naprázdno. Přitom právě jeho Mengele je ta absolutně nejlepší ukázka herectví, jakou Hoši z Brazílie nabízejí. Z Pecka jde strach, z jeho očí přímo srší ten pravý zanícený fanatismus, jeho projev je po většinu doby důstojně chladný, ovšem cítíte, že stačí málo a obrátí se o 180 stupňů ("Shut up, you ugly bitch!")... Nejde si přitom nevzpomenout na Henryho Fondu, který si ve westernovém opusu Tenkrát na západě se zápornou rolí poradil stejně skvěle. Budu-li pokračovat ve jmenování kladů, samozřejmě musí dojít i na Goldsmithův bombastický hudební doprovod, scénáristicky skvěle zadaptovanou předlohu Iry Levina, která je (čím to?) stále aktuální, ne-li aktuálnější, a samozřejmě na Schaffnerovu režii, díky níž nejsou Hoši ani trochu zmateným filmem, ačkoliv děj vlastně neustále přeskakuje z jednoho konce světa na druhý. Palec nahoru především za scény typu "Mengele v bývalé nemocnici" a za mrazivý závěr. Cože, zápory? Nejsou. (03.07.2011)

Skvělý thriller s božskou zápletkou, perfektně budovanou atmosférou, tradičně kvalitní hudbou Jerryho Goldsmithe a dvěma hereckými legendami v hlavních rolích (Peck je jako psychopatický doktor Mengele geniální!). Mrazivý a originální snímek, který v sobě bezchybně kombinuje dvě stále velmi aktuální témata - nacistickou hrozbu a především klonování. Po Planetě opic, Generálu Pattonovi a Motýlkovi z mé strany další velká poklona pro Franklina J. Schaffnera. 85 % (25.07.2008)

Sympaticky staromilné, s klasickou atmosférou vybudovanou pomalým přidáváním na tempu, přesto bouřlivé pod povrchem. Sledovat tento snímek je něco jako si pomalu odřezávat si pod sebou větev a nevědět o tom, až do chvíle, kdy si uvědomíte, co jste to provedli. Nepříjemně mrazivé téma, až nebezpečně rafinované, vykrystalizuje do své podoby zhruba po druhé polovině snímku a stejně na vás udeří silou orkánu. Na této cestě za nezvratným poznáním vás doprovodí společník nejpovolanější a nejpříjemnější – skvostný to borec, který má šťávu i v 71 letech - Laurence Olivier, avšak tuto cestu budete muset strávit i se společníkem nejhorším a nejstrašlivějším, stejně děsivým jak ve filmu, tak ve skutečnosti – ďábelským doktorem Mengele a jeho věrnou hrozivou uměleckou kopií ztvárněnou Gregorym Peckem. A přesto jak budete neskonale ohromeni atmosférou snímku, tak z ní budete vytrženi, neboť si budete neustále uvědomovat, jací dva skvělí herci vám dělají společnost. I přes, z dnešního pohledu už víme, že směšnou ideu, jde o dílo nadmíru působivé, které žije vnitřní atmosférou a těžící z pocitu stísněnosti, který vám zaručeně zabrání v tom, odtrhnout oči od obrazovky. Bravo… (24.01.2008)

Multiplicity na nacistický způsob z dob, kdy nebylo dilematem zdali, ale koho. Mám rád, když se notoričtí klaďasové zhostí role odporných padouchů (viz. Fonda v Tenkrát na Západě), ovšem Peck byl gentleman až na půdu a dobro mu kouká z očí i když hraje nechvalně známého fanatického doktora s Auschwitz-Birkenau. (12.11.2008)

Ono by sa dalo povedať, že to nieje snímka pre všetkých, musíte mať naozaj tento štýl filmu radi, inak to pre vás ani nič moc nebude. Takže presne takej skupine ľudí by som to doporučil. Dej celkom odsýpa, ale čo na tom keď finále snímky je už vopred jasné. Ja som od toho až tak nečakal a to bolo podstatné, že moje očakávania boli v podstatne naplnené a nedostavilo sa ani nijaké potešujúce prekvapenie. Je to taká tá jasná priemerná záležitosť. Herci dobrí, ale žiadna extra sláva, rovnako tak ich podané herecké výkony. Príbeh síce celkom kvalita, ale o dialógoch by sa už dalo polemizovať. Hudba ušla ale taká tá nemastná neslaná. Ja som sa miestami nudil, miestami sa mi to naozaj páčilo, sem tam boli hluché miesta. (27.03.2020)