Agent beze jména

Naprosto nesmyslné srovnávat dnešního Bournea (Matt Damon) s Bournem, kterého představuje miláček mnoha žen ( a mé maminky) Richard Chamberlain. Jeho Bourne je civilnější, hloupější, méně vražedný a celkově méně nebezpečný muž, který si nemůže vzpomenout kým je a proč. Jistá podobnost, scény, příběhová linie do určité části a postavy, jsou stejně jako v Agentu bez minulosti, ale přesto jde o úplně jiný film, s postavou, která vám bude cizí a budete jí chvílemi nazývat hloupým agentem, co neumí pořádně zabíjet. Je to smutné, protože podvědomí diváka se již ztotožnilo buď s chladným strojem na mrtvoly Bournem, kterého nezastaví nic, nebo s anglickým Jamesem Bondem, který využije vše od laseru až po neviditelné auto, aby dostal své Martini (protřepat nemíchat...). Tento Bourne dnes již nemá šanci a to podtrhuje i jeho slabá akční stránka, kdy je akce málo a ani není kvalitně zvládnutá. Při délce 185 minut tak dostáváte předem známý snímek, který má nejen pomalý rozjezd, ale celkově pomalé tempo, při kterém budete doufat, že se ukáže Matt Damon a zlomí tomu panákovy na obrazovce vaz... (03.03.2008)

Tady se dá říct, že remake na celý čáře porazil původní film. Sice je tohle dlouhý jak fusekle, ale moc se toho tam nestane. Zkrátit to na délku normálního filmu, tak si myslim, že bych o nic nepřišel. Krom toho Chamberline je fakt neskutečně přiteplenej, nevim jak ho mohli vybrat na tajnýho agenta, ta jeho tvářička se na to fakt vůbec nehodila. Nicméně i přes tu všechnu kritiku musim uznat, že některý pasáže filmu jsou natočený fakt dobře , ale na remake to prostě nemá (03.03.2007)

Z nových filmů o Bournovi s Mattem Damonem jsem neviděl ani ťuk (do kina se mi kvůli tomu nechtělo a v televizi jsem to zatím nechytl, ale až to půjde, asi kouknu), takže nemůžu srovnávat. Každopádně tento film s mým celkem oblíbeným Richardem Chamberlainem mě dost bavil. Celé to má takovou ponurou atmosféru, která se mi vybaví hned, i když už je to pár let, co jsem film viděl. (31.03.2008)

Tenhle Bourne se mi líbil opravdu hodně a oproti jeho pozdějšímu zpracování téže předlohy je mnohem víc civilní a hlubší. Nejde tu jen o nějakou připitomělou akci bez něčeho víc, ale spíš o prokreslení charakterů a bezvýchodnosti situace hlavního hrdiny. Všecko tu navazuje a nic nevypadá jako prvoplánově řešený. Bourne není navíc člověk, který by tu zabíjel jen tak, bez nějaké viditelné námahy. Je to člověk jako my všichni, který neví co se děje a přestože má určité nějaké vědomosti a schopnosti odlišné od obvyklých, nemusí to ještě znamenat, že nějakým tajným agentem skutečně býval (o tom, jestli byl Bourne už není vůbec řeči). A taky až do posledních okamžiků filmu to vůbec není jasné. Tohle je prostě mnohem lepší špiónský drama, obsahující akci spíše okrajově, přestože ne zanedbatelně. Líbilo se mi mnohem víc, než ten novej a Richarda Chamberlaina mám rád, a vybrat ho sem byla skvělá volba. (09.05.2006)

Jako nenasytný divák [především starosvětského prvního dílu] Damonovy verze jsem si od televizní mini-série s ptákem v trní Richardem Chamberlainem leccos sliboval. Dostalo se mi očekávaného - jaksi měkčí, méně hi-tech verze s citem pro sedmdesátkovou [rok výroby 1988!] atmošku ulic evropských velkoměst zamořených agenty v balóňácích, mnišských sutanách, ukrývajících se v malebných horských městech, klášterech a utrácejících milióny popíjením kvalitních nápojů všude možně, hlavně tedy v místech z výhledem na Eiffelovku. Zápletka, údajně bližší Ludlumově předloze, je sice členitější a uvěřitelnější než přímočará kino-verze s robotem v hlavní roli, ale postrádá hodně z jejího podvratného, paranoidního podtextu, naznačujícího cynismus politických hrátek, lidského inženýrství a prohnilost až nejvyšších pater toho baráku v Langley. Z titulu roku výroby a angažmá profláklých vetchých herců nevynikne nejzajímavější vklad nového zpracování, téma dokonalé disciplíny těla, dalece přesahující vědomé akce. Místo vražedného baletu servíruje Young trochu komické rvačky postarších divadelníků a když hodíte Chamberlaina ze stráně, jakoby se kutálel po trávníku pytel navoňavkovaných hoven. Realističnost jako osvěžující vedlejší produkt televizní produkce. Až na útěšné rozuzlení přinejmenším stejně dobré jako testosteronová mašina z dílny Liman / Greengrass / Gilroy. (01.09.2013)