Bastard

Ano, drama zvedá z průměrnějšího scénáře Mikkelsen v roli pracovitého, šikovného a schopného člověka, to souhlasím. Také hodnotím výstižné popsání reality, věrohodnou ukázku smýšlení, (ne)morálního chování některých jedinců, kteří se zuby nehty drží koryt. V tomto je název Bastard skutečně  výstižným, slovo bastard je zároveň označením pro nemanželské dítě (kterým je Kahlen), rovněž tak může být synonymem pro zrůdu (což je ono šlechtické zvrácené individum a budižkničemu ztvárněné vlastníkem oblasti Frederikem, kterému privilegia spadla sama do klína). (13.01.2024)

Všetko tam funguje ako má. Bez hluchého miesta, bez hlúpeho dialógu. Pôsobivá kamera vťahuje do opustenosti vresoviska. Uhrančivo sleduje osudy nesúrodej skupiny ľudí, ku ktorým si pomerne rýchlo nájdeme cestu a zaľúbenie. Zlo je od začiatku definované a neemočnosť hlavného hrdinu sa s napredovaním v príbehu mení. Arcel ponúka presne všetko čo si od takého filmu predstavujem. Má to emócie, priestor na zamyslenie, a uveriteľnosť každej scény. Možno trošku priklášlené,  ale absolútne mi to nevadí. Ten film nehrá na prekvapivé zvraty, ale na poctivú filmárčinu v ktorej centre je kauzalnosť jednotlivých udalostí. Je to bez zakopnutia. Mikkelsen zase raz fantastický. Dojalo, potešilo aj prinieslo finálnu satisfakciu. Postavy neboli hlúpe a to isté platí aj o dialógoch. Jedna z najlepších vecí roku 2023. Arcelovi je ten jeho pochabý prešľap s Temnou vežou odpustení. (03.01.2024)

„Veci málokedy idú tak, ako si predstavujeme.“ Spoiler. Neviem, či by som chcel byť zavretý v jednej miestnosti s Madsom Mikkelsenom a nožom veľkým ako Rambov. Vlastne viem. Nechcel. Rovnako tak viem, že toto by som (na rozdiel od niektorých) určite necharakterizoval ako Statočné srdce. Počet brutálne zabitých ľudí je taký nízky, že by krutý Mel Gibson posmešne vyprskol do smiechu. A viem ešte tretiu vec: nie je to síce Statočné srdce, ale je to dobrý film. Historický, vizuálne pekný, v scénach silný, istý si v detailoch i celkoch. Dokáže prekvapiť drsnosťou (okno, vedrá vody), ale paradoxne bez toho, aby bol hnusne explicitný (česť výnimkám, na konci sa režú dosť zaujímavé veci). Výborne odrežírovaný a samozrejme perfektne zahratý film. Asi nikoho neprekvapí, keď skonštatujem, že najlepší je charizmatický Mikkelsen, ktorý opäť raz prijal reálnu postavu. To znamená, že mu držíte palce, ale občas vás naštve tým, ako zareaguje. Po krátkom zamyslení si ale uvedomíte, že vy by ste na jeho mieste možno reagovali podobne, alebo nebodaj úplne rovnako. Ústredný záporák je ukážkový hnusák a bastard, ale tak to vtedy chodilo. A istým spôsobom to tak chodí dodnes, nie? Úplne som však nerozumel jeho logike: keď ešte bol Mads nikto, tak voči nemu nezakročil, hoc už vtedy mal indície, že to pre jeho osobu nemusí dopadnúť dobre, a keď sa z Madsa stal oficiálne kráľovský zememerač, tak si naňho zrazu trúfol. Rovnako som nepochopil, z akého dôvodu bol sluha súdený za útek a jeho žena nie. Inak super film. A skvele bezprostredná Melina Hagberg k tomu. Chápem, že mnohých sklame, že tvorcovia viac nepritlačili na pílu (ak by to bol hollywoodsky film, tak by sa realitou nikto zrejme nezapodieval a na konci by sme sa dočkali masívnej scény, v ktorej by Mads v čele 200-člennej skupiny podnikol obrovský útok na zámok chránený desiatkami vojakov), ale mne sa práveže toto držanie pri zemi páčilo. (10.02.2024)

Dánská variace na "Až na krev" od PTA. Krásně natočený drsný příběh z Dánského království v 18. století. Příběh tvrdých chlapů, kteří si za svými sny jdou přes mrtvoly. Depresivní atmosféra a spousta silných momentů. Líbil se mi příběh, který působí přirozeně a vůbec jsem z něj neslyšel šustění scénáře. 5* (02.02.2024)

Bastard je zástupce velmi problematického žánru takřka kompletně fiktivních "filmů podle skutečného příběhu". Po jen malém popátrání po skutečném pozadí zdejšího příběhu zjistíte, že je prakticky celý vycucaný z prstu autorky předlohy Idy Jessen a to ve prospěch klasického robinhoodovského melodramatu. S tím by nemusela být nutně taková potíž, pokud by se tohoto zžánrovatění historického podkladu držel i film. Ten však dodržuje formu typickou pro zfilmovanou skutečnost se všemi berličkami, které jsme jí ochotni odpouštět právě kvůli tomu, že respektujeme její oporu v realitě. Když pak do pomalého důkladného sledování ústrků a strastí bývalého vojáka vlítne komicky záporný amalgám všech zlých aristokratů, které jsme kdy ve filmech viděli, postavy se začnou chovat nevěrohodně inkluzivně a příběh najednou přeskočí v emancipační revenge flick, veškerá poctivě budovaná snaha o vykreslení bezútěšného období dánské historie odchází umřít kamsi do vřesovišť. Míra toho nakolik budete chtít obhajovat klišé jako narativní atributy pak je postavená na vašem vztahu k mlžným vřesům a neúrodné tváři Madse Mikkelsena (21.04.2024)