Zásah šťastím

Dvanáct let to je, co jsem viděl poslední film Woodyho Allena. A vlastně jsem jich ani neviděl moc - jen šest (nejnovější byl Match Point). Na tomto posledním (prý doslova posledním) allenově filmu mě zaujalo hodnocení v červených číslech na ČSFD, francoužština a z fotografií svěže vypadající hlavní hrdinka. Podíval jsem se na to bez detailnějšího čtení komentářů, recenzí a nejsem sklamán. V první části mě bavila ekvilibristicky-allenovsko povrchní společenská konverzace, uprostřed až sympatický cynizmus a chladnokrevný děj, který plynul podle "plánu", na konci nečekaně bizarní rozuzlení (přiznávám, název filmu se dá vyložit různě, já ho pochopil jinak a čekal jiný a možná cyničtější "happy end"). Když to shrnu, tak: 1) Příjemně přirozeně vypadající herecké výkony - až tak , že mi trochu vadila francouzština, neboť jsem musel sledovat i titulky a ne pouze tváře, 2) výborná režie a kamera, 3) naprosto dokonale padnoucí hudba. ■ Maximum nedávám, protože jsem ho nedal Purpurové růži z Káhiry, tak nemohu ani tomuto. ■ P.S. SPOILER !!! Čekal jsem, že vše projde a na konci bude hlavní hrdinka se svým manželem spokojeně žít dál, doslova "zasažena" masou životního štěstí. (08.05.2024)

Zásah štěstím (mimochodem nebývale zdařilý český název) přináší látku vpravdě allenovskou, ale možná právě tím jasněji ukazuje, že jsou tvůrčí síly Woodyho Allena pomalu u konce. V Zásahu štěstím nalezneme mnoho z Woodyho trademarků, romanci propojenou se zločinem, roli náhody, podzim, bohému, ale tím jasněji vyvstává, že sledujeme tvůrce daleko za zenitem. Je to vše nějakým způsobem prodřené, jako los, který někdo stírá příliš dlouho. I tak se jedná o jeden z jeho lepších snímků posledních let. Více v recenzi na MZ. (26.01.2024)

Nejsem velkým expertem na dílo Woodyho Allena, ale myslím, že ani v tomto filmu nezklamal. "Do Říma s láskou" sice překonáno nebylo, ale jedná se o povedený snímek s pohyblivou kamerou a dlouhými záběry, což mám velice rád. Žánrově je to romantická konverzačka s kriminálním zlomem. Celkové vyznění je možná trochu hořké, ale jak říkám, zklamán rozhodně nejsem a za návštěvu multikina, kam chodím minimálně, to rozhodně stojí. (24.01.2024)

Majster sa lúči. Zas vycibrenými dialógmi, vzťahovými eskapádami, fenoménom nevery aj náhody a to všetko s nádychom typického humoru. Nejde o dokonalosť typu Match Point, ale stále cítiť z toho Woodyho v každej molekule. Bude kinematografii ako takej veľmi chýbať, no nikto ho už nezmaže. Veľmi dôstojná rozlúčka. (06.05.2024)

Můj první kontakt s Woody Allenem, který ve mně vznítil nemalý zájem o jeho předchozí tvorbu, jelikož Zásah štěstím žánrem spadá do mého vkusu, potrpím si na dobrém a uspokojivém provedení, což se tady dostavilo. Situace do které se postavy postupně dostávají sice působí jako klišé, ale právě Allenovou režií a volbou takové odlehčenější a napínané atmosféry působí celkové vyprávění příběhu neotřele a především svým humorem, který se tedy více rozjede od poloviny stopáže, dokáže bavit a to hlavně, pro mě, nečekanými zvraty, při kterých jsem doslova "vykulil oči". Scénář působí organicky a francouzština mi nakonec v nejmenším nevadila a pěkně decentně dokreslila francouzskou/pařížskou atmosféru! (28.01.2024)