Epizódy(8)
Obsahy(1)
Prahu dostihne vlastní teze o tom, že divácké návyky se nemění. A tak se pořad Dobré ráno, Brno! (II. série) na obrazovky zkrátka musí vrátit. Ředitel Plíhal má po počátečním průšvihu více štěstí než rozumu, když svolí, aby se režie ujala mladá krev. Nikdo by asi nečekal, že právě o režisérské křeslo tohoto pořadu se ale nakonec povede urputný boj. Odbojná nálada tak ovlivní i populární den otevřených dveří a revoluce vypukne na tradičním plese České televize, kde se konečně ukáže, kdo s kým je opravdu kamarád. (Česká televize)
(viac)Recenzie (50)
I přesto jak zdánlivě šokující mohl závěr předchozí série vyznít, že se Dobré ráno, Brno! došlo do bodu, kde by celý seriál mohl končit, tak se tvůrci i přesto rozhodli, že mají s postavami s seriálově netradičním brněnským prostředím ještě co dočinění.. A tak Honza Prušinovský poprvé za svoji tvůrčí kariéru vyslyšel prosby a ohlasy fanoušků a dodal všem přídavek v podobě druhé série. Což by mohl vést k otázce, v čem spočívá výjimečnost tohohle seriálu oproti skoro kultovnímu Okresnímu přeboru, Čtvrté hvězdě anebo MOSTu!. A i když bychom mohli pochybovat, tak Prušinovský v postavách viděl něco, co ještě stojí za to odvyprávět. A tedy ne, druhá série není vynucená a nejen, že navazuje na kouzlo série předchozí, ale především ona ji překonává... Cože, vždyť to není už taková sranda! To je možná pravda, že jsme loni dostali lepší kadenci vtipů a daleko víc sitcomových situací, které se do epizodního formátu hodily perfektně, ale jednotlivé epizody vlastně vůbec nepracovaly s postavami a ani tu nebyly od toho, aby je v životě posouvaly, prostě jen si je tvůrci využili jako figurky, které dají vtipu tvar.. Tohle právě přepisuje letošní pokračování. Když druhá série si dává mnohem více záležet na tom, kdo se to každé ráno ve studiu pohybuje. Čímž dostáváme naprosté minimum příběhů odehrávajících se v samotném televizním prostředí, a tedy ani se tolik nevyužívá ekosystém České televize. A výraznější epizodou, která by mohla připodobňovat na co jsme byli v první sérii zvyklí, je pouze snad epizoda první s Václavem Marhoulem, která nejen že má i trošku důmyslnější význam (ať už jen v tom, jak tržebně výnosné je natáčení jeho umělečtějších pokusů).. Ve zbytku se 2. série soustředí především na postavy a vztahy mezi nim. Ať už na ty milostné mezi Johanou a Vítkem, Cyrilem a Andreou, anebo už ten vykreslený od prvních epizod mezi Radkou a Mirkem. Čímž se ve velkém přepisuje jakási skečovitost projektu a jejich linky se propisují a vyvíjí napříč celou sérií. Ano, možná se tím už tak účelně netlačí na diváckou bránici (ty nejvtipnější epizody zůstávají od minula), ale Dobré ráno, Brno! působí mnohem komplexněji a divák má někdy větší potřebu k epizodě usednout, aby se dozvěděl, kam se v řešení nastíněných problémů děj posune.. I když mě tak mrzí potřeba tvůrců dostát osmi epizodám (předposlední tu zkrátka nemusela být) i přesto se podařilo nejen příběh, ale hlavně ty postavy v závěru dostat do bodů, kam patří a důstojně tak uzavřít cestu, na níž se spolu s Prušinovským a Holečkem vydaly.. Mirek prorazil a z degradovaného režiséra se vyhrabal na zaměstnance na stáži v Mongolsku. Cyril se nakonec komikem nestal a i z třeba z toho zklamání se dal na chov ovcí. A bezdomovec Luboš? Kde těm jeho kšeftům je konec, ten to dotáhne nejdál!.. Brněnské studio stojí dále, vysílá každý druhý týden a jmenuje se Studio 6. A zamrzí už jen to, že v něm nestojí tahle parta, která v epilogu jasně naznačuje budoucnost zdejších hrdinů bez vedení Jana Prušinovského.. 75% ()
Druhá série Dobrá ráno, Brno, mě potkala v televizi v době, kdy jsem objevoval sérii první a byl totálně v šoku z toho, jak povedený a zábavný komediální příběh to je. Druhá série má každopádně momenty, kde jsem se řezal jak protrženej, ale i momenty, které šly úplně mimo to moderátorství Dobrého rána, což prostě byla hrozná škoda. Také tu trošku do extrému vytáhli postavu režiséra Mirka, který mě první polovinu série dost sral, než se trošku uklidnil. Pořád ale v celkovém kontextu super, měl jsem se každé pondělí na co těšit a myslím si, že se k tomuto seriálu moc rád opakovaně vrátím. Kdyby byla třetí série a udrží si podobnou kvalitu, budu nadšen. ()
Nadprůměr současné seriálové tvorby po stránce technické i výpravné. Detailní vyladěnost. Šimravost dodává trefný popis situace v ČT - přezaměstnanost molochu, plýtvání prostředky na plesy a rauty, ty pak chybějí na tvorbu jako takovou. Béčkoví zaměstnanci si vyměňují pozice i genetické informace a v mezičase tvoří přenosy pochybné kvality. Po stránce scénáristické je dílo kolísavé, jak jsme u Prušinovského už zvyklí (např. Most! - zde byly skvělé jen 3 epizody z osmi). V Dobré ráno, Brno! je podíl silných epizod proti slabším vyšší, což zdejší amatérští hodnotící docení až časem. Máme tedy Most! a Brno!, co bude následovat příště? ()
Ačkoliv jsem byl nadšený tím, že tahle show se dočkala pokračování a to ještě relativně rychle a první dojmy byly pořád skvělé (Marhoul, návrat z mrtvých, začalo se to slibně rozjíždět) a tu a tam tam dobré hlášky, gagy, někdy opravdu dost trefně cílené (a aktuální) a jakýsi takýsi menší vývoj postav, blízkost Brna, ten nádech - jak je tradičně zvykem u všeho, co Průša dělá (nicméně, když to srovnám s jeho o dekádu starší 'Čtvrtou hvězdou', kterou natočil s Dejvickým divadlem a kterou jsem zrovna nedávno viděl, ta byla o tolik lepší/vtipnější). Druhá série DRB mě nechala v jakémsi oparu toho typického, že tu vlastně máme "to samý, co nám nepřidává nic víc, nikam se neposouvá" pořád totéž, jen trochu jinak. Že by vlastně 'Dobré ráno, Brno' fungovalo lépe jako samostatná a uzavřená série, ke které se už znovu nikdo dál nevyjádřil, nevracel a kterou si člověk může opětovně sem tam pustit, z nostalgie... takhle to na mě působilo, jakože znovu sleduju updatenutou verzi první série, která je ale o stupeň méně zábavná. Nicméně, když by se ostatním líbila a seriál na popud tohohle pokračoval, stejně mu fandím, sledovanost je víceméně o něco lepší, než byla u první série, ale nevím jestli je záměrem tvůrců s tím, jak tohle zakončili, vůbec pokračovat. Poněkud zklamání, i v rámci věcí, co jsem aktuálně viděl okolo tohohle, vím, že některé týdny, kdy jsem na to měl víc náladu a kdy jsem si to užíval, bych hodnotil líp, ale jako celek to šlo v mnoha směrech, pokud jde o postavy i humor, dolů a mnohdy to jakoby vařilo a trávilo čas u absolutně nesmyslných podzápletek, mnohem mainstreamovější, šablonovité. ()
Jan Prušinovský má pověst tvůrce, který nedělá nekonečné seriály. Okresní přebor se dočkal pouze filmového prequelu, jeho další seriály Čtvrtá hvězda, Trpaslík a MOST! poté 2. sérii nedostaly. A pak přišlo Dobré ráno, Brno! I když synopse závěru 8. epizody lákala na definitivní konec Dobrého rána, konec byl nakonec tak otevřený, že ani dlouho netrvalo, než byla potvrzena 2. série. Prušinovský tak zdánlivě porušil své pravidlo, zrovna v případě Dobré ráno, Brno! se ovšem snadno mohl jevit pocit, že je potenciál ještě bohatý a na 1. sérii se může krásně navázat. Nevymstila se ovšem přeci jen Prušinovskému sázka na to v seriálu pokračovat? Do velké míry se výrazně navazuje na to, co fungovalo minule. V prostředí brněnské pobočky České televize se odvíjejí příběhy na pomezí mezi poctou a výsměchem České televizi, kde se Prušinovskému přesto daří postavy nějak budovat a přes všechny jejich bizarní činy a bizarní události divákovi snadno k jeho postavám nějak vyšlapat cestičku. Při realizaci filmu Grand Prix se poté Prušinkovskému nevyhnula spolupráce se Štěpánem Kozubem, který je mimo jiné proslulý svými povídkami o snaze vnímat trapno jako disciplínu, pokoušet hranice humoru. Prušinovský hranice jistě pokouší i tady, pořád ovšem platí staré pravidlo o tom, že „sto lidí má sto chutí.“ Ani tentokrát nechybí pár známých tváří, které se nebojí si ze sebe udělat srandu. K takovému Václavu Marhoulovi může člověk přistupovat různými pohledy, jeho cameo role v 1. díle 2. série je ovšem dost možná nejzábavnější za celou sérii. Marhoul, který si neumí dávat pozor na prsty, jeho stav šílenství začíná imitovat Jacka Torrance z Osvícení, točí poté krásné, hodnotné, širokoúhlé, černobílé, nevýdělečné, ale umělecké filmy! Nechybí odkazování na neslavnou kauzu Marhoul vs. zaměstnanci Barrandova, rýpnutí si do finanční tísně spojené s povýšeností uměleckých režisérů i vyústění oné pointy s prstíky. Někoho takhle sázka na humor jednoduše mine, jiné nikoliv. To stejné platí i o případech, kdy si 2. série utahuje z bulváru, možná až příliš experimentálních divadel (Daniela Špinar je skvělá!) i ohledně toho, jak moc se může zkomplikovat takový den otevřených dveří. Za pochodu se totiž dokazuje, že potenciál skutečně vyčerpán nebyl a nápadů by mohlo být pořád dost. Prosadí se ostatně i básník Šmarda v podání Vojtěcha Hrabáka, kdy jeho nová dočasná úloha režiséra poukazuje na dnešní pohled nad tím, jak televize přichází o mladé diváky a je nutné těmto mladším divákům jít tak trochu naproti. 1. série po celou dobu ukazuje, jak Dobré ráno, Brno! funguje pod taktovkou zahořklého a především zastaralého tvůrce, nástup Šmardy rázem zvládá dost možná poukazovat k tomu, kde je zakopaný pes a jak by mohla invence v budoucnu snadno pomoci televizím ve zlepšení sledovanosti u podvyživených cílových skupin. Je to pořád Prušinovský a chytrých myšlenek a někdy i sofistikovaných vtipů rozhodně není jako šafránu. Přeci jen je to ovšem pořád někdy zároveň až příliš nezřízené a dramaturgicky oproti 1. sérii táhne 2. sérii dolů především větší prostor pro Johanu v podání Beáty Hrnčiříkové (tahle postava si žádnou razantní výměnou neprošla) a fakt, že nedojde zrovna k podobně slušně vybudovanému vyvrcholení. Přeci jen se tu ovšem pořád nějak rozvíjí postavy a ty se navíc dle příslibů ze závěrečných titulků (a díky zdánlivému popření myšlenek na Dobré ráno, Brno! III) dočkávají nějakého uspokojivého konce, podobně jako v epilogu seriálu Okresní přebor. Seriál si pořád utahuje z televizního průmyslu (líná dramaturgyně, vymahači od poškozené techniky, Slávek tentokrát opět dodržuje hygienické normy!), zvládá těžit ze speciálních hostů (Dana Morávková je ve své roli neskutečně zábavná) a přitom pořád do velké míry zůstává absurdním. Zuzana Zlatohláková a Jan Kolařík jsou i tentokrát nejvýraznějšími členy hlavního obsazení, ve finále vlastně potěší i větší prostor pro ředitele Plíhala, protože Dušan Hřebíček si svou roli zvládá očividně vychutnávat. Celým seriálem se tak line nádech satiry, nadsázky a někdy černého humoru, v závěru jen skutečně může vyskočit dojem, že nedochází k zacyklení nějakých motivů. Některé z nich (Slávek konečně zasune, Radka dostane životní šanci, Mirek zdánlivě prozře) jde ovšem snadno vydedukovat z drobných náznaků, finále s představením od NEkomunistky Špinar tak zvládá přeci jen do jisté míry fungovat jako to ideální vyvrcholení. Jestli totiž seriál Dobré ráno, Brno! světu opravdu něco dal, závěr 2. série potvrdí, že to většinu času byla one woman show Zlatohlávkové. Prušinovský své pravidlo zdánlivě porušil a přesto není důvod se kvůli tomu věšet. 2. série Dobré ráno, Brno! slabší momenty vykupuje těmi silnějšími, Prušinovskému a spoluscenáristovi Tomáši Holečkovi za pochodu nápady nedocházejí a už jenom za toho Marhoula je snadné mít od 1. epizody úsměv od ucha k uchu. Na druhou stranu je dobře, že vyvrcholení 2. série zdánlivě zapírá jakoukoliv možnost realizace 3. série a jasně naznačuje, že Prušinovský příště půjde o dům dál. Ani 2. série Dobré ráno, Brno! ovšem nezvládla poničit jistotu, že jakákoliv jeho další filmová či seriálová novinka bude jistě opět vyhlíženou záležitostí. I když Prušinovský i tentokrát k oběma sériím seriálu přistoupil krapet jinak, zvládl utvrdit, že kvality jsou vždy tak nějak na místě. Nutno doufat, že jeho studnice nápadů ještě nevyschla, nad filutovstvím některých vtipů v 2. sérii Dobré ráno, Brno! totiž pořád zůstává rozum stát.... () (menej) (viac)
Galéria (125)
Zaujímavosti (9)
- Při pohledu do režie na výstup Miss Petty je vidět na monitoru s výběrem záběrů z jednotlivých kamer č.1-4, že Miss Petty zdvihá ruce, zatímco na monitoru s vysíláním drží mikrofon a zpívá. (mikulin)
- V závěrečných titulcích jsou dvakrát za sebou uvedeny 3 postavy v pořadí Ivo Plíhal (Dušan Hřebíček), Horst (Roman Nevěčný), Mára (Vladimír Hauser). (mikulin)
- Hra, kterou Johana (Beáta Hrnčiříková) hraje na konzoli, je „Kingdom Come: Deliverance“ od českého vývojářského studia Warhorse Studios. (jetamkadlec)
Reklama