Dobré ráno, Brno! - Série 2

Nebaví mě hodnotit seriály po epizodách, ale tady to opravdu bylo kvalitativně rozkolísané – nahoru, dolů, nahoru. Série rozvíjí příběhy postav z první řady, přičemž satirické špílce jsou tu jen občas v těch povedenějších epizodách. Škoda, že v Brně nemají divadla a tvůrci museli navzdory názvu vyrazit za Danielou Špinar do Prahy. Celkový dojem zase kolem 70%. (27.02.2024)

/// Průměrné hodnocení pro druhou sérii mi vychází na čtyři, ale uděluji tři hvězdy. Ony sice epizody ze začátku fungovaly jednotlivě a hodně jsem se u nich bavil, říkal jsem si ale u nich, že se toho třeba příliš dějově nestalo. A tak jsem se uchlácholil s tím, že se něco stane příště. Nebo že se to příště prostě rozjede. A ono často nic, třeba sedmá epizoda měla zůstat možná tak jako nějaký bonus. No, jenže druhá řada se prostě bojí udělat něco zásadnějšího. Ať už nějak zajímavě naložit s nemocným Mirkem, případnou pomstou Šmardy (který nakonec akorát všechno odkýve), nebo s popraskem ohledně ducání. Všechno to jsou zajímavé premisy, které se rozvedou sotva napůl. A co se týče Andrey, to byla totální bezradnost. A co nějaké klady? Radka si to (s džusíkem v ruce) v této řadě brutálně dávala, soundtrack byl taky super a dostali jsme hodně Cyrila bez trička. A také camea podle mě druhá série dokázala využít lépe než ta první. No, a Dobré ráno tedy zřejmě končí (v době psaní komentáře nepotvrzeno) - epilogy formou popisků k fotkám vnímám jako výsměch fanouškům tohoto originálního seriálu. Zajímalo by mě, zda se tohle zakončení plánovalo už během natáčení, nebo bylo dodáno až po něm, kdy se tvůrci dozvěděli nebo rozhodli, že třetí řada nebude. Což se asi nikdy nedozvíme. Já bych pro třetí řadu každopádně byl, podle mě se toho dá ještě hodně vymyslet, jen se nebát. (27.02.2024)

I přesto jak zdánlivě šokující mohl závěr předchozí série vyznít, že se Dobré ráno, Brno! došlo do bodu, kde by celý seriál mohl končit, tak se tvůrci i přesto rozhodli, že mají s postavami s seriálově netradičním brněnským prostředím ještě co dočinění.. A tak Honza Prušinovský poprvé za svoji tvůrčí kariéru vyslyšel prosby a ohlasy fanoušků a dodal všem přídavek v podobě druhé série. Což by mohl vést k otázce, v čem spočívá výjimečnost tohohle seriálu oproti skoro kultovnímu Okresnímu přeboru, Čtvrté hvězdě anebo MOSTu!. A i když bychom mohli pochybovat, tak Prušinovský v postavách viděl něco, co ještě stojí za to odvyprávět. A tedy ne, druhá série není vynucená a nejen, že navazuje na kouzlo série předchozí, ale především ona ji překonává... Cože, vždyť to není už taková sranda! To je možná pravda, že jsme loni dostali lepší kadenci vtipů a daleko víc sitcomových situací, které se do epizodního formátu hodily perfektně, ale jednotlivé epizody vlastně vůbec nepracovaly s postavami a ani tu nebyly od toho, aby je v životě posouvaly, prostě jen si je tvůrci využili jako figurky, které dají vtipu tvar.. Tohle právě přepisuje letošní pokračování. Když druhá série si dává mnohem více záležet na tom, kdo se to každé ráno ve studiu pohybuje. Čímž dostáváme naprosté minimum příběhů odehrávajících se v samotném televizním prostředí, a tedy ani se tolik nevyužívá ekosystém České televize. A výraznější epizodou, která by mohla připodobňovat na co jsme byli v první sérii zvyklí, je pouze snad epizoda první s Václavem Marhoulem, která nejen že má i trošku důmyslnější význam (ať už jen v tom, jak tržebně výnosné je natáčení jeho umělečtějších pokusů).. Ve zbytku se 2. série soustředí především na postavy a vztahy mezi nim. Ať už na ty milostné mezi Johanou a Vítkem, Cyrilem a Andreou, anebo už ten vykreslený od prvních epizod mezi Radkou a Mirkem. Čímž se ve velkém přepisuje jakási skečovitost projektu a jejich linky se propisují a vyvíjí napříč celou sérií. Ano, možná se tím už tak účelně netlačí na diváckou bránici (ty nejvtipnější epizody zůstávají od minula), ale Dobré ráno, Brno! působí mnohem komplexněji a divák má někdy větší potřebu k epizodě usednout, aby se dozvěděl, kam se v řešení nastíněných problémů děj posune.. I když mě tak mrzí potřeba tvůrců dostát osmi epizodám (předposlední tu zkrátka nemusela být) i přesto se podařilo nejen příběh, ale hlavně ty postavy v závěru dostat do bodů, kam patří a důstojně tak uzavřít cestu, na níž se spolu s Prušinovským a Holečkem vydaly.. Mirek prorazil a z degradovaného režiséra se vyhrabal na zaměstnance na stáži v Mongolsku. Cyril se nakonec komikem nestal a i z třeba z toho zklamání se dal na chov ovcí. A bezdomovec Luboš? Kde těm jeho kšeftům je konec, ten to dotáhne nejdál!.. Brněnské studio stojí dále, vysílá každý druhý týden a jmenuje se Studio 6. A zamrzí už jen to, že v něm nestojí tahle parta, která v epilogu jasně naznačuje budoucnost zdejších hrdinů bez vedení Jana Prušinovského.. 75% (27.02.2024)

Tím, jak ve druhé sérii ubývaly momenty z natáčení Dobrého rána, tím taky ubývalo humoru. I když i tady se najde spousta vtipných hlášek a situací, třeba návštěva Marhoula v prvním díle byla úplně geniální. Stejně jako v předchozí sérii drží vysokou laťku seriálu Kolařík, dost jsem se bavil i při scénách s ředitelem Brněnskýho studia v podání pro mě neznámýho Dušana Hřebíčka. Naopak chyběla postava bezdomovce v podání Slováka, těch pár scén z druhé série, ve kterých byl, jasně ukázalo, že upozadit ho byla chyba. Sice hodnotím druhou sérii jako o něco horší, každopádně jsem se ale těšil na každý pondělí, že se dobře pobavím a to mi bylo dopřáno. (03.03.2024)

V podstatě problémy první řady zůstaly, ale ještě se zdvojnásobily. Máme ještě víc dílů bez Dobrého rána, krom geniálního výstupu Marhoula jsou všechny hvězdné výstupy o ničem, a kvalita dílů tentokárát neskáče nahoru-dolu, ale od parádní první epizody postupně klesá na úplné dno v podobě posledních dvou dílů, které už ani nemají ani to, co je pro komedii důležité, tedy humor. A závěrečné titulky jsou fackou všem divákům, kdy odejdete s pocitem zbytečně odkoukaného seriálu. Škoda, že první řada neměla tak o dva díly více, kde by se navázalo na zvrat z poslední epizody a nějak se vyřešil problém vysílání Dobrého rána. Druhá řada totiž působí místy dost zbytečným dojmem a pocitem něčeho, bez čeho bychom se obešli. (27.02.2024)