Obsahy(1)
Film Monterey Pop je dokument nejenom o lidech, které spojuje zájem o rockovou, folkovou či bluesovou hudbu, ale je to spíše dokument o době, v níž tehdejší mladí lidé museli žít. Z účinkujících i z nadšených diváků zářilo obrovské kolektivní napětí a pozitivní energie. Produkované písně se staly pro všechny vyjádřením jejich vlastních pocitů, staly se velikou hudební metaforou jejich žití. Mnohým účinkujícím se nezpívalo zrovna lehce, protože svými písněmi, plnými protestu, smutku i vzdoru, se bouřili proti konzumní společnosti, která svým sobectvím vehnala USA do války ve Vietnamu. Film působivě zachycuje atmosféru festivalu. Kamera sleduje nejen zvukaře, zkoušející na pódiu, ale i diváky, sledující koncert, odpočívající nebo spící. Tehdejší idol americké mládeže Joan Baezová se vyjádřila o fantastické atmosféře mamutích hudebních akcí konce šedesátých let takto: Myslím, že pro tyhle lidi, pro tuto mládež, musí existovat nějaká alternativa. Jiný výběr životních cest než jenom demokrati nebo republikáni. Takovou alternativu nebo pomoc bych jim chtěla nabídnout. Vše významné, jako je pravda nebo láska, je v této společnosti pohřbeno a vysmíváno. Pokud se k nim lidé nevrátí, nemá smysl žít. Živá vystoupení byla fascinující. Janis Joplin, destruktivní The Who, indický mág Ravi Shankar, Otis Redding, Jimi Hendrix (na závěr vděčnému publiku obětoval to nejcennější, co měl na pódiu rituálně spálil svou kytaru)jejich hudba se nesla nad mnohatisícovým davem a přes marihuanový opar si hledala i našla cestu do srdcí všech přítomných. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (15)
No, trochu zklamání. Ne z muziky, ta je vetšinou skvělá, ale z koncepce tohoto dokumentu, která našinci připadá dost neumělá. Jako by se tvůrci rozhodli dělat ten dokument až dodatečně po festivalu a použili, co bylo po ruce. Takže jistě jsou zde unikátní záběry zrovna se rodících legend pop-music, něco záběrů posluchačstva, atmosféra Peace and Love byla zřejmě opravdu mohutná a všeobjímající (zvláště když našinec vidí spořádaně si na sedátka sedající pekelné anděly), ale dokument negraduje. Škoda.Tak tedy 4*, ale slabé. ()
Člověk na netu hledá něco o Pop Montrealu a omylem klikne na Pop Monterey. A zjistí jaké má mezery a jaký je ignorant. Například až díky němu zjistí, kdo je otcem Norah Jones (Shankar). ___ Glastonbury na příští rok je zase rekordně rychle vyprodané. A to přesto, že ještě není znám seznam vystupujících, platila se vysoká záloha a plot okolo areálu připomíná železnou oponu. Díky podobným dokumentům může člověk hezky sledovat paralely mezi Monterey, Woodstockem a Glastem (tehdy a nyní). ___ Dokument jsem si hodně užíval a to i přes (možná i díky) zjevný amatérismus. Například u písně Today od Jefferson Airplane, kdy zpívá Balin, ale kameraman si všímá pouze Grace :) ()
Festival Monterey Pop v Kalifornii, který se udál 16. až 18. června 1967 si rozhodně zasloužil takový dokument, který skvěle dokázal zachytit hudbu a dobu. Popravdě bych se na ten festival dostal asi raději než na Woodstock už jen proto, jak to bylo klidnější, ale přitom zde byly všechny velké hvězdy. Ty písně jsou úžasné. ()
Opět další festivalová pecka co mi vzala dech svou reálnou atmosférou stejně jako Jazz on a Summer’s Day (1960) – Newport Jazz Festival 1958. Nemůžu dostatečně poděkovat tvůrcům co natočili takovédle kousky a v nich reálné lidi a atmosféru té doby. Zvláště po shlédnutí v HD rozlišení a s parádním zvukem vás ta živá atmosféra úplně prostoupí. Na to, že moc nemusím hipíky ani většinu těch iterpretů pro mně docela slušný výkon. ()
Sklamanie. Niektoré zaujímavé kapely, ktoré na festivale vystupovali, sa v dokumente ani neukážu, miesto toho je posledných 15 minút vyhranených šialenej improvizácii Raviho Shankara, ktorá mi ako bežnému triezvemu poslucháčovi trhala uši. Potešia Simon a Garfunkel, Jimi Hendrix, Mamas and Papas, ale chýbajú mi tu Byrds či Laura Nyro, na ktorú by som bol obzvlášť zvedavý. Má to svoju výpovednú hodnotu, avšak siahať radšej po komplexnejšom dokumente Woodstock. Ten toho hovorí o mládeži hippies omnoho viacej a necháva im aj podstatne väčší priestor, aby zdokumentovali toto obdobie vlastnými slovami. 78 minút mi prichodilo príliš málo, aby som sa do Monterey Pop dokázal ponoriť. ()
Zaujímavosti (6)
- Pozvánka na festival byla zaslána i Bobu Dylanovi, ale ten odmítl kvůli tomu, že se stále zotavuje z motocyklové nehody, která ho vážně zranila o několik měsíců dříve. (Epistemolog)
- Festival představil první významnéjší vystoupení Otisa Reddinga před převážně bílým publikem. Redding se poté stal hvězdou doslova přes noc. (Epistemolog)
- Jedna skupina, která byla díky své nepřítomnosti viditelná, byli The Doors, kteří zrovna slavili úspěch se singlem „Light My Fire“, který překonával grafy. Na otázku proč The Doors nebyli pozváni promotéři festivalu ironicky odpověděli, že prostě zapomněli. Bubeník John Densmore poté prohlasil, že pravý důvod, proč skupina nebyla pozvána, byl kvůli tomu, že jejich temnější styl rocku byl v rozporu s mírou a láskyplné atmosféry umělců i zůčastněných. (Epistemolog)
Reklama