Hrozba smrti

Hora svalů a intenzivní bitky. Oproti tomu je na škodu přehnaná stopáž, chudá zápletka a nepříliš kompaktní ráz filmu. Patrick Swayze je jistě ohromen, že si někdo vzpomněl na to béčkové z jeho filmografie a film Road House zapadaný prachem realizoval v novém tvůrčím pojetí. Dobrou zprávou je, že se nejedná o otrocký přepis původního filmu. Spousta scén z předešlého filmu je vypuštěna a vše připomíná spíše jakési pokračování. Jake Gyllenhaal s napumpovanými svaly vstupuje neohroženě na scénu, aby zpacifikoval čeládku darebáků v zapadákově, kde čerstvě přijal práci elitního vyhazovače. Rozfláká každému lotrovi ústa, zpřeláme jim údy a ještě tak trochu flirtuje s místní slečnou. Pak narazí na tvrdší ořech jménem Conor McGregor, který taky umí rozdávat tvrdé rány. A jak to tak bývá, toho nejlepšího si nechá až na konec. Doug Liman se ujal této staronové látky a vsadil hlavně na sérii bitek, které převládají. Výplň mezi nimi byla ovšem o hodně méně zajímavá, zápletka málo výrazná, tudíž film i s divákem ožíval především v mlátičkách, kterých postupem času přibývalo. Režisér na nich v podstatě vystavěl svůj film. Patrně nebylo bezpodmínečně nutné točit zapomenuté akční drama, co ani současným divákům není tak známé. Gyllenhaal a spol. se ovšem postaral o to, že vzkřísit pěstní souboje se závanem videokazet, je vlastně fajn nápad. 7/10 (27.03.2024)

Doug Liman utržený ze řetězu. Slušně zpracovaná letní testosteronová řezanice, která je vtipná, obstojně zvládá mixovat humor, sebeparodii a akci, s kulisou prosluněných Keys za zády. Důstojné repete příšernému originálu, navíc s ansámblem, který znovu resuscitoval akční dráhu Jake Gyllenhaala, jeho fyzické formě všechna čest, a objevil herecký, či spíše komediální potenciál Conora McGregora. Škoda některých otřesně zpracovaných digitálních záběrů a nepovedených střihů, ale v rámci akčního výplachu bez vyšších ambicí relativní spokojenost. (07.04.2024)

Nová verze původního filmu pro současný diváky. Jako neříkám, že je tu všechno úplně špatně, ale originál je o několik tříd výš. Remake kazí hlavně pár wtf momentů jako třeba úvodní scéna na železničním přejezdu ve stylu Nezvratného osudu nebo postupné odhalování traumatu hlavního hrdiny který je vám, ale už z úvodních náznaků úplně jasný. No prostě něco co je v současných filmech potřeba vidět zatím co u původního filmu stačilo o hlavním hrdinovi vědět, že je to málomluvný drsňák kterýmu chvíli trvá než se rozjede, ale když už se rozjede tak je to solidní masakr a ten zbytek jste si už tak nějak mohli domyslet. Ruku v ruce pak spolu s těmihle typickými nešvary nejde ani křečovitá snaha za každou cenu natočit další film který bude vypadat jako z osmdesátek už jenom z titulu toho, že osmdesátky jsou dávno pryč, ale to už bych se asi opakoval. Každopádně Gyllenthaal je ok v něm ten problém nevidím, ale záporáci tu na mě působili jako totální košťata a mlátička McGregor je tu tak přestylizovaný, že respekt z něj moc nejde a spíš je tak trochu k smíchu. Závěrečná bitka pak určitě měla potenciál, ale to by nesměla být natočená takto zblízka a ve velkých detailech což není zrovna styl kterýmu bych úplně holdoval. Každopádně do odpadu bych to úplně nesplachoval, ale jedná se o další zbytečnou předělávku kterou pokud jste fanoušek originálu vynecháte, tak o nic nepřijdete a to asi úplně tak nebyl tvůrčí záměr.30% (07.04.2024)

Recept, jak z poctivého, vcelku hutného, originálního a zábavného osmdesátkového vývaru uklohnit vietnamskou prdelačku pro lobotomy: Vezmeme docela konzistentní původní děj, rozemeleme napadrť a z takto vzniklého pyré náhodně vycedíme zhruba čtvrtinu. Přidáme jako vždy vzorně prkenného, středně vysekaného Džejka, předem povařeného tak, aby se tvářil jakože sympaticky a namísto herectví celou dobu předváděl, jaxi ve fitku vyrýsoval břišáky. Dosaženou řídkou hmotu rozmixujeme s downími hovny, přisypeme bandu trpících negrů, aby to bylo na skus dostatečně progresivní, a zahustíme obskurní kreací těžce vypatlaného, totálně koženého a navýsost trapného poloopa MekŘehoře. Dochutíme opravdu jen špetkou přitroublého, choreograficky špatného bitkaření několika pašeráků melounů, dvě hodiny dusíme do hněda, ozdobíme scénáristickou bezradností a podáváme spolu s IQ stimulanty v psích miskách bez příboru již slintajícím skalním fanouškům Mentálně Malformovaných Agresorů. Dobrou chuť, kluci! Asi bych měl na tomto místě spíše vydat skřek „grhhhtrrrrrchchch“ a doprovodit jej posunky bušení do hrudi a ukazování si prstem do huby, aby to kluci dostatečně zfotosyntetizovali. (24.03.2024)

Doug Liman po posledních přešlapech vzal akční kultovku z konce 80. let, osekal ji na kost a přenesl do roku 2024. Gyllenhaal se řádně namakal a na pomoc si přivzali Conora McGregora, který hraje silně přestřelenou verzi sama sebe. I přes výhrady v podobě mizerného CGI, nevyužití prostředí (oproti originálu, který na tom dost stavěl) a podivného charakteru hlavního hrdiny, se jedná o parádní akční jízdu, která opravdu působí jako retro akčňák ale s moderními bitkami, zajímavými hrátkami s kamerou a celkově svěžím pocitem při sledování. Není to dokonalé, není to asi tak skvělé, jak to mohlo být, ale když vezmu v potaz, že i originál je dost hloupý a ne moc dobrý, dostali jsme film, za který by akční fandové měli být pyšní. (24.03.2024)