Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi

Originálna variácia Hamleta. Koncept, dialógy ( tenis je parádny) aj herci sú neprekvapivo úplne super. Strašná škoda, že Stoppard je slabučký filmový režisér. Keby to robil niekto skúsenejší a filmovejší ( Branagh napríklad) mohla to byť rovnaká pecka ako Shakespeare in Love. Ale aj tak stále veľmi dobré (02.04.2015)

Na naprosté docenění tohohle filmu bych musel mít Hamleta v živé paměti, mám takový pocit, což vzhledem k tomu, že jsem ho četl před nějakými pěti lety, neplatí. Každopádně - chytré dialogy a velmi "jiný" humor spolu se skvělým hereckým duem člověka skutečně vtáhne. Věřím, že jednou tomu dám pět hvězd. (11.12.2010)

Tak toto je čiročirá zábava od začátku až do konce, radost sledovat, originálnější začátek neznám. Rosencrantz a Guildenstern nejsou vůbec mrtvi :-). Bylo velice příjemné sledovat Garyho Oldmana, jak hraje natvrdlého a trochu dětinského, vynikající Tim Roth mu byl rovnocenným parťákem. Co dodat- Příště budeme chytřejší... Ale do té doby, nashledanou! (15.03.2010)

Hamleta jsem viděl i četl, ale aby si člověk tento film opravdu užil, musel by ho znát nazpamět. I tak mě toto dílko velmi okouzlilo, obzvlášť Oldman s Rothem konečně mají prostor pro své kvality, které žel bohu v Holywoodu můžou předvádět jen jako záporáci nebo vedlejší charaktery v "kultovních" snímcích (i když Oldman teď možná díky DK konečně prorazí..). Škoda, že to holt není více "userfriendly." Pro mě je to takto "jen" 80% (21.11.2008)

Tom Stoppard je naratolog; specifický a málem vyhynulý druh uvědomělého vypravěče. Není to však běžný naratolog, protože natáčí a píše tak bezstarostně zábavnou formou, že neustále riskuje, že učiní z naratologie něco, co přináší potěšení. Jeho přístup, nedbající na typickou, od světa odloučenou atmosféru elitářského myšlení, je frenetický a plný napětí. Bere naratologii za límec a nutí ji ke konfrontaci s každodenním životem. Pročež tento jeho vskutku revoluční projekt s nechtěně cimrmanovskými rysy nejenže bezvýhradně obšťastní fanoušky meta-meta-filmů (jeden příklad za všechny: část dramatu sehraná kejklíři a zbytek Hamletem samotným odlišuje fikční vyprávění od běžného vyprávěcího aktu), největší měrou se tu nažďouchne Gerard Genette. Co nažďouchne... bude žrát jak nedovřenej! (18.09.2009)