The Price We Pay

Režisér výborných brutalit The Midnight Meat Train a No One Lives. No, tyhle své dva Horory, už zřejmě nepřekoná, ač teda tenhle se jim mohl v klidu rovnat, ale bohužel. Moc nechápu, proč Kitamura nepřitvrdil,  neodlehčil to a nenatočil prostě starý, dobrý Exploitation/Hixploitation. Chyběla zde ta klasická, brutální, úvodní scéna a ta dvoumetrová, obludná ženská, se taky mohla víc vyřádit. Ta finální scéna s ostnatým drátem, byla skvělá, ale je to jediná zapamatovatelná morda, z celého filmu. Škoda. Takhle je The Price We Pay, pouze na jedno zhlédnutí. Btw, když jsem viděl ten plakát, myslel jsem si, že jde o nějakou jihoamerickou telenovelu =) (130. hodnocení) (30.01.2023)

Na trailery koukám minimálně takže jsem toho o filmu moc nevěděl. O to víc jsem byl překvapenej, že se z toho vyklubal zábavnej exploiťák. Film má sice pomalejší rozjezd ale vyloženě nenudí. Akce se rozjíždí brzy po příchodu na statek. Co, proč a jak se děje na statku sice už nikoho v dnešní době asi nepřekvapí, protože nejde o nic originálního což mi ale vůbec nevadilo. Když se film rozjede má celkem svižný tempo a nechybí i pár vydařenej killů. Ikdyž je pravda, že v tomhle směru nemám nikdy dost takže bych klidně místy přitlačil víc na pilu. Jedna z vražd pak na mě působila vyloženě směšně(musel jsem si ji pustit 2krát) za to ten poslední kill byl lahůdkovej. Plusy filmu převažují nad mínusy. Bavil jsem se a to je oč tu běží. Lepší 3 hvězdy. (23.01.2023)

Přepvapivě v první polovině doslova excelentní zážitek, jelikož postavy jsou dostatečně sympatické, aby si urvaly film pro sebe a jejich příjezd na farmu je zkrátka výborný - po celou dobu funguje napětí, atmosféra postupně houstne a divák se jen nervózně ošívá v křesle a čeká, co přijde dál. V té druhé polovině přichází paradoxně ten největší problém, protože Kitamurovo jméno slibovalo jatka, ale opak je pravdou a jestli film na něčem ztroskotává, je to právě gore. Všechno je to přinejmenším úsměvné, ne-li dokonce naprosto debilní, že si myslí, že naservírovat nám takhle trapně odfláknuté a neuvěřitelné gore bude stačit ke spokojenosti, protože působí zkrátka zábavně (tlaková láhev do hlavy, vyříznutí očí, všechny operace... lol). Lépe řečeno, krvavé gore či celý "proces" ubližování zde jako diváci nevidíme a je mimo záběr, ale výsledek nám poté odkryjí a to je ten prvek, který filmu škodí. Přišli jsme sem kvůli krve, odcházíme spokojeni s první budovanou částí filmu a s postavami, ale ta druhá nás už absolutně minula. Škoda, podle úvodu a zábavnosti prvních minut jsem očekával minimálně tučnou 4hvězdu... (23.01.2023)

Trojice renegátů a jedno rukojmí se po ne úplné vydařené loupeži uchýlí do odlehlého statku. A to se ukáže jako chyba. Nic převratného,, ale nese si to v sobě ducha oldschoolových béčkových krváků a to mě bavilo. První polovinu se sice nic moc nedělo a film se vlastně věnuje především postavám a jejich vztahům, což je vzhledem k  charakteru filmu trošku fauy pas, ale není to zase nic, co by se nedalo překousat. Druhá půlka je akčnější a krvavější vč. několika chuťovek a fajn masky a vlatně je tu plněno to, co jsem očekával. Sice je tu hromada logických přešlapů a kameraman by taky občas zasloužil proplesknout, ale to k tomu asi tak nějak patří. Herecky je to odpovídající a když už nic, tak na tu kubánskou holčinu se hezky dívá. Za mě OK. 65% (25.01.2023)

Hlavní hvězdy a producenti filmu Emile Hirsch a Stephen Dorff dali příležitost režisérovi japonského původu Rjúhei Kitamurovi, aby po letech půstu prokázal svůj režijní talent v hororovém thrilleru v hixploitation balení, který je celkem šit na míru jeho stylu. Dejme tomu, že se čekalo o maličko víc, o vyložené zklamání se ale rozhodně nejedná. V první řadě je férové si přiznat, že velkou originalitu film zrovna nepobral. Trojlístek lupičů na útěku po loupeži v zastavárně přibere do svých řad rukojmí a ukryje se na odlehlé farmě, která patří maniakům, co obchodují s lidskými orgány. Netrvá to moc dlouho a dirigující šílenec Vernon Wells začne úřadovat. Pochytaní lupiči záhy končí upoutaní na pitevních stolech a čekají, jaká část z těla jim bude odňata. Neobejde se to bez gore scén a s touto fází může být každý příznivce stokrát viděného poměrně spokojen. Christopher Jolley nepatří k zrovna známým scenáristům a hlavní potíž je v tom, že není srovnání s nějakými jeho předchozími pracemi. Většinu filmů, na kterých dělal, je distribučně nedostupná. Scénář se dokonce pokusil postavy nějakým způsobem charakterově vyprofilovat. Obrýlený Hirsch má psychopatické sklony. Dorff není až tak zlý. Vernon Wells je čistokrevný maniak. A jeho vnuk, zesnulý Tyler Sanders, je hodný kluk, kterému se páchaná zvěrstva na lidech příčí. A nastrčené rukojmí v podobě málo známé Gigi Zumbado funguje jako jakýsi sympatický spojovatel děje. Celkově film neskýtá velká dějová překvapení a ani šokující zvraty. Vše podstatné je dáno předem a divák okamžitě bude vědět, jak jsou karty rozdány. Střídmá stopáž dala filmu spád, režisér měl koncept dobře utříděný a drastické scény mají svůj kvalitní říz. Výsledek příznivce žánru potěší. 8/10 (25.01.2023)