Děkuju, pane profesore

"Nechtějte na lidech, aby byli dokonalí, to by bylo popření lidství..." Tahle televizní hra z počátku 80. let pojednávající o období 50. let na venkově spojeném s kolektivizací (a rozoráváním remízků) určitě dokonalá není. Hlavně proto, že v ní místy zaznívají tak vznešené myšlenky (ze strany profesora Blahynky - excelentní Eduard Cupák), že se pomalu nechce ani věřit, že by je mohl někdo v tomto období takto prezentovat (viz třeba "Lidé se musí naučit říkat názory otevřeně, veřejně, aby se o nich přemýšlelo, diskutovalo ale třeba i do krve hádal... “). Taky je zde místy na můj vkus až moc patosu (opět zejména v dialozích profesora Blahynka). Přesto na svou dobu šlo o velmi odvážně zpracované téma. A když k tomu přidám výborné herecké výkony (vedle Cupáka třeba i Sklenčka coby učitel dějepisu nebo Pleskot coby ředitel školy) a krásnou hudbu Maláska s Bažantem, ty čtyři hvězdičky si tento televizní film podle mě zaslouží. Cenné je i připomenutí jinak známe pravdy že  "být hrdinou, když vám tleskají, je ohromně jednoduché, ale vydržet, když vás berou klackem, je mnohem těžší."   (31.08.2021)

Dost umírněná kritika zřízení, jak dokresluje úvaha pana profesora na konci Ovšem hezky je vykreslen postup, jak snadno a nevinně si člvověk může pokazit život v socialistické společnosti, na kterou dohlíží z obrazů Klement Gottwald. Tvůrci se ovšem vyhnuli otázce, jak se tedy stal postižený student v době normalizace redaktorem. No a nakonec jsem i toho Matáska našel. (13.12.2021)

Hledat pravdu, hájit pravdu... Pohled na jedno z nejtemnejších období našich národních dějin, na padesátá léta, bývá většinou silně omezován na společensky exponovaná témata, ale i mimo širší záběr se někde v pozadí odehrávaly malé i velké lidské tragédie, malá i velká protivenství. Filipova inscenace přivádí k životu působivý dramatický konflikt, v jehož středu se ocitá nadaný student, začínající žurnalista, který se vinou své nezáludné upřímnosti ocitá tváří v tvář bezcharakterní době, plné nepochopení, strachu a krutosti. Defilé špičkových hereckých výkonů, z nichž nelze nejmenovat alespoň Cupákem přesvědčivě ztvárněnou postavu profesora Blahynky, v němž jakoby naplno rezonovaly dozvuky klasické prvorepublikové výuky, podtrhuje charakterovou vyhraněnost objevivších se postav a dává zároveň tušit, že jsme opět svědky mimořádné umělecké sounáležitosti. Zachovat si právo na názor, jakkoli je kritický a jakkoli s ním nemusíme nebo nechceme souhlasit, v době, která lidem odpírala vlastní myšlenky, je hrdinství. Tehdy i dnes. (13.11.2017)

Zajímavé téma - zejména vzhledem k tomu, že film byl natočen v roce 1982. Je však zpracované příliš "vznešeně" - patosu je ke konci až moc. V programu byl film označen jako televizní hra a bohužel obsahuje hlavní negativum hrozící z tohoto žánru - hodně se tu mluví, všichni se strašně vážně tváří a je to nuda. I přesto, že tu hrají uznávaní čeští herci Eduard Cupák a Jiří Adamíra. (06.03.2007)

No, Eduard Cupák si ke svému jubileu zasloužil lepší kus, ale jeho výkon je spolu s Jiřím Adamírou s přehledem nejlepší. Tak nevím...má to být opravdová kritika, či jen socialistická výchovná agitka, nebo jen nabubřelý vykradený námět tohohle? Fakt nevím, asi od každého něco... (06.03.2007)