Padlé ženy

Zjevně propagandistický film o irských řeholnicích, představených jako monstra bez jediné stopy soucitu, ohleduplnosti, lásky. Mnohé nám napoví, kdo je tvůrce filmu, režisér Peter Mullan. Byl členem pouličních gangu, ve 14 letech se pokusil otrávit svého tyranského a alhokolického otce. Sám sebe prohlašuje za marxistu, žije s družkou, má několik dětí z předchozích vztahů, víru v nebe a peklo považuje za nesmysl atd. To je samozřejmě jeho věc, ale nám to pomůže pochopit, proč natočil příběh o padlých dívkách v Irsku zrovna takto. Po formální stránce nelze upřít filmu kvality, ale to zde není důležité. Vždyť známe propagandistické proticírkevní filmy české (Číhošť, 30 případů majora Zemana, Jan Hus atd.), i ony mají jistou kvality, ale ve skutečnosti dobré nejsou, protože neslouží dobru a pravdě. Nezapomínejme, že zvláště posledních 20 let v Irsku sílí protikatolický boj, neboť ostrov sv. Patrika, kde se 94 % obyvatelstva hlásí ke katolické církvi, je trnem v oku bezbožecké Evropské unii. Tím samozřejmě nechci říci, že se zlí a úchylní jednotlivci nemohou vyskytnout v jakémkoliv lidském kolektivu (řeholníci, policisté, učitelé atd.), to ale neznamená, že kvůli tomu vylíčím instituce klášterů, policie nebo školství jako démonické a nelidské... (03.09.2008)

Silné a >lidsky< (úmyslně nepíšu >nelidsky< , protože takoví zkrátka mnozí - zvláště mají-li příležitost - lidé prostě jsou) kruté drama. Pozor, tenhle příběh se neodehrál někdy v dávných a temných a bezprávných časech historie, tenhle film je náhledem do reality, panující v kulturní evropské zemi ještě ve druhé polovině dvacátého století! A lhostejno, zda šlo jen o výstřelek, systémové pochybení nebo cílevědomé a společností tolerované ponižování lidské důstojnosti a potlačování v té době již dávno deklarovaných a v moderní civilizaci pojímaných a v zákonech přijímaných lidských práv. Zde konkrétně nějakými pošahanými, zamindrákovanými a citově naprosto otupělými dělnicemi a dělníky na vinici Páně, skrývajícími svou zlobu a bigotnost za víru v Krista a Katolickou církev. Nemyslím si, že by tenhle film měl být (jak se zde domnívají někteří komentující - a nemůžu si pomoct, ale z jejich komentářů je právě cítit notná míra emočního nezvládnutí filmu a pokrytectví...) nějakým jednostranným pohledem a samoúčelnou či černobílou obžalobou církve. Je jen (jak režisérovi věřím!) realistickým ztvárněním konkrétní reality, byť umělecky vyhroceným a pomocí vyhraněné autorské licence! Navíc je filmem natočeným právě ku prospěchu věci vskutku syrově a bez nějakých (k tomu v rámci žánru svádějících) klišé!... Ano, není snadné se dívat na takto vizuálně pojaté ztvárnění lidského utrpení, ale tím je právě Mullanovo dílo působivé a svým způsobem i očištující a varující! - - - - - (Poprvé viděno 31.8.2008 na ČT2, komentář zde jako jedenatřicátý - 1.9.2008) (01.09.2008)

Výborne natočený a odohraný film so silným námetom. Je neskutočné, že sa toto dialo ešte pred pár rokmi pod záštitou svetového náboženstva. A kto vie, možno sa niečo také, pod rovnakou zástavou, stále ešte aj deje. Film vo mne zanechal jeden neskutočne silný pocit - hnev. Hnev na toľkú absurdnú nespravodlivosť páchanú v mene kríža. Miesto lásky sa rozdáva iba trápenie. Tak to dopadá, keď si niekto uzurpuje právo na morálku a potom ho násilím presadzuje, ako keby na svete existovala iba jedna pravda - tá jeho. (19.11.2013)

Na jak dlouho? A jakým právem? Bezvýchodnost situace si na vlastní kůži vyzkouší trojice „nemravných“ duší. Jedna se provinila jen pouhým flirtováním s chlapci z úctyhodné vzdálenosti, další udělala chybu tím, že se probůh nechala znásilnit od vlastního bratrance (výborná sekvence sledující tváře lidí beze slov s postupně jasným resumé), poslední zase porodila nemanželské dítě. V ústavu sv. Magdaleny ze sebe mají díky četným modlitbám a tvrdé práci v prádelně smýt skvrny hříchů, které „spáchaly“. Pocity bezpráví, zoufalství, nejistota o délce pobytu, fyzické tresty i pohrdlivé prohlížení nahých chovankyň chlípnými jeptiškami. Filmu výborně slouží neznámé herecké tváře, režisér sympatie projevuje pochopitelně mnohdy odevzdaným dívkám, z jeptišek se ale nesnaží dělat za každou cenu monstra – víc kritizuje společnost, která klidně vydá své děti do neznáma – nicméně když je příležitost trochu se pomstít (znemožnění duchovního), rád toho využije. Šokující je potom situace, kdy pro jednu z hlavních chovankyň přijde sourozenec a ona nechápe, že opustit tyhle chladné stěny je tak snadné.. Samotná projekce pak pro někoho slabší povahy snadná být nemusí, ale rozhodně stojí za to!! (29.03.2012)

Tento film má pro mně obzvlášť velkou váhu, protože již šestým rokem žiju v Irsku a kdýž si uvědomím, že prádelny jako jsou v tomto filmu prakticky fungovaly ještě těsně par let před tím než sem do Irska poprvé přišel, tak mi chodí mráz po zádech. Je to drsný příděh tří dívek , které se staly ne vlastní vinou nepohodlné pro své křesťanskokatolické okolí a proti své vůli byly odvezeny a drženy v Prádelnách.Církevních pradelnách, kde jim nezbývalo nic jiného než podřídit se pravidlům a čekat. Skvělý scénař a režie, výborné herecké výkony a dojemná hudba.Skvělý film all together.Dávam *****. (20.09.2006)