Monstrum

Může být pro NEobolševickou Televizi Flagrantně Liberálních Imbecilů a Xenokratů větší stimul ke slastnému mnutí všech pseudoasimilačních a pseudointegračních orgánů a k nechutně demagogickému globalizování statisticky naprosto nepodstatných událostí z minulosti na současný celospolečenský problém, než když nějaká zkurvená bílá huba vraždila černoušky? Jistěže může! A sice, když jsou ti negroameričané navíc ještě buzeranti. To je pak prostě totální orgáč! Čili, není divu, že po takovém skutečném příběhu skočili soudruzi od politruků jako slepice po NETFLUSu a k maximálně pěti epizodám, jinak zcela dostačujícím a snesitelným k vykreslení veškerých zrůdovitých Dámrových psychotrampot, přičinlivě a angažovaně přidali ještě jednou tolik BLMLGBT+ manipulativně účelového lkaní, jako obvykle na úkor například invalidů, slepců a dětí s rakovinou bez ohledu na rasu a pohlavní dezorientaci. Výsledkem je brutálně vatěná, úmorně rozplizlá až k posrání vleklá agitka o miloučkých a spořádaňoučkých homomouřenínech, z nichž by bezesporu byli doktoři, inženýři a světoznámí umělci, kdyby v rovněž veskrze spořádaných, mravných a čisťoučkých ghettových HIVklubech nenarazili na predátora. Agitka, kde známého masouna téměř vymazává naprostá osina v prdeli v podobě sice kurevsky labilní, ale patrně veskrze uvědomělé prdelaté čokofeministky, čokoaltruistky a čokomandelinky, evidentně strádající bez čokohada, jejíž jediným příkořím byl občasný smrad v bytě ze sousedovic kulinářských experimentů, ovšem polovinu stopáže tu řádí více než zdivočelý Luther King a zachraple vyřvává, jako by ji samotnou Džefry právě pomlel do karbošů a pod bitchem otrokáře rozházel po bavlníkové plantáži. (24.10.2022)

Příběh o muži, jenž měl rád černochy ještě více než Martin Luther King. Prvně musím podotknout dvě důležité věci. Série, ačkoliv se to přímo nabízí, není vyloženě o střevech, mrtvolách a o ukázaní co nejvíce brutality. Občas se nějaká nepříjemná scéna vyvrbí, ale 90% vražd je mimo záběr, případně jsou ukázané záběry až po nich. Takže kdo čeká nějaké krvavé orgie bude zklamán. Samozřejmě je tady plno nechutností, ale tak nějak v omezeném množství. Seriál sází převážně na sýrovost a nechutnost celé této kauzy a ještě třeba i na poukázaní neschopnosti policie, která mohla mnohem dříve zakročit a předejít dalším mrtvým. Hlavním prvkem, proč je ale seriál tak kulervoucí je herecký výkon Evana Peterse, který ze sebe dostal víc než maximum a jestli po tom nedostane žádnou cenu, tak je celý svět slepý. Evan v roli Jefreyho je až ďábelsky dokonalý a až šíleně věrný své předloze. Na jednu stranu je to sympaťák, kterému fandíte i v životě, ale jakmile přejde do módu zabíjení, potkat byste ho nechtěli. Velká výhoda je i to, že sledujeme příběh nejen ho, ale i obětí, jejich rodin či sousedů a čím vším si museli projít, případně jak velký dopad to na ně mělo. Každá postava si tady odehraje své maximum. Seriál vlastně funguje po všech stránkách a vždy dokáže zaútočit na ty emoce, které zrovna potřebuje ve Vás probudit. K tomu dopomáhá ještě silný soundtrack, který ty emoce ještě víc prohloubí. Bohužel však ke konci dochází sérii dech, ale není to tím, že by něco bylo špatně, akorát se už řeší spíš věci okolo a třeba takový soud bych si představoval intenzivnější. Ve výsledku se ale jedná o prvotřídní počin, který táhne dopředu výborně odvýprávěný příběh v čele s hlavní rolí. Skvělá hudba, nepříjemná atmosféra na každém kroku a sýrovost provázející celý seriál, dělají z Dahmera jeden z nejsilnějších zážitků tohoto roku. (02.10.2022)

Zvláštní projekt. Není divu, že ho Netflix úplně marketingově netlačí. Na začátku se Dahmer tváří, že má ambice zaujmout prázdné míso po Mindhunterovi, ale netrvá to dlouho a sklouzne do pozice ala ACS: The Assassination of Gianni Versace. Hvězdný tvůrčí tým se měl zaměřit více na společenská témata a příběhy obětí, sousedů, rodičů které tu jsou načtrnuty citlivě a posouvají materiál na jinou úroveň, než na samotnou postvu Dahmera, která celou tuhle snahu potápí ve vodách exploatace, takže je to místy zatraceně nepříjemná záležitost s brutálně přepálenou stopáží. Nick Cave, Warren Ellis a jejich křik velryb na závěr každé epizody hodně ikonický hudební motiv. (25.09.2022)

Jeff: „Prečo by som mal niečo nahovárať? Nezapadám. Som divný, otec.“ Fuj. Tak to bola ťažká práca dopozerať toto! Jeff je nesympatický vo všetkých svojich polohách a Evan Peters ho zvládol bravúrne. Ak náhodou počas prvých dielov počítate s tým, že prídete na to, kde nastáva v ľudskom mozgu skrat, aby sa z neho stalo zabijácke monštrum... Smola. Odpoveď neexistuje. Jena myšlienka v závere ma však zaujala. Keď pastor odpovedá Jeffovi na otázku, prečo je nás teraz toľko? Pastor sa zamyslí – vieš, predtým neboli diaľnice, dnes sa presunieš aj 2000 míľ, aby si zahladil stopy. Možno má svoj podiel WWII a Vietnam – otcovia sa vracajú traumatizovaní. Tiež máme rozmach voľne dostupnej pornografie, ktorá tu do 70tych rokov neexistovala. Na dokument o Dahmerovi ale nemám vôbec chuť. (13.10.2022)

Povedené drama o jednom masovém vrahovi. Povedené v hereckých výkonech, kde Evan Peters jednoznačně exceluje. Povedené ale i v psychologii hlavní postavy, které to divákovi nezjednodušují. Naopak. Chvílemi na mě tenhle seriál působil skoro jako nějaká podrobně rozepsaná charakteristika jednoho magora. Kdo, proč, za jakým účelem. Jen těch deset dílů je na podobné téma přeci jen docela dost. Kratší by to klidně být mohlo a divák by o nic zásadního nepřišel. Natočeno je to ale tak sofistikovaně, že ačkoliv tu nechutností příliš není, více jak tři díly naráz divák prostě nedá. Hodně náročné na sledování. Nicméně věřím, že daleko náročnější to muselo být pro Evana, který se role zhostil tak, jako nikdo jiný. (17.10.2022)