Monstrum

Příběh Jeffreyho Dahmera jsem vždy vnímal jaksi osobně.. Jako tragický příběh citlivé a vnímavé lidské bytosti, která se z jakýchsi nejasných příčin svezla po klesající spirále až do nejtemnějších bažin existence, kde se zakázané fantasie, realita a noční můry kolektivního nevědomí společnosti setkaly v jednom neudržitelném a pro drtivou většinu lidí nepředstavitelném, mikrosvětě. Dahmer byl jedinečný, protože nebyl psychopat (alespoň ne podle klasických diagnostických nástrojů) a jeho případ otevírá mnoho nepříjemných otázek o temnotě v každém z nás.. Téhle sérii se dá vytknout mnohé. Od jakéhosi pokrytectví kdy tvůrci (i skrze scénář) proklamují, že nechtějí Dahmera povyšovat na popkulturní ikonu, přitom se Netflix dlouhodobě veze právě na vlně popularity fenoménu sériových vrahů. Přes ne úplně jasnou strukturu vyprávění (ty nahodilé skoky v čase působily spíše jako hra na efekt, než jako něco co by bylo důležité pro dějový oblouk). Až po ne úplně přesvědčivé roubování rasových motivů do příběhu. Navzdory těmto neduhům se ale seriálu podařilo nejen vystavět důstojný pomník obětem (minimálně z takové té přiblblé, akademicko-korektní perspektivy) a představit tento příběh jako vrstevnatou socio-psychologickou mozaiku, ale i (možná neúmyslně, nebo jen nepřiznaně) vykreslit Jeffreyho jako jednu z obětí sebe samého. Jako tragicky romantického antihrdinu, který se, ke svému zděšení, stal vším o čem tajně snil.. Úžasné jsou snad všechny dialogy Dahmera s otcem (který byl podle všeho v reálu komplikovanější osobou než seriál naznačuje). Peters hraje tak, že se z toho jednomu tají dech (ikdyž si nejsem úplně jistý jak se jeho interpretace kryje s reálným vystupováním J.D.). Cave-Ellisovský soundtrack doplněný hitovkou Please dont go, krásně tvoří náladu i atmosféru. Kombinace spíše krotkého vizuálu a explicitních zvuků je nápaditá a funguje překvapivě dobře. (28.09.2022)

1. série - 80 % Naprosto geniální herecká jízda Evana Peterse. Muselo to být nechutně náročné takovou postavu ztvárnit. Zde asi není moc co psát. Příběh, který je více méně přesně podle skutečných událostí je drsný, nechutný a i hodně smutný, protože stačilo málo a nemusel by být počet obětí tak vysoký. Co cením je, že seriál jde cestou spíše atmosféry, vysvětlování, jak mu to mohlo procházet a dopadu na rodiny, než, že bychom tu měli nechutný krvák, kde by bylo vše vidět. Přesto bych to viděl spíše na osm dílů, nežli to natahovat do deseti. Jinak ale v rámci seriálu spokojenost. I když to není drsné, psychicky je to hodně náročné a ne každý to může zvládnout. (07.10.2022)

Tahle série mě velmi překvapila. Upřímně mě na ní nejvíce nalákal Evan Peters, kterého jako herce mám ráda a do takových rolí se hodí. A tady tomu nebylo jinak. Začátek seriálu měl i hororovou atmosféru, kterou podkreslovaly skladby od Nicka Cavea a Warrena Ellise. Nevím jak se vyjádřit k samotné osobnosti Jeffreyho Dahmera, ještě si asi počkám na Rozhovory, ale co můžu říct už teď, tak že byl opravdu nemocný a bohužel se to nijak neřešilo. Přijde mi, že se neměl komu svěřit, protože by nikdy nenalezl pochopení. Protože si to sám uvědomoval, že je s ním něco špatně a to byl  jeho hlavní problém. Podívejte se sami. Doporučuji. (23.09.2022)

Videl som už dosť true crime dokumentárnych filmov a seriálov od Netflixu na to, aby som bol aj k tomuto spočiatku skeptický. Väčšinou nemajú ďaleko od bulváru a oproti základným faktom (ktoré nájdeme dvomi klikmi aj na wikipédii) k prípadom pridávajú iba lacné emócie, lacnú drámu, ich výpoveď sa začína a končí pri moralitke "vraždy sú zlé a tí čo ich vyšetrujú sú dobrí". Bol som preto takmer šokovaný touto majstrovskou filmárčinou z ich produkcie, s fantastickými hercami a reálne hutným obsahom, pokladajúcim množstvo otázok ako "Ako sme to mohli dopustiť? Do akej miery to bola vina jeho okolia? Čo sme mohli urobiť lepšie aby sme ho zastavili?", analyzujúcou systematický rasizmus, homofóbiu a iné spoločenské neduhy dobovej i súčasnej Ameriky (a to s minimom pátosu!). Herecký koncert tu nemá len Evan Peters (ktorého Jeffovi rozumieme, napriek tomu že si prajeme jeho dolapenie) ale aj fantastický Richard Jenkins ako Lionel Dahmer, ktorý má svojích vnútorných démonov taktiež viac než dosť. Fascinuje ma, koľkým kritikom vadí, že bol Dahmer vykreslený ako komplexná postava/človek a nie ako karikatúra masového vraha, ktorú poznáme z popkultúry. Napísané je to skvelo a vôbec nie ideologický pomýlene, ako občas zaznieva - a za režijnou stoličkou tu zas sedia okrem iného napríklad aj Jennifer Lynch a Gregg Araki. Skvelý projekt ktorý ma po väčšinu času absolútne pohltil, akurát záverečné dve epizódy boli na môj vkus trochu antiklimatické, resp. oproti zvyšku seriálu málo výpovedné - že "obetiam dodnes nebol postavený pomník" mi naozaj nestačí. (18.10.2022)

Ať jsem se snažil jak chtěl, ne a ne se do seriálu dostat. Prvních 5 dílů bylo dobře podaných a kloubily faktickou složku s tou filmařskou na jedničku, nechybělo napětí, precizní vykreslení Dahmerovy osobnosti, dostatek těl i celkové vyzobrazení děje okolo. Druhá půlka ale úplně sešlápne z plynu a dojíždí do závěru extrémně nudným, roztahaným a nekonzistentním způsobem, kdy už nepřináší nic nového a opakuje to stejné jak kolovrátek. Všichni seriál přehypovávají, ale tahle 10 hodin dlouhá série má k dokonalosti daleko, nudí, nezabaví a podráží si nohy tím, co Netflix provádí poslední roky skoro všude, a to roztahováním krátkých příběhů do X hodinových forem. Zkrátit o 5 dílů při zachování stejných informací bez nudné vaty a byl by jackpot, takhle je to bída a poslední díly jsem vyloženě odzíval. (11.10.2022)