Tažní ptáci

Vladimír Menšík je to nejlepší synonymum slova herectví. Velké, rozsáhlé, citlivé a pohlcující. A buďme rádi, že tyto dva Hubačovy filmy vznikly, protože to demonstrují v celé své síle. Holt to nebyl jen srandista. Zde ve dvojici s panem Brodským uchvacuje monology a dialogy. Nádherné a působivé. A je na bíledni, že to, co stvořil František Filip nebude dlouhou dobu překonáno. Ani zdaleka... Spíš už nikdy!100% (23.10.2016)

Volné pokračování vynikajícího "Ikarova pádu", o které se zasloužili víceméně stejní tvůrci a herci, kterým opět vévodí Vladimír Menšík, ale film se stal legendárním nejenom kvúli Menšíkovi, ale také kvůli vynikajícím hereckým výkonům všech "hlavních" protagonistů. Dost často platí, že pokračování obvykle nedosáhne kvalit originálu, ale v tomto případě možná pokračování Ikarův pád ještě předčilo, takže i tento "koncert pro všechny zůčastněné" lze oprávněně přiřadit do klenotnice naší televizní tvorby. Je to samozřejmě film, na který jen tak lehce nezapomenete a jen jen škoda, že není připomínán častěji namísto některých "rychlokvašených" a masivní reklamou uváděných novinek ... (24.10.2018)

V souvislosti s filmem Ikarův pád jsem Menšíkův herecký výkon nazval tím nejlepším, jaký jsem v životě viděl. V Tažných ptácích si pro sebe podobný titul uzmul Vlastimil Brodský, který ztvárnil roli alkoholika Fendrycha, který se místo snahy o léčení oddává snění o létání a přemýšlení o tom, zda se vlastně má pro koho léčit a pro koho se svými démony bojovat. A také v roli mefistotelovského našeptávače a přesto přítele v jednom. Společnost mu dělá Vladimír Menšík jako ten rozumný, který má i díky své schopnosti být nad věcí na povel celý pokoj č. 2, pedantický cholerik Josefa Somra, bezstarostný Pavel Zedníček a intelektuál v podání Eduarda Cupáka, který svůj úděl bere s pochopením pro své chyby i pro svou neschopnost je neopakovat. Pokládám si otázku, o kolik tato verze Přeletu nad kukaččím hnízdem předstihuje svého oscarového kolegu. (04.04.2022)

Kinematografie 80. let není zrovna moje oblíbené období, ale v českých vodách se přeci jen našly zajímavé věci, které stojí za to zkouknout. Téma alkoholismu u nás nebylo asi úplné tabu, uričtě se o něm ale taky běžně nemluvilo a netočilo. Tažní ptáci jsou takovým okénkem do uzavřené společnosti nevšedních lidí, závisláků, psanců, i normálních otců od rodin a doktorů filosofie. Vůči průběhu filmu nemůžu nic namítnout, ale k jeho konci ano - bylo zřejmě cílem, aby vyzněl neutrálně, s trochou dávky optimismu a očekávání, že nic není rozhodnuto, já bych dala ale přednost nějakému rezolutnějšímu vyznění, které by z filmu udělo ono drámo, kterým tento problém často končí. btw - necítila jsem se úplně nejlíp, když jsem během Tažných ptáků vyzunkla několik skleniček vínka.. (20.03.2012)

Tažní ptáci ma oslovili výraznejšie, ako Ikarův pád. Zmizli postavy (Rázlová a spol.), ktoré dej neposúvali a namiesto nich pribudol Brodský, ako dôstojný protihráč Menšíka a Radovan Lukavský, aby aspoň niekto bol kladnou postavou. Řanda rozvinul svojho záporáka a Somr si strihol predobraz Hujera. Pribudlo dramatickosti a konfliktov, ktoré z tejto druhej časti vytvorili veľmi dobre sledovateľný a zaujímavý televízny počin, ktorý sa k predtým zmieňovanému Stratenému víkendu priblížil na dohmat. (20.12.2015)