Ikarův pád

Myslim, ze nebylo dostatecne ztvarneno Karovo piti, alespon ne tolik, jak se ve filmu resilo. Takhle a jeste mnohem hure pije kazdy "druhy" jouda. I cely den, ktery zacina vylitou vodkou do zachodu a pres synuv koncert, oslavu az po zranenou ruku ma radu trhlin... Co se tyce vztahoveho propletence, ten je vynikajici ve vsech smerech, stejne tak vykresleni kazde postavy, ktere davaji smysl. Herecke vykony jsou nadstandartni a kazdy herec svou postavu zahral vytecne. Razlova byla v 70.-80. letech velmi osobita herecka a typove marne hledam podobnou nasi herecku. Hezka hudba a zajimave interiery. (18.09.2015)

Manželka scénáristy Hubače přiznala po jeho smrti, že předlouhou pro alkoholika Káru byl pro Hubače jeho otec Jaroslav. Pít  údajně začal v Rusku, když tam byl s českými legiemi aby hrůzy té doby vydržel a démon alkoholu jej provázel po zbytek života. Scénárista Hubač a režisér Filip byly překvapivě ve shodě že chtějí Menšíka pro hlavní roli Káry. Prosazení v té době komediálně obsazovaného herce nebylo vůbec snadné, u šéfa televizní zábavy Dvořáka byly mnohokrát než povolil, tvrdil  totiž že na dramatickou roli Menšík nemá. Jak se zbavit devastující závislosti,když je to jediná možnost, jak zaplnit pocit vnitřní prázdnoty .... Vlastimil Brodský dostal v Monte Carlu v r. 1978 za herecký výkon zlatou nymfu, o kterou ho připravil ředitel tehdejší České televize Zelenka, který ji vzal k sobě do úschovy....Po r.1989 pan Brodský napnul všechny síly aby se cena našla ale nevypátral ji. Jaromír Hanzlík přiznal že ve scéně kdy se jeho otec Kára (Menšík) chystá do léčebny a synovi ukazuje svou zraněnost a zranitelnost ho Menšík svou pravdivostí rozplakal. (27.05.2010)

(komentář psán 12.5.22 - 10 dní poté, co jsem se rozhodl přestat být alkoholikem - držím už dva roky). Jste s tím hodnocením asi všichni spadli z višně. Chápu, že je to už jakási klasika, ale rozhodně to není geniální ani skvělé, jen prostě dobré. Kecy o geniálním herectví si strčte za klobouk. Po všech stránkách obyčejný průměr. (12.05.2022)

Koncert jednoho velkého hereckého génia, který si tímto filmem zaslouží určitě nesmrtelnost. Pan Herec Rudolf Hrušínský má Spalovače mrtvol, Pan Herec Vladimír Menšík má tohle. Pokud jste navíc něco podobného zažili, či se vás to (jakkoliv) týká, o to je ten pocit beznaděje větší. (06.07.2008)

Velmi silný příběh o člověku, který je v pasti závislosti na tvrdé droze, alkoholu. Ničí svou rodinu, ničí sebe. Trapně je okolí, trapně je jemu -- když mu klesne hladina. Potom sám sebe dokáže hodnotit a pohrdat sebou, ale že by se měl léčit, to je těžký krok. Vždyť poslední ostrůvky vlastní osobnosti a hrdosti jsou ty, kdy prohlašuje a doufá, že to zvládne sám, léčení je pro něj poslední prohra. Díky civilnímu scénáři, který jde mimo jakoukoli teatrálnost (viděl jsem velmi nedávno americký Flight na totéž téma, se jmenovaným problémem), jsem nyní opravdu přesvědčen, že alkoholismus je nemoc a nikoli jen nekonečná řada lidských selhání. Že si ji člověk zavinil sám (pak už) nehraje roli. Nemám alkoholika mezi blízkými, ale tenhle příběh mi hnal slzy do očí. Menšík 100% a není co dodat, Hlaváčová 100% a trpěl jsem za ni. Oba dovedou hrát pouhou řečí těla, barvou hlasu, výrazem. Nepřehrávají, nevypadávají z role. Hanzlík skoro 100%, jedna z životních rolí i pro něj. Kdo mě překvapil velmi příjemně, Řanda, skoro 100% -- jsem zvyklý, že jeho roličky malých trapných padouchů jsou často schematické, primitivní. Zde hrál roli našeptávače hlavně po úvodu velice dobře. Inteligentní roli měl i Vinklář, fajn že nesklouzl k mentorování, skoro 100%. Jediná slabina filmu, Rázlová, mi dost nesedla. Když už ostatní hodnotím procenty, tak sotva 50%. Ještě k zasazení do doby -- cítím deziluzi a depresi z vrcholu normalizace, nicméně film velmi solidně potlačil povinné prvky reálného socialismu a je v něm jen velmi drobné a snesitelné tepání buržoazních nešvarů (rozuměj Řandy). Za mě snad úplně nejlepší televizní film mé rodné země. (05.05.2013)