Réžia:
Ján LackoScenár:
Ivan BukovčanKamera:
Vladimír JešinaHudba:
Jozef MalovecHrajú:
Ivan Mistrík, Leopold Haverl, Eduard Bindas, Jozef Hodorovský, Ján Ivančo, Adam Matejka, Slávo Drozd, Vladimír Petruška, Mária Markovičová, Rudolf Bachlet (viac)Obsahy(1)
Slovenská filmová dráma odohrávajúca sa počas druhej svetovej vojny v malej slovenskej podhorskej dedinke. Príbeh filmu vychádza z celonárodného odboja, v ktorom významnú úlohu zohralo aj civilné obyvateľstvo. Svojím neohrozeným postojom, odhodlanosťou obetovať aj vlastný život, ale nezradiť. Taký je aj osud hlavného hrdinu filmu, učiteľa Ondreja. (STV)
(viac)Recenzie (22)
Ono to své drobné mouchy má, o tom není sporu, přesto se domnívám, že tohle slovenské válečné drama stojí za to vidět.. Ivan Mistrík se mi v roli obyčejného člověka, venkovského učitele, slušného chlapíka velmi zamlouval, uvěřila jsem mu beze zbytku, každé gesto, každý pohled, každé rozhodnutí.. Ta scéna na mostě byla mrazivá.. Hodnotím shovívavě, neb velice ráda nadržuji malým skromným snímkům s myšlenkou a k tomu černobílá kombinace mě zřejmě nikdy neomrzí.. ()
Zapadlý snímek, odehrávající se během druhé světové války a kde jsou partyzáni vykreslení trochu jinak, než bylo v normalizačních filmech většinou zvykem. Hlavní hrdinou příběhu je učitel (Ivan Mistrík), kterému se chce dostat na kobylku naoko přívětivý velitel fašistů (Leopold Haverl) a chce se dozvědět pravdu o tom, kdo vyhodil most do povětří a kde se pachatelé nacházejí. Dramatická rovina je čím dál vypjatější, vrcholící silnou scénou. Co mě hned překvapilo byla kamera, která se nebála experimentovat a při pohřebním průvodu nezvykle snímala celou scénu. Hudba Jozefa Malovce tíživou atmosféru skvostně doplňovala. ()
Muž na mostě vypadá zpočátku jako plnokrevné drama, nástin situace je dostatečně výmluvný. Bohužel v okamžiku, kdy má dojít ke gradaci, tempo vyprávění zvolňuje. Jakkoliv je Leopold Haverl dobrým hercem, jako tvrdý esesák ve vypjatých situacích nepůsobí dostatečně přesvědčivě, navenek prosvítá jeho slovanské dobráctví. Příliš melodramatická hudba v samotném závěru zbytečně rozvolňuje konec, který měl být spíš razantně podtržený. Velmi podobné téma zpracoval Ivan Bukovčan již v roce 1962 ve filmu Zbabělec, ale Jiřímu Weisovi se podařilo propracoval lepší psychologii postav a vytvořil větší dramatické napětí. I když film není zdaleka tak propracovaný jako o 10 let starší bratříček, povedlo se na Kolibě natočit velice slušné válečné drama s minimem výpravy. ()
Ivan Mistrík v roli venkovského učitele, který udělá osudovou chybu. Nechce zranit děti létajícími střepy od výbuchu v pravé poledne, protože nějaký partyzánský idiot nastavil blbě časovač. Rozbíjí okna dodatečně a je přitom chycen. Prubner má sice pravdu, že tento film má mnoho technicko scénáristických chyb ale přesto mu patří 4. Mistrík svou roli zvládl neobyčejně skvěle. ()
I přesto, že se filmu nevyhýbá klasický neduh čistě slovenských válečných snímků, tedy veškerá němčina bez překladu a skoro všechny situace lze vidět i jinde a ačkoli se celá, jinak bravurně vypjatá situace vyvíjí jednoduše, celková atmosféra je vynikající. Úplný začátek snímku je dokonce jeden z nejlepších, jaké jsem kdy viděl. Celá kvalita je jistě zapříčiněna také syrovým černobílým obrazem i výborným herectvím a film se může hrdě postavit do řady podobně kvalitních snímků, mapující nejtemnější období Slovenského štátu. Otevírá nejen otázku nutnosti činů zde provedených, ale také charaktery lidí. Konkrétně slušného a nevinného člověka, který se dostal mezi mlýnské nacistické kameny, ze kterých nebývalo úniku. ()
Reklama