Človek na moste

Zapadlý snímek, odehrávající se během druhé světové války a kde jsou partyzáni vykreslení trochu jinak, než bylo v normalizačních filmech většinou zvykem. Hlavní hrdinou příběhu je učitel (Ivan Mistrík), kterému se chce dostat na kobylku naoko přívětivý velitel fašistů (Leopold Haverl) a chce se dozvědět pravdu o tom, kdo vyhodil most do povětří a kde se pachatelé nacházejí. Dramatická rovina je čím dál vypjatější, vrcholící silnou scénou. Co mě hned překvapilo byla kamera, která se nebála experimentovat a při pohřebním průvodu nezvykle snímala celou scénu. Hudba Jozefa Malovce tíživou atmosféru skvostně doplňovala. (06.08.2022)

Film někde na půli cestě při sestupu slovenské kinematografie z výšin nové vlny do bažin normalizace. Hezký černobílý obraz, který v zimních exteriérech vypadá úplně graficky. Kvalitní výkony hlavních herců, ale též již několik klišé. Uf, ale ten konec na mostě s plačícími babičkami ve vlňácích... a když po osudné salvě kamera zabere ušlechtilou hlavu učitelovu v pohybu, který naznačuje jak se jeho tělo ve spirále hroutí k zemi, a je to podpořeno tak tklivým hlasem houslí, to už jen jeden čeká, kdy ještě zazní hymna. Takový heroický kýč. (27.01.2016)

Muž na mostě vypadá zpočátku jako plnokrevné drama, nástin situace je dostatečně výmluvný. Bohužel v okamžiku, kdy má dojít ke gradaci, tempo vyprávění zvolňuje. Jakkoliv je Leopold Haverl dobrým hercem, jako tvrdý esesák ve vypjatých situacích nepůsobí dostatečně přesvědčivě, navenek prosvítá jeho slovanské dobráctví. Příliš melodramatická hudba v samotném závěru zbytečně rozvolňuje konec, který měl být spíš razantně podtržený. Velmi podobné téma zpracoval Ivan Bukovčan již v roce 1962 ve filmu Zbabělec, ale Jiřímu Weisovi se podařilo propracoval lepší psychologii postav a vytvořil větší dramatické napětí. I když film není zdaleka tak propracovaný jako o 10 let starší bratříček, povedlo se na Kolibě natočit velice slušné válečné drama s minimem výpravy. (26.01.2016)

Ivan Mistrík ako dedinský učiteľ a Leopold Haverl ako nemecký dôstojník v čiernobielej vojnovej dráme Jána Lacka nakrútenej podľa scenára jedného z najplodnejších slovenských scénaristov Ivana Bukovčana. Film je síce z obdobia normalizácie, hlavnú úlohu v ňom však nehrajú partizáni, ale dedinský učiteľ, ktorý sa náhodou dozvie o sabotáži proti Nemcom pripravovanej partizánmi. Ja chvályhodné, že náckovia hovoria po nemecky, len škoda absencie slovenských titulkov. Nevierohodne pôsobí perfektná slovenčina Leopolda Haverla, ktorý hrá nemeckého dôstojníka. Partizáni majú vo filme len veľmi malý priestor a nepôsobia veľmi sympaticky. Ich sabotáž (vyhodenie mosta do vzduchu) spôsobí viac škody ako úžitku, nemá žiadny strategický význam, Nemcom neuškodí, na druhej strane trpí civilné obyvateľstvo, konkrétne učiteľ, ktorý odmietne prezradiť páchateľov tejto sabotáže, čo v praxi znamená trest smrti. Film je modelovou drámou z obdobia 2. svetovej vojny, sústreďuje sa na psychológiu postáv resp. ich vývoj v existenciálnej životnej situácii. (09.02.2011)

Ono to své drobné mouchy má, o tom není sporu, přesto se domnívám, že tohle slovenské válečné drama stojí za to vidět.. Ivan Mistrík se mi v roli obyčejného člověka, venkovského učitele, slušného chlapíka velmi zamlouval, uvěřila jsem mu beze zbytku, každé gesto, každý pohled, každé rozhodnutí.. Ta scéna na mostě byla mrazivá.. Hodnotím shovívavě, neb velice ráda nadržuji malým skromným snímkům s myšlenkou a k tomu černobílá kombinace mě zřejmě nikdy neomrzí.. (14.10.2020)