...nebo být zabit

Málo známý, ale o to více zajímavý československý válečný film, který se odehrává na konci 2. světové války. Děj začíná v koncentračním táboře, kde vedení plánuje popravit 3000 uvězněných svědků tak, že je nahrnou do muničního skladu, který později vyletí do vzduchu. Ten pochod vězňů je hodně emotivní, stejně jako o něco dřívější záběry na ně, když byli namačkaní ve svých domech. Z reálného pohledu chybí jedině snad ty vyzáblé těla, jinak je to hodně mrazivá podívaná. Před smrtí se zachrání pouze hrstka vyvolených, kteří utečou. Ovšem samotný útěk stejně přežijí jen dva, Vídeňan Ernest (Milan Kňažko) a mladý Žid Kim (Martin Zounar). Útěk se nepovedl kvůli tomu, že jeden z uprchlíků se dotkl drátů, které ohlásily útěk. Ten dotek mi přišel hodně nahraný, stejně jako mi přišel samotný útěk hodně zvláštní. Ernest se dostane ke kleštím a úplně nikým nepozorovaný přestříhá dráty. Poté to jde ještě oznámit na pokoje vězňům, že s ním mohou utéct. Přijde mi to takové hodně přitažené za vlasy, strašně moc jednoduché. Na druhou stranu se na to hezky dívá. Ernest je takovým rakouským Rambem prchajícím z koncentráku, který na své pouti učí zabíjet svého mladšího kolegu Kima. Proto by mě nenapadlo, jakým stylem film končí. [388. hodnocení, 43. komentář, 64%] (10.12.2020)

Někdo asi dostal pokyn natočit něco válečného o dvou politických vězních prchajících z koncentráku a tak vznikl nejspíše tento film. Bohužel od války to už bylo notně daleko a tak ve filmu asi převládají spíše představy tvůrců filmu jak to asi mohlo být, než aby si dali nějakou extra práci se studiem dobových reálií. Na začátku tak vidíme docela slušně postavený koncentrák kdesi v Německu s jednotlivými baráky, apelplacem, nezbytnou šibenicí s pro výstrahu stále pověšenými vězni - zřejmě uprchlíky, ohradníky s izolátory nabité proudem a strážními věžemi s emgéčky. Vyrovnaní vězni na nástupu jsou dobře živení, někteří mají bříška...  Na barácích si svítí petrolejkami a po holení div nepoužíají aftershave Old Spice...  A mají tam docela pohodu. Nikde žádní kápové s obušky atd. Útěk skrze nabité dráty s izolovanými nůžkami přes nehlídaný prostor vypadal skoro efektně do doby, než se další prchající vězni kvůli snadnějšímu podlezení chytají horních neporušených drátů a nikde žádný výboj. To dobou už asi Němcům v lágru vypadly pojistky... No a mohl bych pokračovat. Samotné putování jarní německou krajinou a příhody těch dvou uprchlíků jsou vcelku zajímavé a i uvěřitelné. Ve filmu se v pro něj netradiční roli fanatického nacisty objeví pan Zahajský. Zde si šťáb dal s reáliemi docela práci ať už šlo o vojenský vlak s velkým véčkem Viktória na lokomotivě či německy vyšivanými ubrusy ve stavení hajného, nebo nočním náletem na německou kolonu na mostě. I když tedy oletcích vímhodně, ale že by spojenecké taktické letectvo útočilo na pohybující se německé kolony v noci, to jsem viděl poprvé... :-) Dokonce je snaha ve filmu ukázat dva tigery, byť samozřejmě nejeden milovník těchto oblud při pohledu na ty papundeklové nástavce zaúpí. Kupodivu z ideologického hlediska film netlačí zrovna na pilu. Jasně, Kňažko hraje Španěláka, tedy zřejmě kovaného komanče, ale o straně se ve filmu nikdo nezmíní ani jednou. Oproti tomu mladej Zounar byl zatčen při atentátu na protektora a tam ty vazby na odboj tedy nejspíše byly spíše směrem na západ (jak dobře víme, komunisté v našem odboji s atentátem nesouhlasili). Na závěr jsem čekal nějakou líbačku s Rudou armádou, ale ani to se nekonalo, což filmu zase dává plusové body. Docela mi tam ale štvaly ty chorály a závěrečná recitace. Prostě Nedělní chvilka poezie šouplá na konec filmu, přesně dle mých vzpomínek na tu dobu. Dnešního diváka tento válečný film jen těžko osloví a pro toho dříve narozeného je to spíše o pocitech. Za mně film má pozitivum právě v těch jednotlivých epizodách, během putování uprchlíků. Nikterak neskrývá krutost, které tehdejší svět pátého roku války byl bohužel přeplněn. Dávám tedy za tři odjištěné miny. * * * (05.03.2023)

Velice milé překvapení. Film sice divákovi moc nového pohledu nedává na WW2, ale v rámci naší kinematografie se jedná o solidní nadprůměr. Navíc duo Kňažko-Zounar je velice dobré, divák jim vše bezproblému věří. Deprsesivní zimní atmosféra, les, banda vojáků z waffen SS, dva vězni se psem, spousta maličkostí a v celku to je velice funkční. Navíc je film velice podařeně podbarven hudebním doprovodem. Jediné výtky se týkají krátké stopáže a nelogická scéna s vypálením hájovny. (15.10.2010)

SPOILERY:Tak tohle se hodně nepovedlo. Já osobně bych to nazval, představa o koncentračním táboře a o tom, jak lze z něho uniknout. Tohle je pouhá představa, která je dost vzdálená realitě. Skvěle ostříhaný vězeň s upraveným účesem, průměrné mužské postavy, se před útěkem oholí, pak jde přestříhat dráty, poté to oznámí všem spoluvězňům na světnici a útěk může začít. A tohle je jen jedna z neuvěřitelných věcí, které se odehrály v tomhle údajném táboře. Smrti? To rozhodně ne. Muži a ženy všeho věku, zde pokojně likvidují tábor, aby si poté spolu užili, při polívce a třemi kusy chleba. Nakonec je Němci propustí a oni opět poklidně s kufříky a teplým oblečením opouštějí tábor pod nechvalně známým nacistickým heslem o práci. Následuje samotný útěk dvou vězňů, který jsem již vnímal se špatnou náladou po předchozím představení. Jelikož se jedná o československý film nebudu zacházet do silnější kritiky, ale tohle rozhodně přeskoč jestli jsi znalec československé válečné kinematografie. Hvězdičku navíc za Elišku Balzerovou. (21.01.2012)

Zajímavý útěk z koncentračního tábora. 1) Po opuštění tábora příběh získává šmrnc. Atmosférický snímek má jakousi syrovou patinu, smysl pro detail a silný konec. 2) Okolnosti opuštění tábora působí nevěrohodně. Dobře vyhlížející vězni se krátce po útěku nadlábnou polévkou, třemi chleby s máslem nebo se sádlem, dají si k tomu frťana...a ono nic. 3) 18letý drsňák Martin Zounar (vězeň z Prahy na útěku) tehdy asi netušil, jak po třiceti letech dopadne fyzicky i herecky. 40letý Milan Kňažko (vězeň z Vídně na útěku) odvedl svůj spolehlivý výkon. 4) Film končí citátem z Pekla Danta Alighieriho: Hlas selhal / jsem jiskra zmrzla v led / nechtějte slyšet divy / jsou slova málo - myšlenek běsný let / já neumřel a nezůstal jsem živý. (08.01.2017)