Když se všechno po*ere: Woodstock 99

V něčem dostaneme úplně to stejné jako od HBO. Jen je to víc organizované skrze den/epizoda, víc to obhajuje myšlenku davového šílenství skrze plánování, které bylo na hovno. Stejně jako to vynechává na rozdíl od svého zajetějšího konkurenta nějaké info, tak na druhou stranu jiná přidává. Jiná svědectví a úhly pohledu. Je nicméně až s podivem kolik lidí se vyzná v psychologii a jasně v tom vidí hlubší problematiku. To mě buď vede k tomu, že lidstvo není tak blbé a nebo, že to bylo pěkně zaplacené. Ale to není téma. Drsný příspěvek, který spíš než vylepšuje nebo supluje minulý projekt spíš dokresluje. A v pořádku. (04.09.2022)

Devět kruhů pekla k popisu zrovna shlédnutého nestačí. Čtvrtce miliónu sjetých, ožralých, hladových, nemytých lidí s úpalem, nahatých a po pás ve vlastních hovnech, bych nepustila ani Nedvědy, natož KorN, Limp Bizkit nebo Redhoty, s jejich prudce vynalézavým songem k věci Fire! Drát do oka ve formě pozvání  křehké kopretiny Jewel na tento vymazlený monsterbál, pobavil. Jestli má někdo pocit, že ho totálně naplnil prudce metalový, rozuměj anarchistický dýchánek ve Vizovicach, tož tak ať si dá toto. Učebnicová sociologická studie stran chování frustrovaných jednotlivců v davu aneb jak člověk inklinuje přirozeně k primitivním pokleskům. Věřím, že účastníci v životě už nic většího/šílenějšího/dekadentnějšího nezažijí. Hieronymus Bosch předběhl dobu, nebo spíš dobře chápal, že se lidé nemění. Je to prostě v nás. stačí impuls, možnost, prostor. Viz. hrůzy války. To si dej, neváhej.  Pokud mívám nějaké výhrady k line-upu Colours of Ostrava, tak po tomto, přátelé: klidně buzipopík, opruzný indífolk, vřeštivé bolehlavové divoženy ala krákora LP, vystřelená Aurora nebo zas Zaz (rozjezdit!), už jsem ticho, beru i Dádu v duetu s Krajčem s písničkou napsanou těsně, než se hvězda odebere na nebe , hlavně ať je publikum O.K. . (08.08.2022)

Kromě jinýho tenhle dokument říká, že jestli chceš bejt v Americe slavnej a mluvit s úsměvem do kamery, stačí zkusit zabít čtvrt milionu lidí za doprovodu hudby. Asi bych souhlasil s tím, že to mohlo bejt kratší, ale hlavně se podepisuju pod to, že takhle se dělá dokument. Dáš prostor všem a ukážeš všechno, co ukázat máš. Ta banda diletantů se chovala tak debilně, až se snad ani nedá věřit tomu, že to nebylo naschvál... (02.10.2022)

Dvě stovky tisíc lidí a největší akce doby. Rok 1991 v Moskvě a 1.500 000 lidí s kapelami AC/DC, Pantera či Metallica, která byla i na tomto ročníku Woodstocku. Moskva však také nebyla zcela bez násilí, pár lidí tehdy dostalo poctivou gumoléčbu od tehdejší ještě SSSR armády, ale toto se tam nedělo. A proč toto píšu? Po zhlédnutí dokumentu jsem se opět utvrdil v tom, že Amíci mají prostě svůj oddělený vesmír od okolního světa. Ať již zmíněná Moskva, německý Wacken, anglický Donnington nebo české metalové festivaly osazené tvrdými kapelami z celého světa. Zajímalo by mě, co by vystupující v dokumentu říkali na ně. Jasně, devadesátky byly jiné. Grunge na čas vystřídal spousty tehdejších kapel, aby stejně rychle vymizel, pak vznikly sestavy Korn, Limp Bizkit a jim podobné, které mě nikdy nebraly, na přelomu milénia pro změnu byly mainstreamem tlačeny grupy jako Linkin Park, jenž šly také mimo mě. Do toho tehdejší móda, subkultury, situace ve světě...Vše se nějak sešlo na onom Woodstock 99, aby si dodnes držel auru a vznikaly dokumenty, jako byl tento. Dokument nebyl vůbec špatný, ale hvězdu strhávám za závěrečné tlachy některých feministek. Zrovna současná doba je ještě horší, než byl rok 1999. (24.12.2023)

Kdo by to byl řekl, že z hipísáckého míru a lásky se může nakonec vyklubat takový hukot. O devadesátkovém Woodstocku jsem nevěděl vůbec nic, takže tohle pro mě byla vlastně taková premiéra. Překvapili mě nejen účinkující, jaké si tam pořadatelé pozvali, ale především to šílené množství účastníků. Z dnešního pohledu taková návštěvnost působí jako něco naprosto šíleného a neuvěřitelného. Tak jako tak to musel být životní zážitek, to bez debat. Dokument jako takový působí uceleně, věnuje se téměř výhradně jen hudbě a festivalu, takže skoro žádné zbytečné odbočky nebo záběry o ničem. Ve třech dílech se povedlo kompletně rozebrat celý festival, všechny okolnosti i události s ním související, divák se také dozví něco o historie festivalu, nastíní se nějaký přesah do současnosti atd. Tvůrci oslovili vcelku široké spektrum lidí, kteří měli s festivalem co dočinění, promluví například pořadatelé, ostraha nebo několik účinkujících interpretů. Každý nabídne svou verzi, divák má tak možnost vyslechnout několik stran a udělat si sám názor na to, co se tehdy vlastně stalo. Za mě spokojenost, precizně, kvalitně a poutavě zpracovaná minisérie, která nenudí a také zaujme svou detailností. Hvězdu strhávám za to manipulativní podsouvání a propagaci hnutí Me Too, podle mě to v tomto dokumentu nemá co dělat. 8/10. (04.08.2022)