Réžia:
Emerald FennellScenár:
Emerald FennellKamera:
Linus SandgrenHudba:
Anthony B. WillisHrajú:
Barry Keoghan, Jacob Elordi, Archie Madekwe, Rosamund Pike, Richard E. Grant, Ewan Mitchell, Carey Mulligan, Reece Shearsmith, Lolly Adefope, Alison Oliver (viac)VOD (1)
Obsahy(3)
Student Oliver Quick (Barry Keoghan), který se snaží vydobýt si své místo na Oxfordu, se nechá vtáhnout do světa okouzlujícího a aristokratického Felixe Cattona (Jacob Elordi). Ten ho pozve na Saltburn, rozlehlé sídlo jeho výstřední rodiny, kde prožijí nezapomenutelné léto. (Prime Video)
Videá (3)
Recenzie (178)
Kdo by si byl pomyslel, že se heritage filmy dočkají takového nádherného comebacku... Saltburn ale není snímkem pro každého a své publikum bude patřičně rozdělovat. Patřím do skupiny nadšených diváků a to hlavně za dechberoucí herecký koncert Barryho Keoghana. Ten zde ztvárňuje dalšího společenského outsidera a podivína, který je ale podivínem pouze na první signální. Jacob Elordi a Rosamund Pike mu více než dokonale sekundují. Saltburn je formálně a esteticky dokonale stylový snímek, který si jednoznačně zaslouží pozornost a nejrůznější ocenění. A za zcela poslední pasáž s Barrym jsem režisérce velmi vděčný. ()
Ve své druhé polovině výborné drama s excelentním hercem Barrym Keoghanem. Je skutečně slast ho zde vidět! A zároveň je to i děsivé. Bohužel ale také jde o film, kde od poloviny víte, kam to celé bude směřovat a jak to skončí. Jenže než k tomu konci dojde, budete muset přečkat tunu zbytečné výplně. Kdyby toto drama (komedie to fakt není) mělo 90 minut, skákal bych do nebes! Kdyby mělo 100 minut, ještě bych mu udělil čtyři slunce. Ale 127 minut je prostě příliš! To a závěrečné ukázání toho, co stejně všichni pochopí a už i ví, sráží u mě hodnocení na výsledných: 70%. ()
Skvěle zahrané a mistrovsky záběrované vyprávění, které se v poslední třetině až příliš spolehne na efektní obrázky a bizarní situace, díky kterým se vytratí jakýkoliv emociální dopad, soucítění a napojení na postavy. Z počátku mě film vedl a byl jsem ustavičně překvapován vývojem. Ve chvíli, kdy vám to všechno dojde (každému asi jindy), začne být všechno tak trochu jedno. Nemám problém s tím, že se jedná o variaci na Talentovaného pana Ripleyho - film je vyprávěný jinak, a v mnoha ohledech je originální. V jeden moment se však změní ve vyprázdněnou obrazovou exhibici, zatímco starší film se poctivě věnuje postavám a mnohem lépe zafunguje v emoční rovině. ()
Film, který se ve mně od zhlédnutí bije… vizuálně skvělý film, který je podpořen hereckými výkony celého osazenstva, chytře vybranou hudbou a indie stylem, jenž autorka využila i u svého debutu. Můj problém nastává v samotném příběhu, který se mě snažil celou dobu zahlcovat povrchním řešením jednoho tématu za druhým, ale tím, že jsem vlastně nevěděl, kam to všechno směřuje… pro mě nedokázal završit skvěle rozehranou partii… Twist, ačkoliv vypadá, že je promyšlený (a on i je…), tak u mě selhává, jelikož ani zpětně v něm nevidím žádnou výstavbu… závěrečná scéna je ovšem ikonou už teď. Nejrozporuplnější film loňského roku. ()
Saltburn je falešný hráč. Celou dobu nakládá kinky bizáry, moc to nedává smysl v intencích reálné psychologie, ale vy to tomu odpouštíte, protože - jak řekla kamarádka: "AaaAAAaaeeeeAAAAeeee, Jacob Eloordiiiii!" A pak na konci v posledních pěti minutách film přeřadí rychlost a najednou se snaží být chytřejší a šokovat vás nějakým psychologickým twistem. A asi záleží, jestli mu to sežerete, že to bylo poctivě připravené a budované. Já spíš ne, a souhlasím, co tu píše kolega*yně dO_od: All style, no substance. ()
Galéria (57)
Zaujímavosti (28)
- Šatník bol navrhnutý tak, aby vyjadril, že britská elita má tendenciu obliekať sa neformálne. Vidno to v prvej scéne, kde má Oliver (Barry Keoghan) na sebe úplné akademické oblečenie, zatiaľ čo všetci ostatní sú v teplákoch a džínsoch. Ako sa snaží zapadnúť medzi bohaté deti, Oliverove outfity sú stále menej formálne. (Arsenal83)
- Barry Keoghan strávil víkend v Belfaste s filmárom Michaelom McNultym rozvíjaním jeho liverpoolskeho prízvuku a pitím piva nepretržite 20 hodín. (Arsenal83)
- Pri písaní filmu chcela Fennell ukázať, ako sympatizovať s nesympatickými ľuďmi: „Sú to tie druhy ľudí, ktorých nemôžeme vystáť, tie druhy ľudí, ktorí sú odporní - ale ak ich dokážeme milovať, ak sa dokážeme do nich zamilovať, ak dokážeme pochopiť, prečo je to také lákavé, napriek jeho hmatateľnej krutosti a nespravodlivosti a určitej divnosti, ak toto dokážeme, tak je v tom taká zaujímavá dynamika." (Arsenal83)
Reklama