Saltburn

Režijně i příběhově se jedná o ten nejzajímavější film roku, který mě nepřestával překvapovat, odzbrojovat a šokovat. Těžko se jen popisuje o čem to vlastně je a čím míň před zhlédnutím víte, tím líp uděláte. Gotický thriller ve spojení s komedii, který nabízí herecký koncert vše zúčastněných. Všechny postavy jsou perfektně obsazené a napsané, ovšem nejvíce vyčnívá ústřední hrdina Oliver Quick, který je dost možná nejvíce fascinující postavou roku 2023, která je obdařena nejlepším výkonem famózního Barryho Keoghana. Jedná se pro mě bez pochyb o vizuálně nejkrásnější a nejpůsobivější film roku, kde Emerald Fennell prokazuje, že je opravdu ctižádostivou a talentovanou režiserkou. Film který mě bavil svým rozsahem nápadů, emocí, hudbou a hlavně tím, jak mě celý snímek tvůrkyně tahala za nos. Nikdy jsem si nebyl jistý, co se přesně bude dít dál a o čem to celé vlastně je a to se mi moc nestává.  Prostě jedinečný filmový zážitek, který svou perverzností a stylem nesedne každému, ale komu ano, ten bude odpálen stejně jako já. Mrzí mě však věčné srovnávání s jiným filmem, které nedělá vůbec čest Saltburnu. Jelikož nejzábavnější na tomto filmu pro mě byla ta nejistota a jak jsem se snažil rozklíčovat skutečnou zápletku filmu, poselství i všechny postavy. Což tohle srovnání do velké míry prozrazuje... Jedná o extrémně záživnou podívanou, která svým líbivým vizuálem zakrývá špínu a temnotu příběhu, který se tu odehrává. Příběh a postavy toho nabízí víc, než ostatní připouští. Je to mnohem více o tom být stínem, o lásce a posedlosti, o fetišizaci krásy a o přemíře konzumu, než o kritice bohatých a tak podobně.... Ovšem i bez hlubších myšlenek bych s klidem nasolil čtyři hvězdy, už jen za tu povrchní zábavnou hodnotu snímku. (16.02.2024)

Možná to mám špatně, ale v některých scénách s pošahanou bohatou rodinkou z pompézního šlechtického sídla (Drayton House poprvé ve filmu) mi připomínalo Buñuelův Nenápadný půvab buržoazie. Nádherná kamera a zajímavé dějové zvraty, které naštěstí nakonec ozřejmí zkratkovitá vysvětlivka pro blbečky. Skvělá závěrečná scéna Oliverova triumfálního tance. (16.01.2024)

Režisérka na Oscary nominované Nadějné mladé ženy se rozhodla po emancipaci neústupných žen vyhovět i mužské straně obecenstva a okolo velmi výstředního podivína postavila místy temnou, místy bizarní, ale poutavou satiru na zhýralost té nejkarikaturnější smetánky. Barry Keoghan zraje jako víno a právem patří mezi nejzajímavější představitele současné mladé hollywoodské generace. Chyby se ve filmu bezpochyby najdou, ale po více než 2000 viděných jsem fakt rád za cokoli, co vybočí za zajetých standardů. [viděno na Prime Video 17.3.2024] (18.03.2024)

Emerald Fennell rozhodne fandím, pretože už v druhom filme dokázala, že je veľmi talentovaná režisérka, no bohužiaľ nie až tak talentovaná scenáristka. A rovnako ako jej predošlý snímok Promising Young Woman je aj Saltburn sklamaním hlavne po tejto stránke. Štýlová, vizuálne podmanivá, provokatívna hra s divákom, kde je však všetko len na efekt. Saltburn toho v priebehu dvojhodinovej stopáže mnoho sľubuje, ale vo finále málo prinesie. Vie skvelo striedať nálady zo serióznej drámy, cez satiru, thriller s pár zámerne šokojúcimi scénami bez toho, aby to pôsobilo rušivo, avšak vo výsledku nepodá presvedčivý príbeh, keďže ani jedna z postáv, ani jedna zo situácii tu nepôsobí dôveryhodne. Celé je to len také načančané pozlátko bez uveriteľnej psychológie postáv, ktoré sa snaží v závere tváriť ako sofistikovaný psychologický thriller, ale je to len taký navoňavý brak. Či zámerný alebo nie, to už si musí odpovedať každý sám. Mňa to tie dve hodiny síce náramne bavilo a vizuálne uchvátilo, ale zároveň mám k tomu toľko výčitiek, že tentoraz nemôžem zaokrúhliť to hodnotenie vyššie. CELKOVO: 7/10 (01.01.2024)

Byla jsem extrémně motivovaná si ten film užít: Barry Keoghan, liverpoolský přízvuk, vyšívané sako... Alas Emerald Fennell mě i svým druhým filmem a jeho nesmírnou "debutovostí" opět zklamala. Je to nepropracované, nedotažené, jako by to byl jen výňatek z čtyřhodinového filmu a bez toho "zbytku" události, emoce, postavy nedávají smysl. "Začátek" ve škole byl strašně, strašně dlouhý a stejně po něm chlapci nepůsobili jako přátelé, ale jenom jako náhodní známí. Proč byl kladen takový důraz na postavu Ewana Mitchella? Jakože chápu, že bylo potřeba, aby měl Oliver koho zradit, ale proč dostal takové množství osobnosti (možná víc než Oliver, Felix a Farleigh dohromady), když bylo jeho úkolem prostě zmizet? Připomíná to spoustu dalších filmů a knížek, z nichž některé z nich autorka i zmínila jako inspiraci, já sama jsem si vzpomněla samozřejmě na Zabití posvátného jelena, Soumrak dne a Carmillu. Jenomže každé takové připomenutí bezchybné klasiky jenom zdůrazňuje to, jak nehotový a bez vlastní identity Saltburn je. A na závěr osobnější výtka, jakkoliv Barryho zbožňuji, tak do téhle role se mi nehodil, za prvé je moc starý, a za druhé už si přesně takovou postavu perfektně zahrál právě v tom Posvátném jelenovi, takže tady působil jen unaveně a bez inspirace. (21.03.2024)