Godzilla a Kong: Nová Ríša

Kdybych měl srovnat předchozí Wingardův ´Godzilla vs. Kong´ a tohle, pomohl bych si srovnáním, že to je jak koncert ´Def Leppard´ vs koncert grindcoreových ´Cannibal Corpse´. Tedy uhlazený, trošku předvídatelný, bezpečně šlapající rock vs. naprosto z řetězů  utržená grindová divočina v předních řadách obecenstva až zdraví nebezpečná :o) Viděl jsem skoro všechny japonský godzillí filmy ze SHOWA a HENSEI éry, a s jistotou můžu tvrdit, že v žádném z těch cca 25 filmů nebyly takový šílenosti, jako jsem viděl tady. Ani ve filmech Ishiro Hondy nebo Juna Fukudy, kteří točili tak trochu s rozvážností, takový bezpečný kaiju mainstream, byť si tam Godzilla s Kongem dávali wrestlingový chmaty, nebo v jiných dílech se do toho přimotali ufoni, chobotnice, monstra vzešlá z toxických odpadů atd. Tenhle film, ten byl úplně vymknutý z kloubů. Scénář vypadal, jakoby ho psalo 11-leté dítě s přebujelou fantazií, kde se vršila jedna absurdita za druhou, ale všechno to mělo nadstavbu v podobě neskutečného FANSERVISU. Lidské postavy redukovány na zbytečnou stafáž? Odškrtnuto. Ochránkyně Mothra? Odškrtnuto. Děj, který nedává ani stopy elementární logiky? Odškrtnuto. Už tady chyběla jenom baby godzilla s malým japonským chlapečkem. Celý film jsem se nevěřícně smál tomu, co vidím, ale s podobně kaiju pozitivním kámošem jsme si to strašně užívali. A zároveň jsem litoval postarší manželský pár přede mnou, kteří u toho museli strašně trpět a pán se v půlce zvednul a raději šel usrkávat pivo do kino-baru. Absolutně nepochopím (a zároveň cením), že na takovýhle v podstatě NE-mainstream a zároveň fanservis pro zasvěcené dalo hollywoodské studio, které si běžně dělá finanční propočty, predikce a divácké průzkumy, takový budget a Wingardovi tuhle šílenost odkleplo. Už to asi nikdy nechci vidět znova, ale ten neočekávatelný pocit v kině byl k nezaplacení. KAIJU stále žije, vy volové! (23.04.2024)

Kdykoliv raději pětkrát po sobě combo Království na Planetě opic a Godzilla Minus One, než toto kdykoliv jakkoliv znovu. Ve srovnání s Planetou opic je ten digitál opravdu ošklivý a patří spíše do sekce Kids na Netflix u mezi to zapadlé někde dole vzadu. Celý herecký ansámbl s celým filmem od A do Z je na zlatou malinu. (17.05.2024)

Godzilla si užívá prázdniny v Evropě a Kong hledá další opičáky v duté zemi a bolí ho zub. Moderní verze Verneovek, která se v závěru zvrhne v nefalšované Kajuporno. Rozmáchlé bitky, solidní triky, 80’s soundtrack podpořený Holkenborgovými synťáky, ohromná destrukce a lidi co nepřekáží, ale dělají křoví hlavním borcům. Samozřejmě, že je to blbost a digitální capina, ale baví a dokonce v neonových barvách s růžovou Godzillou, který si změnu obhájí vycucáváním jaderných elektráren v Evropě, aby naplnil svou část Green dealu. Má to hromadu podprahových vzkazů.Záporák je OK, ale hlavní devizou jsou Wingardovy ztřeštěné nápady, které se nějak povedlo realizovat. Nejzábavnější díl série. (29.04.2024)

„Help, I'm steppin' into the twilight zone…“ Nejde srovnávat, ale užil jsem si to stokrát víc než druhou Dunu. Wingard propůjčuje téhle uřičené kaiju fantasmagorii sebevědomý formální ksicht a mně osobně dělá obrovskou laskavost – vždycky jsem si říkal, že japonskou monstrságu bych hrozně rád nakoukal a strašně moc bych ji chtěl mít rád, ale vizuální provedení je u starších kusů prostě tak katastrofální a směšné, že to nedokážu. A teď jsem dostal hollywoodský dárek s prvotřídními efekty, kde se dějí tak šílené a tak zábavné věci, že moje neskrývaně spokojená tvář v kině mohla být skvělým úlovkem pro skrytou kameru. Je to už skoro úplně odtržené od reálného světa, ale jeho zapojení a interakce s monstry, zasazování mezi ničené pamětihodnosti a technologický futurismus jsou současně kreativnější a svým způsobem i stylovější než kdy dříve. Pomáhá tomu už jen dobře vložené zapojení dokumentární formy, zpravodajství a nakonec i zoomování jak z archivu Monarchu. Tempo je neskutečně šláplé, a přestože postava konspirátora už je trochu pasé, lidské postavy vůbec nepřekáží. Vévodí stejně Kong, jehož etudy nabízí zase jiný zážitkový experiment a jeho polidštění rozprostírá plno nových možností, jež nyní chtě nechtě musím nazvat vzrušujícími. Podzemní říše vypadá jako nový zlatý důl pro těžbu dolarů ze světa tak neurvalého, že v rámci západního mainstreamu nemá dlouhodobě konkurenci. Antigravitační bitka Godzilly a Konga mě naprosto překvapila i vrchovatě uspokojila ty divácké choutky, jež mám hluboko zakódované a je zatraceně složité jim dopřát nějakou euforii. Edwardsova Godzilla mi šmakuje víc, ale tohle je dílo naprosto odpovídající svému kánonu i námětu a já za něj děkuju. „My beacon's been moved under moon and starWhere am I to go, now that I've gone too far?…“ 85 % (05.05.2024)

Bolo tu veľa Konga. Toho Konga aj prisťahovalcov z Konga. Inak sa ale opäť len vsadilo na vizuál, zápletka a príbeh v podstate žiadna a tak nechajú príšery pár krát poriadne grgnúť, aby divák náhodou nezaspal. Chýbala tomu temná atmosféra a účelom bolo len dostať monštrá k finálnemu boju, no nevedeli ako poriadne vyplniť tých 100 minút predtým . (20.05.2024)