Smrt cyklisty

„Jak to nakonec všechno dopadlo?“ - „Co všechno?“ - „Nedělej se. Ty potíže se studenty. Čí to byla vina?“ - „Moje.“ - „Co hodláš udělat?“ - „Uvést věci na pravou míru. Nakonec…se vše uvede na pravou míru.“ Jenže problém je, když to musíte udělat 2…Stačí chvilka a milenci řeší nejen tajnou lásku, ale ještě zabití člověka. Oba to však prožívají odlišně. Zatímco Juana pronásleduje svědomí, andělsky vypadající María má strach pouze ze ztráty pozice, pohodlí a luxusu. K tomu se přidá tlak žárlivého manžela, vyděračského kritika a nespokojených studentů, a oba milenci budou muset udělat zásadní rozhodnutí…Sžíravé drama působící dnes místy možná trochu naivně, ale pořád je to poctivá filmařina, která má co říct. Má své silné scény (např. rozhovor u klavíru, hra pohledů při flamencu, samotný závěr), z herců zaujme slizkost představitele Rafaela, Juanovo smíření či Mariina krása spolu s děsivou chladnokrevností mísící se s pudem sebezáchovy, a já hodnotím slušnými 4*. „Co bude s vámi?“ - „Nic. Nemějte obavy. Vše se v dobré obrátí.“ (27.02.2022)

Stěžejní dílo španělského neorealismu (cena FIPRESCI z Cannes) vychází z novinové zprávy a oproti svým italským protějškům není zasazené do prostředí společenské chudiny. Za (anti)hrdiny si volí dámu z lepší společnosti a vysokoškolského profesora. Napsáno hatmatilkou komunistů, k nimž se Bardem hrdě hlásil: smrt cyklisty zaviní příslušníci prohnilé buržoazie a nepracující inteligence. Lidmi z výrazně horších poměrů jsou teprve jejich oběti. Úvodní nehoda spouští vyrovnanou hru na důvěru, přičemž odcizení protagonistů nevyčtete z titulků, ale především z mistrné práce s hloubkou záběru. Nehledě na jeho politickou orientaci, Bardem umí vyprávět obrazem. A na rozdíl od jiných má co říct. 80% (08.09.2010)

Chladná, krutá a dechberoucí krása Lucii Bosé v takřka noirovém hávu. Jen mi nějak chvíli trvalo rozeznat od sebe jejího manžele a milence, oba švarní iberští šviháci mající padoušský knírek, stejnou barvu vlasů i účes, stejné obleky. No, nakonec jsem se zorientoval. Někdy na podzim v podvečer stojí určitě za zhlédnutí. A nakonec jedna zajímavost či spíše otázka - jak je možné, že ve filmu, který vzniknul v době těžkého frankismu, z úst hlavního hrdiny nepokrytě zaznívají takřka socialistické exklamace...zvláštní (13.06.2024)

Jste dobře postavení, bohatí, znudění? Pak jste ideální postavou pro Bardemův film, kde Vám tento starý marxista ukáže, že ve srovnání s pokrokovými lidmi jste lidskou stokou a skrznaskrz prohnilou existencí. Z tohoto úvodu by se dalo tušit, že tento film bude, půl století po svém vzniku opravdu jen prvoplánovou agitkou, což naštěstí není pravda. Bardem byl totiž autor talentovaný, politické okolnosti ho navíc nutily nebýt příliš deklamativní. Vzniklo tak velice napínavé drama, kde proviněním hlavních postav je naštěstí nejen jejich kádrový původ, ale rovněž také zcela prozaický a odporný zločin, který nám umožní dívat se na tento film jako na poctivou, trochu neorealisticky natočenou, kriminálku. Obligátní prozření jedné postavy v závěru (nejsem taková +++++, abych vyzradil které, jako třeba obsah filmu zde na čsfd) sice trochu šustí papírem, ale to filmu příliš neubírá. Solidní nadprůměr. (09.08.2009)

Smrt cyklisty je snímkem, který vyniká jak po příběhové tak po technické stránce. Dějově jde o velice dobře vygradované psychologické drama, které klade na povrch otázku viny a výčitek svědomí, se kterými se každý z hlavních hrdinů vyrovnává po svém. Herecky je to výborně zahrané, herci netlačí na pilu a nepůsobí to až příliš uměle a kýčovitě. U technické stránky je nutné vyzdvihnout práci s kamerou a hloubkou pole, která je zde zvládnuta na jedničku. Zkrátka film, který rozhodně stojí za zhlédnutí nehledě na jeho rok vzniku. (24.08.2015)