Pravý breh, ľavý breh

Když jsem tento film viděl poprvé, byl jsem ohromen jeho přímočarostí a otevřeností. Druhé shlédnutí mě přimělo k zamyšlení o hranicích morálky, kam je možné zajít a neztratit sebeúctu ať už v očích ostatních a především v těch vlastních. Přestože film není právě nejnovější, jeho téma je stále velmi aktuální. Film rozhodně stojí za shlédnutí. (07.11.2010)

Hollywoodsky happy end a kopec necností typických pre kinematografiu 80. rokov. Zdá sa, akoby to s postupujúcim časom naozaj vybledávalo do zabudnutia. Avšak samotný námet o postupnom uvedomení si človeka zameraného na zisk, že dá sa pôsobiť aj inak, hoci za cenu tvrdých protiúderov je stále platná. Pretože dnes je takmer každý hrdina a dokáže pomerne presne zanadávať na všetkých tých korupčníkov vo vláde, bankách a korporáciách. Avšak len málokto poukáže na konkrétnych zloduchov, pričom má tvrdenie podporené relevantnými dôkazmi. Okrem tohto všeobecne platného a filmovo vydarene zobrazeného problému (končiaceho vo filme divácky až príliš ústretovo) je dobre ukázaná aj paralelná ľúbostná línia. Advokát moralista sa zapletá s milenkou a musí čeliť nástrahám i v tomto smere. Zo strany manželky aj pomstychtivého bývalého klienta - inak takto cynického obchodníka, resp. úplne typického mamonárskeho hajzla dnešných dní. (25.11.2014)

Hustá atmosféra, Gérard jako sukničkář (ačkoliv okolnosti jeho chování jsou vykresleny pečlivě a divák tak chápe, že žije v nefungujícím vztahu, i když není jasné, kdo s nevěrou začal dřív), jeho krásná žena Carole Bouquet hraje pořádnou mrchu, o něco méně sympatická Nathalie Baye osudovou ženu. Ten odklon od profesionální advokátní etiky trochu násilný, ale jinak asi směřovat nešlo. Parádní dabing (nezvykle Viktor Preiss na GD) a samozřejmě také Karel Heřmánek jako druhý společník nejlepší advokátní kanceláře v Paříži a hlavně Ilja Prachař coby proradný president Pervillard (Bernard Fresson). Za mě palec nahoru, takových filmů je málo, a pochvala Cinemaxu, že nechali původní dabing. (31.05.2016)

Asi nejmrazivější na celým film je kouzlo nechtěnýho a to fakt, že mocipáni i třicet let po uvedení filmu jsou pořád stejný svině a představitelé největšího zla a špíny týhle planety. Film má v sobě reálnou syrovost, která člověka umí slušně ponořit do děje. Horší situace je se scénařem, kterej v některých fázích děje zbytečně kličkuje a ubírá na napětí. Film z obodbí, kdy Gerardova hlava nereagovala na každou filmovou nabídku jak zaseklý jojo a tak se nám předvádí ve výtečné formě a dokazuje že Gerard byl kdysi mistr živočišného herectví. (14.09.2014)

Pravý břeh, levý břeh je zajímavý film o střetu spravedlnosti s vypočitavým, mocným a všehoschopným průmyslníkem, který je obžalován z prodeje nákladu humanitární pomoci Africe. Jeho právník Paul Senanques (Depardieu) jej nejdřív úspěšně hájí, ale poté, co zjistí, co je jeho mandant zač, obrátí se proti němu a po emotivním televizním vystoupení se věci začnou nebezpečně roztáčet. Mimoto Senanques válčí na dvou frontách, protože do jeho osobního života vstoupí nová žena, přes což se jeho manželka neumí přenést. Film má velice dobrý příběh, vlastně je to taková ukázková bitva dobra se zlem. Nemůžu se však zbavit dojmu, že tomuto "politickému melodramatu" něco schází, snad trochu té filmařské originality. Nicméně atmosféra osmdesátých let snad lépe vystihnout nešla (zejména hudba tomu přispívá), k vidění jsou krásné záběry Paříže a i Gerard Depardieu je jako obvykle výborný. Po filmařské stránce sice nic objevného a převratného, ale obsah je ohromně zajímavý a naléhavý. 3 a 1/2 * (30.09.2006)