Athena

| Netflix | Najlepšia kamerová práca roka. Brilantné prechody, dychberúci vizuál. Prvých 12 minút absolútne geniálnych, vkusne a efektívne predstaví zápletku a okamžite sa vyblázni s kamerou. Výborné. Druhá tretina slabšia, ale tretia to zdvyhne opäť na silne nadpriemerný kúsok, ktorý vo mne silno zarezonoval. Rovnako ako aj úplne posledná scéna. A nie, nevyhrala forma nad obsahom. Vyhrali obe. Viac TU. | Hodnotenie: 7/10 |  (04.10.2022)

Formou unikátní film. Realisticky ztvárněné "Panelstory" na francouzské palčivé téma. Divácky okouzlující metoda záběrů bez střihu a plující kamery spolu s nervy drásajícími výkony všech stovek komparzistů činí z této Atheny malý filmový zázrak. Toto všechno natočit muselo hodně zabrat a nebo je to opravdové? (08.02.2023)

Netflix jsem zrušil před více jak 2-3  lety, Gavrasovy videoklipy neznám ani mě nezajímají, jeho předchozí film s Casselem si nevybavim, ale na ATHENU mě nalákal Fincherův marketingový citát na plakátu, který je v plném znění trošku delší: “Sprawling and propulsive. Romain's gifts for staging and excavation of character are on remorseless display. He makes mind-numbingly complex coordination seem ordinary, spoiling his audience as we bear witness to this painful story's unspooling. Slack-jawed and agog.” Nicméně film samotný mě nijak neohromil. Opěvovaná úvodní 20minutová sekvence bez přerušovaného střihu je sice řemeslně perfektně vystavěná, ale zároveň ji chybí jakákoliv dynamika právě díky onomu nepřerušovanému střihu. Stejný problém, díky němuž jsem trpěl u 1917. Gavras tlačí na maximální možnou intenzitu, ale zapomíná ta prohloubení postav, které jsou jednorozměrné a chovají se strašně teatrálně až hloupě. Skoro mi to přišlo jak koukat na divadelní hru o klasické řecké tragédii (což byl podle rozhovorů záměr, viz. jeho původ) v "moderních" panelákových kulisách. Za mě osobně bylo tohle téma zpracováno mnohem líp již téměř před 30 lety v LA HAINE. (20.03.2023)

Začátek má drive a jeden fakt kouká jaké veletoče dnes už dokáže kamera "na jeden záběr". Pak to ale postupem času upouští od toho sympaticky syrového naturalismu (byť nadsazeného) a přechází to do jakési přiblble schématické "pseudoantické tragédie", která diváka ubíjí nesmyslným jednáním snad všech zásadních postav.. Miserables sice taky zbytečně sklouzli od hypernaturalismu k příliš schématickému dějovému oblouku, ale aspoň se tenkrát vyhnuli nějakému tlačení na osudovost a plošné lobotomii postav. EDIT: Tak ty uvozovky jsem tam mrdnul špatně.. On to je fakt jeden záběr. (01.10.2022)

Tento film je pozitívnym prekvapením ako jeden z mála filmov v katalógu Netflixu. Aj keď technické vlastnosti prevažujú nad scenárom, vôbec mi to nevadilo. Opakované používanie detailov a dlhých záberov, ktoré sprevádzajú postavy počas udalostí, nám umožňuje skutočne cítiť zmätok v reálnom čase. Musím pochváliť kameru, réžiu a výpravu, ktorá je úchvatná. 7,5/10 (26.09.2022)