Utečenci

Nikdy by mě nenapadlo, že filmu s Pierrem Richardem dám plný počet hvězdiček, ale toto je něco zcela ojedinělého. Film o třídu více nežli cokoliv v čem kdy hrál, film kde Pierre ukazuje vše co v něm je. To že je vtipný to každý ví, ale jak tu zahrál i vážné okamžiky - svoji starost o dcerku, svoji čestnost vůči Lucasovi bylo strašně milé. A právě Lucasa / Depardieu nesmím opomenout. Nikdy už, to co tu předvedl, asi nezaopakoval. Byl zcela úžasný stejně jako celý film... - Viděno 4x cca + 24. 6. 2011 - 90% (26.06.2011)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $9,000,000║ Francis Veber je v takýchto zamotaných príbehoch o zlodejov úplne doma. Dokáže z nich vyťažiť takmer  možné maximum zábavnosti a ešte k tomu okolo toho vystavať príbeh, ktorý strhne a dokonca aj dojme. Tá malá bolo roztomilá. Richard a Depardieu ako utrhnutí z reťaze valili kiksy. /80%/ (05.04.2010)

Nostalgie po osmdesátých letech, kdy se filmová naivita ještě nemusela nutně snoubit s blbostí – na to dnes, v době pokročilé sofistikovanosti, moc často nenarazíte. Ale možná že v osmdesátkách taky ne a Depardieu, Richard, Veber (a Cosma) jsou prostě frejři, kteří to tenkrát takhle dávali. Na kostřičku historky o bankovním lupiči, kterého si vybere jiný jako rukojmí, sotvaže opustí bránu vězení, tvůrci rozvěsili slušný počet vtipných scének typu „senilní zvěrolékař léčí průstřel nohy“ či „blbec s punčochou přes hlavu odjišťuje granát“; přerušují je vlastně jen ty dojemné, které nepřeváží a dokonale fungují. Richard, jehož polohu v „sólových“ filmech alespoň v mých očích často opouští tragikomická rovnováha ve prospěch čistě tragické (takže nepřipomíná Krustyho jen účesem), má v Depardieuovi vhodného vyrovnávacího parťáka. Největším frajerem pro mě přes veškerou chválu zůstává představitel bankovního ouřady, kterej zřejmě bez jakýchkoliv triků zručně pověsí lup na zářivku. (16.06.2012)

Tenhle film jsem dala až na druhý pokus. Když jsem ho viděla před lety poprvé, totálně mě dostala úvodní scéna zpackané bankovní loupeže a čekala jsem daleko větší taškařici. To, že se příběh pak vydal spíš dojemnou cestou, mě dost rušilo, možná až rozčilovalo. Podruhé už jsem na to byla duševně připravená a film jsem si lépe užila. (09.08.2020)

„Jsi krásná, maminko.“ Tenká hranice mezi rukojmím a únoscem, otec a otec a ve finále máma s tátou.. Francis Veber přesně dávkuje dojemné i vtipné polohy a kdo má doma podobnou holčičku jako je malá Jeanne, nemusí se vůbec stydět, když se mu na konci vženou cvrčci do očí. Americký remake s Noltem (typologicky jak by Gérardovi z břicha vypadl) je však bohužel zbytečný jak Cajthamlová u ledničky Marlona Branda.. (22.01.2009)