Cyrano z Bergeracu

Film tak výtvarně krásný, takřka dokonalý, že jistě překonal ty nejromantičtější sny o této době. Je tam jedna scéna, kdy Cyrano projíždí nočním měste, právě z něho odjíždí, a všimne si svého mladého přítele, jak ho pozoruje v noční košily z balkonu. V tu chvíly se na něho usměje a pohladí po střeše svůj gaskoňský klobouk. Ten klobou by tisíckrát gaskonštější a krásnější než kdy nosil čtvrtý ze tří mušketýrů. Film dostal oskara za kostýmy a není divu. Podle mého názoru ho žádný jiný v tomto směru nepřekonal. Vzadu zůstává i Amadeus. Nehledě na to, jak úžasně je toto staré drama zpracováno, nejlepší adaptace co jsem viděl, s divadlem dohromady. (24.07.2003)

Depardieův Cyrano má přesně promíchány všechny tři základní pilíře svého bytí: romantiku, hrdinství i fanfaronství. Ale neboť spoléhám na to, že velký Gérard česky neumí a do francouzštiny mu to nikdo nepřeloží, musím konstatovat, že mým soukromým Cyranem byl, je a zřejmě navždy bude Jaromír Hanzlík. Rappeneau mě více oslovuje ve svých komediích. Bohužel scéna bitvy byla režijně tak odfláknutá a neumětelská, že k tomu komediálnímu rámci měla mnohem blíže, než k předlohou zamýšlenému dramatickému. Zato závěr, kdy se režisér evidentně hercům nepletl do jejich práce, nechal Depardieua zazářit v předsmrtném monologu. (12.11.2012)

To vám byla píčovina, to vám teda povím, při pomyšlení na ni doteď slzy roním. To vám byla píčovina jako cíp, dokonce u Rychle a zběsile, bylo mi už líp. Děj plynoucí tak strašně unyle, že nestačilo mi ani jedno promile. Po celou stopáž kousal jsem se nudou, nad touto nepěknou, francouzskou ostudou. Příběh o tom, jak Cyrano chtěl prošťouchnout sestřenčinu díru, avšak jeho velký nos bránil mu spatřit tuhle škvíru. A tak zbylo mu pouze, onanovat ve své touze. Snad pouze závěr mohl za něco stát, to bych ovšem nesměl v té době již spát. [8 %] (29.09.2023)

Klasika v jednom z nejlepších zpracování s fenomenálním Gérard Depardieu a k tomu, v tomto případě, se skvostným českým dabingem. Ještě teď mám chuť veršovat, žal nejsem k tomu stvořen, takže to raději přenechám jiným a za čas si opět pustím tenhle výborný film. 90 % (05.04.2010)

Tragický osud fanfaronského básníka a nosatého šermíře patří k nejkrásnějším příběhům o nesobecké lásce. Vrací se znovu a znovu ve stále nových úpravách a variacích a stále funguje. Stále může být vzorem, nedostižnou metou všem zamilovným. Mám rád úsměvnou odlehčenou moderní komediální variaci s nosatým Stevem Martinem, z věrných adaptací pak mám nejraději tuto. Gerad Depardieu je famozní, jeho láska nesmrtelná stejně jako fanfaronství, s nímž vyráží sám proti stu a s nasazením vlastního života, vlasrtní lásky i vlastního srdce bojuje za štěstí své milované Roxanny. V jeho podání je pravdivý každý verš, který jeho postava stvoří, každé slovo, které svěří dopisu, každé vyznání, pronesené za sebe i za Christiana. Povinnost pro všechny snílky, básníky a romantiky. A teď? Já komentář svůj odhazují v dál... (09.03.2014)