Psi

Jedna z plošin Deleuzovy filosofie se jmenuje "Stávání se zvířetem". Film Alaina Jessuy označený lakonicky "Psi", přestože je o lidech, je pro toto dobrým příkladem. Nechci to rozvádět jen dorbný poukaz: Mladá žena, která kastrovala násilníka zuby svého psa, byla sama oním kastrujícím psem. Pan Morel (Gérard Depardieu) svoji přeměnu v psa absolvoval jako první a vytýčil schůdnoou cestu i pro ostatní... Film skutečně trpí nedotaženou režií. Ani začlenění "Senegalců" nebylo koherentní, přestože bylo účelné. (16.07.2020)

Mimořádně zpracované téma, kdy agresivní, netolerantní a násilný chovatel psů Morel vychovává své psy za účelem útoků na lidi. Psy pak prodává místním maloměšťákům, aby získali "nástroj" na ochranu vlastního bezpečí. Netuší však, že podléhají agresivnímu vnímání světa chovatele Morela. Zároveň se na film hodí rčení "Čím kdo zachází, tím také schází", což dokazuje závěr snímku. Perfektní výkon podal Gérard Depardieu. (29.11.2009)

Kousance od psů jsou jistě bolestné, ale kousance lidí jsou daleko bolestnější.!! Velmi propracovaný psychologický thriller s prvky horroru. Zvrhlá manipulace psů a jejích páničků ve zlém se nakonec obrátí proti původci. Francouzi opět tímto kusem dokazují, kterak byli už před více jak třemi desítkami let napřed oproti zbytku filmového světa.!!! (05.12.2009)

Dnes už pomerne naivne pôsobiaci film, ktorý ale v záverečnej dvadsaťminútovke dokázal pripraviť celkom prekvapivé vyústenie udalostí a všetkých dejových línií. Problém sú ľudia, nie psi, tie sú len zbraňou v ich rukách. To je myšlienka, ktorá je nám pre istotu aj explicitne naservírovaná, keby sme náhodou nepochopili. Alebo aspoň doboví diváci a asi aj preto nie sú Psi tak nadčasovým filmom, akým byť mohli. Gérard Depardieu mi so svojou mustážou a frajerským výrazom pripomenul Pavla Zedníčka. (19.07.2019)

Jak poznáte, že jste viděli skvělý film? Zajímá a baví vás nejlépe po celou dobu sledování a současně zanechává ve vás myšlenky a dojmy i delší čas po skončení. Zatím snad nejlepší snímek od Alaina Jessuy, co jsem viděl, mi už po úvodních incidentech a hlavně u následného povídání pacienta o tom, že dříve po večerech chodil do kina, ale teď se už promítá jen samé porno, dával znát, že celý děj bude směřovat k výraznému podobenství se širším přesahem. Zobrazené téma násilí, které plodí další násilí, ozvláštnil Jessua přítomností psů, kteří se často stávají hlavními aktéry velkého zla i (sebe)obrany, ale když zazní víckrát „nejsou zlí psi, jsou jen zlí majitelé“, ještě více tento proslov dává vyniknout obrazu zkažené a současně zuřící společnosti, volající uprostřed úpadku po obraně. Některé prvky zavání i absurditou, třeba scéna schůze významných občanů města na terase, kde každý z početných hostů má vedle sebe obrovského psa. Jiné scény zase realisticky zachycují divoký výcvik psů, takže už to hlavní téma v prvním plánu nabízí dost zajímavého a příběh funguje i jako napínavý krimi thriller o pátrání po záhadném vinníkovi či objesňování „epidemie“ ukousnutí... takže už v tomto směru bych byl spokojen. Ale film toho nabízí ještě víc, mj. dvojí pohled boje proti zločinu v podobě organizovaného výcviku (cvičitel) směřující k dalšímu násilí, verzus humanitárního boje s hledáním spravedlnosti (doktor – pod lékařskou přísahou nucen navíc pomáhat každému pacientovi, tedy potenciálně i svému nepříteli). Velmi dobré jsou i herecké výkony ze strany Victora Lanouxe (jako obvykle v postavě s jasným politickým stanoviskem) a Gérarda Depardieua, kterého je vážně zajímavé vidět naplno hrát tak mladého, ještě nezkaženého rusofilií a hlavně účinkováním v naprosto čemkoliv. Pár hluchších či natažených míst mi zatím brání k plnému hodnocení. [85%] (19.02.2023)