Studený bufet

-5* o tomhle filmu jsem nikdy neslyšel a proto jsem byl překvapen jeho čistou esencí absurdního humoru, který asi jen tak už nikdo nenatočí - natož s takovými známými herci. Pro mě to bylo opravdu zjeví a bavil jsem se na plný počet hvězd. Ale pozor, pokud nejste příznivcem černého humoru přivedému ad absurdum, tak to ani nezkoušejte ... nepochopíte. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (08.04.2016)

Absurdní snímek s velice absurdními příhodami, s absurdními postavami, absurdním chováním. Tajemno na každém kroku, chvíli drama, chvíli bezstarostná zábava. Chování postav je absolutně nepředvídatelné - máme totiž již zakořeněny klišé z filmů či chování lidí, zde je chování bez zákonů a bez výčitek. V tomto filmu se vše bere jako samozřejmost. PŘEKVAPENÍ - nečekané - ABSURDNÍ - skvělé ! ! ! (27.12.2008)

Reziser Bertrand Blier /Buzici 1974 - tiez s Depardieum, Herci 2000/ natocil celkom slusnu komediu, ktora ma sympaticky absurdne dialogy. zaciatok na autobusovej stanici je vyborny, ale potom film sklzne do priemernej sedivej nudy s obcas az planym plkanim. Potom ale zaverecna cast je opat na urovni a hoci nemam rad Carole Bouquet /pre mna spatna bondgirl z bondovky Jen pro tve oci/, tuna sa dala zniest : 60 % (07.05.2016)

Toto dílo patří mezi nejosobitější filmové výtvory. Bertrand Blier dokázal převést své kritické vidění světa v jedné z nejoriginálnějších forem zpracování, dosahující až abstraktně absurdních rozměrů. Citové odcizení a lidská samota v pokroku civilizované prosperující společnosti. Atmosféra osamění a prázdnoty je všudypřítomná od bezútěšných kulis, přes temné stíny smutku až po minimalizování emočních projevů. Lidské soužití v sobeckých pocitech neochoty sbližování a respektování života druhých. Strach ze samoty i ze společného života. Strach z únavného pracovního stereotypu i přirozeného přírodního prostředí. Strach, zneužívání, využívání, lhaní, vymlouvání, trestání, zastrašování a nechuti porozumět druhým. Obrazy osvobozují mysl ve svých výjevech představ dotažených až k absurdním tónům rozpadu lidské duše. Pokrytecká morálka v odměření i pochopení rozhovorů. Hlavní postavou příběhu je nezaměstnaný Alphonse Tram (pozoruhodný Gérard Depardieu), poznamenaný noční můrou, apatií, tísnivým pocitem selhání, citovou prázdnotou, touhou přežít a neschopností přiznat si své chyby. Jeho proprietou je kabát, vystřelovací nůž a strach. Druhým do party osamělých zatracenců je policejní inspektor Morvandieu (skvělý Bernard Blier) s jedinou touhou po privátním klidu. A přesto se neváhá zasazovat ve prospěch potřeb společného přátelství zvrácenosti. Trojlístek doplňuje sériový vrah osamělých žen (dobrý Jean Carmet), který téměř nikdy nedokáže zahnat vtíravá vábení vlastního stínu tmy. A v pokornosti se sklání k odpuštění. Z dalších rolí: chladnokrevná mstitelka zavražděného otce (půvabná Carole Bouquet), vystrašený účetní s překvapujícím nálezem ve vlastním břiše (zajímavý Michel Serrault), náruživá vdova v transu nebezpečí Geneviève Léonard (pozoruhodná Geneviève Page), v samotě zardoušená Alphonsova manželka Josyane (příjemná Liliane Rovère), neúspěšný nájemný vrah (zajímavý Jean Benguigui), průvodkyně a hypnotizérka v urozeném stylu zaslouženého trestu (sympatická Denise Gence), podezřelý a nevítaný nový nájemce opuštěné věže (Michel Fortin), svědek a objednavatel netradiční služby Eugène Léonard (Jean Rougerie), či vytrestaný zneužívající lékař záchranky (příjemný Bernard Crombey). Tvůrcům se podařila jedinečná hříčka s dokonalým obrazem osamělosti, citové prázdnoty a lidského odcizování. Strach v absurditách lidského sobectví. Absurdita ve strachu ze života, pochopení a soužití. Jedinečné, vychytralé, působivé, stylové a uhrančivé! Vlastní hříchy a chování nepoměřujeme stejným metrem jako u druhých. (23.09.2016)

Ať už očekávate cokoliv, dostane se vám skutečně neočekávané a můžete zažít obrovské překvapení prakticky v každé scéně, která dokáže překvapit zcela nepředvídatelným konáním postav a vývoje děje... Když mi tento kousek nabídla v rámci Filmové výzvy před třemi lety uživatelka troufalka, dost jsem se tenkrát bránil a po přečtení obsahu a zahlédnutí G. Depardieua v hlavní roli jsem se Studeného bufetu poměrně štítil. Pak jsem se podíval a výsledkem pro mě byl nejen zážitek a film, na jaký skutečně nezapomenu, ale rovněž objevení originálního režiséra Bertranda Bliera i spolu s jeho otcem, nezapomenutelným hercem Bernardem Blierem. Už v první scéně z opuštěné nádražní haly mě pohltila unikátní komorní atmosféra, už během prvního originálního dialogu jsem začal být nadšen... Se zatajeným dechem, který doplňovalo občasné vnitřní nutkání vybuchnout smíchy, jsem dojel tenhle neotřelý, zvrácený neo-noir skloubený s absurdní komedií až do konce a připadal si jako součást nějakého prapodivného snu. * * * * * Studený bufet je pro mě bezkonkurenčně nejlepším filmem Bertranda Bliera, mimo jiných kvalit i díky skvělému vyvrcholení, které Blier narozdíl od jiných svých filmů (např. Kotlety) výjimečně nezakončil samoúčelnou provokací, ale došel k skutečně výborné pointě. Ačkoliv by se mohlo zdát, že opakovaně už takový film nemůže přinést stejný zážitek, dokázal jsem si ho plně užít i napotřetí a znovu mě dostávají ty skvěle vypointované absurdní situace, ten neotřelý černý humor, ta noční atmosféra velkých prázdných budov, ten vymazlený odtažitý vizuál, ta akustika hrobového ticha s detailními ozvěnami každého kroku, ty herecké kreace Bliera staršího, Carmeta, Serraulta (...a ano, musím uznat, že je zde i Depardieův výkon velmi zdařilý). Majstrštyk, ve kterém jsem s odstupem času vzal na milost i ty sexuální scény. „Všichni jsme jenom turisti. Přijdeme, uděláme si malý výlet a odejdeme.“ [95%] (02.08.2021)