Studený bufet

Absurdní satirická komedie se s vážnou tváří odehrává v odlidštěném světě, v němž jsou vražda a zločin natolik všední a obyčejné, že se vrah vaší ženy trápí víc než vy a stává se vaším kámošem, přičemž policejní inspektor odvedle ho nezavře do vězení, aby tam nekazil nevinné. Ve výsledném celku jsem ovšem postrádal více (kriticky konkrétního) smyslu, přestože aspoň dějově se jakžtakž uzavřel. (09.06.2022)

Studený bufet je další méně známý film s Gerardem Depardieu v hlavní roli. Tentokrát se Blier pustil do černohumorné, na hranici absurdity a surrealna balancující komedie, kde nic není, jak má být, kde zločin stíhá zločin a kde vše je prošpikované vražednou noční můrou ústřední postavy - nezaměstnaného podivína Alphonse Trama (Depardieu). Ten bydlí se svou manželkou v chladném paneláku, kde se setká se starým inspektorem (režisérův otec Bernard Blier) a časem též s vrahem své manželky (Carmet), s nimiž provádí ty nejneuvěřitelnější zločinecké kousky. Příběh samotný je zdá se nepodstatný, postrádá klasickou logiku kriminálních příběhů, zato je plný nejrůznějších symbolů, s jejichž významem si má divák lámat hlavu. Podobný přístup Blier zvolil už ve filmech Buzíci, Připravte si kapesníky a ostatně též v Kdybych byl špion. Film je to zajímavý, nemá sice takový spád jako skvělí Buzíci, ale přesto je to pozoruhodný film, v němž Depardieu podává jeden ze svých skvělých výkonů. (02.10.2006)

Skvělá surrealistická komedie, ve které nic nedává smysl, její děj se vyvíjí úplně šíleně a každou chvíli naprosto jinak (člověk fakt neodhadne, co se bude dít v následující minutě), než by si kdokoli představil, ale přesně takhle by měla, aspoň podle mě, surrealistická komedie vypadat. Navíc, když fakt baví a nenudí. A tohle mě bavilo hodně, sice to není vždycky na to, aby se člověk zasmál nahlas, ale příjemný pocit a úsměvné momenty (ona sama absurdita příběhu dost baví) přetrvají po celou dobu. Myslím, že je to podruhé za celý můj život, co jsem viděl čistě surrealistický film, ale tady jsem dost spokojený. 5* (26.01.2020)

Art? Krimi? Psycho? Černá komedie? Ani jedno, a přitom vše. Po zhlédnutí mi bylo, jako bych vypil nealkoholické pivo a motal se jak po vyprázdněné flašce whisky. Po obtížném "návratu" z těžkého alkoholického opojení si totiž obvykle nepamatujeme, co jsme vlastně prožívali a viděli. A vy, nealkoholici, chcete-li poznat pocity střízlivějících alkoholiků, nahněte si z láhve ze Studeného bufetu. (... tak mě napadá, zda scénárista při tvůrčí práci také nepožil) (10.12.2010)

Do-ko-na-lá absurdní černá komedie, jejíž hlavní kvalitou je dobrý scénář. Dialogy jsou naprosto odosobněné, zbavené všech emocí, což vedlo k úplně nelogickému chování postav. Přiznávám, že některé situace mě dost vyvedly z míry, jiné byly vysloveně komické. O to víc mě příjemně překvapilo, jak film drží pěkně pohromadě. (15.02.2015)