Zaľúbiť sa

"Co byste rád za pivo?" - "Co máte?" - "Máme Coors, Coors Light, Heineken, Carlsberg, Becks, Stellu, Budweiser, Bud Light, Guinness, Fosters, Carling, Budvar, Hoogaarden nebo Coronu." - "Hm, mně je to asi jedno." - "Tyhle odpovědi mám nejraději..." Začalo to tak dobře a po rozklepání to skočilo do takové té klasické romantické hladiny, kde se náhodně potkají dva a chvíli jim to trvá, než si vlastně uvědomí, že se mají rádi. To nejlepší na tomto filmu nicméně je zjištění, že Meryl Streep byla vždycky obrovská krasavice, a že Robert De Niro se dokázal pokaždé vcítit do jakékoliv role. I do romantické... (21.12.2016)

Oba dva hlavní představitelé sice hrají skvěle, ale stejně mě to nějak nechytlo. Na mě asi příliš realistické :) Ono, fandit chlapovi co doma opustí, milující (snad) ženu s dvěmi dětmi je na mě docela silná káva. Nicméně právě tímto byl film zajímavý - pokud už mají hlavní hrdinové nějaké vztahy většinou jsou drahé polovičky různé mrchy a moc vztah nefunguje, což tady neplatí. (08.05.2009)

Může být něco hezčího? Já nic jiného neznám...ale má to malou vadu na kráse, povím vám, protože on je tak trochu ženatý a ona je tak trochu vdaná. Leč předvánoční romantický paprsek byl vyslán do toho šrumce. Od té doby záležitost srdce skrz newyorské ulice a mrakodrapy line se. Zde je naše poezie přitažlivosti a porozumění, která zasahuje, aby i ty nejobyčejnější nátury zjihnuly a v nejslavnostnější den splynuly. Setkáme se na místě činu po roce, vyznáme si lásku jeden druhému v adventním čase? (22.12.2016)

Mocná čarodějka udělá abraka dabra a denní program se aranžuje na minutu přesně kvůli třeba jen pár vteřinám setkání s milovanou osobou. Kdopak by to neznal.. Tohle všechno pod taktovkou Belgičana Grosbarda vypadá obyčejně, uvěřitelně a civilně, protože má pod sebou v orchestřišti dva velmi schopné hráče a lascivnost současných romantických komedií v té době newyorkskými vlaky nejezdila. Známé rčení W.Allena: „Sex uvolňuje napětí. Láska ho způsobuje.“ však zase nemuseli úplně zamést pod koberec.. (12.12.2011)

Hned v prvních scénách se na mě sesypal nejodpornější americký bordel a brak: vánoce v New Yorku, hnusně nabubřelé obrovské koule, americký vlajky, a merry christmas za každou replikou. (Vánoce se bohužel ve filmu opakují ještě jednou, ale to už jsem byl tak zrezignovaný, že to jen o málo prohloubilo můj úžas nad touhle sračkou). Do toho ta Meryl Strýpová. Tak, vpodstatě jsem si na tomhle filmu s ní ujasnil svůj naprosto ryzí a dokonalý předobraz ženské ošklivosti a antiidolu: Ksicht jak kdyby se narodila původně jako potrat, zválenej, kostrbatej, hlavu velkou jak pátrací balón. Hubu křivou, pravý koutek jde nahoru, levý dolu. Postava, chůze taky tragická, marně jsem si lámal hlavu, jaké nesympatické zvíře připomíná. Asi nějakou africkou lamu s kostnatýma nohama a vystouplýma kloubama. Ta paní nemá nic, co je na ženách tak nějak pěkné: ani rty, ani oči, dokonce ani řasy!. Navíc má nepříjemnej a protivnej hlas. Kdyby aspoň dali k Nirovi protějšek, že by člověk při troše dobrý vůle mohl pochopit, proč kvůli ní rozbil svou rodinu, vcelku pohodový vzath se dvěma dětmi, ale tohle... Intelektuální poselství tohoto filmu tedy čisté mínus, estetické čisté mínus, ani Niro tentokrát nenahonil ani půl bodu. ...Jo a, jedna z nejodpornějších filmových hudbiček, co ty kreténi americký vyblili. (12.04.2014)