Príbeh z Bronxu

Režijní debut Roberta De Nira, který stojí rozhodně za pozornost a nezapře v sobě školu Martina Scorseseho. Mafiánské prostředí ve kterém vyrůstá mladý chlapec a čím dál silněji tíhne ke gangsterskému životu, přičemž se stále víc vzdaluje své rodině a otcovým představám o správné výchově - je zde vystiženo opravdu povedeně. De Niro režíruje jako zkušený mazák a nemá se za co stydět. Naopak. Nabízí podívanou, která zapůsobí, pobaví a poodkryje nám životní styl mafie i trošku jinak, než ho známe z jiných snímků s touto tématikou. Příběh z Bronxu, je pravdivá výpověď Chazze Palminteriho, který napsal předlohu a sám si střihl roli bosse Sonnyho. Film, z jehož některých scén zamrazí, film, který je autentickou podívanou a v jedné scéně vás i rozesměje (to když Sonny uklízí na toaletu jednoho hráče kostek za druhým). Pro mě osobně lepší zážitek, než Scorseseho drsní - Mafiáni. (27.12.2011)

,,BYL JSEM SICE DLOUHO PRYČ, ALE TEĎ SE TU O TO BUDU STARAT. KDYBY JSTE NĚCO POTŘEBOVALI“..... Bronx, svět sám pro sebe. Všude je odsud blízko, ale vlastně daleko. Rok 1960, to byly zlatý časy. Bronx žije svůj vlastní život a my můžeme nahlédnout do italský čtvrti pohledem nejdříve malého, později dospívajícího Calogera, kterému se dostává dvojího vzdělání. Škola a ulice. Jestli bude i dvojnásob chytrý, to pozná až později...... režijní debut R.D.Nira nás zavádí do prostředí, které je mu velmi blízké. Naráží na rasismus, snaží se ukázat, co je úcta a co strach. Nezdálo se mi to až na výkon 9ti letého F.Capra až tak mimořádné. Samozřejmě, De Niro to zvládl na výbornou, ale já to beru jako normální příběh z nenormálního prostředí, doprovázený hudbou 60tých let. (08.07.2006)

Život v mafiánké čtvrti není pro obyčejného člověka s morálními zásadami zrovna jednoduchý - jak vychovat ze syna slušného člověka, když má odmalička za vzor pouliční gangstery? Jak mu vštípit správné hodnoty, když denně vidí, jak úspěšné je jednání z pozice síly? Jak jej ochránit? Tímto i dalšími problémy (např. rasismus) se zaobírá "Příběh z Bronxu". Robert De Niro se tentokrát pochlapil nejen jako herec v roli otce - řidiče autobusů (nikoliv mafiána, jak jsme zvyklí:-)), ale také coby zdatný režisér. Hereckým výkonům všeobecně není co vytknout, třeba Chazz Palminteri v takovém tématu snad ani nemohl chybět; na jeho scénáři zamrzí jedině závěr, moc velké klišé na můj vkus. 80% (30.10.2009)

A půl. K dokonalosti mi k tomu až možná příliš neseděl dabing hlavní postavy v podání Filipa Švarce, která nás celým filmem provádí. Takže ta chybějící "hvězdná půlka" je za to. S tímto filmem jsem si plně uvědomila rozsah významu, který díky mistrovské trilogii Kmotr, zcela změnil mé vnímání a pohled na gangsterské filmy. Je vidět, že Bobby De Niro tyto postavy nejen excelentně často ztvárňuje, ale také se v této tématice díky tomu brilantně vyzná. V Příběhu z Bronxu mi obdivuhodným způsobem předvedl své filmařské umění za famózní scénáristické práce Chazza Palminteriho. Ten zde také zastával tu nejdůležitější hlavní postavu a vedle De Nira mě naprosto ohromil. Ten mafiánský chlapík byl tak charizmatický, že i já bych zřejmě nebyla schopna odolat mu. Postavu synka skvěle ztvárnil sympatický, pohledný mladík jménem Lillo Brancato. Film obsahuje spoustu silných a působivých scén. Mrazilo mě po celém těle při scéně, kdy nezbední hoši napadnou své černé spoluobčany projíždějící "jejich" čtvrtí na kole a jako hudební doprovod při jejich násilných skutcích zaznívá píseň Night In White Satin. To jsem vážně měla husí kůži po celém těle. Příběh z Bronxu není na tuto tématiku tolik násilný a brutální, jak většinou bývá, neodehrává se přímo v srdci neúprosného gangsterského doupěte, je situován kdesi na předměstí, a ne do velkých měst a toho opravdového, černého podsvětí, kde jsou ta "velká zvířata." Příběh z Bronxu je spíše příběh o jednom pracujícím otci, který se snaží svého zvídavého syna uchránit před nebezpečným prostředím a světem, kterému ještě nemůže rozumět. A především před jedním "Velkým mužem." Synek je však příliš přitahován tím elegantním mužem v obleku a jeho společníky. Vydává se na cestu, o jejíchž nástrahách a možnostech ještě nemá ani tušení. Film líčí tento nebezpečný svět, jaký opravdu je, aniž by jím protékaly potoky krve. Zároveň do něj zapracovává téma rasových problémů a rodiny. Chlapec se jednoho dne zachová správně k nesprávnému člověku. Ten mu jako výraz díků podá ruku, jejímž uchopením mezi nimi vznikne silné pouto, které mu začne utvářet celý jeho budoucí život. Ač byl Chazz zřejmě nečistou postavou, tak na mě zapůsobil velmi kladně. Jeho rozmluvy, myšlenky a životní názory na okolí, jeho postavení a život na mě velmi zapůsobily. Také díky tomu jsem z něj měla dobrý dojem. Něco jako správný gangster:) Takže, Roberte, velké díky za tento zážitek. (11.08.2010)

Robert De Niro natočil svoj režijný debut s takou istotou, že by som uveril, že ho natočil možno aj Scorsese. Asi to bude tým, že pri svojich nespočetných úlohách mafiánov hádzal očkom aj pomimo na režisérov a čo to podchytil. Dokáže udržať pozornosť po celý čas, príbeh je zovretý, ako prostredím, tak rovnomerným tempom rozprávania a sugestívnou atmosférou jednej štvrti. Príbeh z Bronxu môže trochu pripomenúť starú klasiku Angels with dirty faces. (03.06.2012)