Grandmother's House
Réžia:
Peter RaderScenár:
Peter JensenKamera:
Peter JensenHrajú:
Eric Foster, Kim Valentine, Len Lesser, Ida Lee, Brinke Stevens, Michael Robinson, Angela O'Neill, Nico Mastorakis, R.J. Walker, Mary Peach, David DonhamObsahy(1)
Po smrti otce se sourozenci David a Lyn stěhují na venkov k babičce a dědovi v domění, že jejich rodiče jsou oba mrtví. Vše se ovšem zásadně mění ve chvíli, kdy David otevře ve sklepě lednici a uvidí v ní znehybněné tělo jakési ženy. Že je to jejich matka, která utekla z blázince, aby své děti mohla vidět, vědí jen prarodiče. Ti se však začínají chovat velmi podivně, především děda, který se prohání po domě s dvojhlavňovou puškou. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (68)
Po smrti rodičov sa teenager David a jeho o niečo staršia sestra Lynn presťahujú na vidiek ku svojim starým rodičom. Tí bývajú vo veľkej viktoriánskej vile, ku ktorej vedie dlhá palmová aleja. Starý otec a stará mama ich vrelo privítajú. Lenže niečo nie je celkom v poriadku. Starí rodičia sa správajú veľmi podozrivo. David začína tušiť niečo zlé. Čo sú to za ľudia s ktorými musia teraz spoločne bývať? "Babiččin dúm" ukrýva nejaké strašlivé tajomstvo. ** ()
Horor tak s hlúpym scenárom sotva nájdete. Väčšinou nudné, bez napätia, so smiešnymi dialógmi, iracionálnym chovaním postáv, bez hororových prvkov a navyše s nesympatickým hereckým osadenstvom (až na pár výnimiek). Prvá polovica diváka unudí, v druhej z letargie vytrhne až samotný záver, hlavne naháňačka v peknom pomarančovom háji, ale ani tá sa nevyhne debilnému chovaniu postáv. Napr. miesto toho aby oba súrodenci utekali pred nákladniakom krížom cez sad pomedzi stromy, oni si to šinú rovno pred autom po peknom chodníčku.... No skrátka jedna veľká katastrofa a strata času. 20/100 ()
Jo, v první půli devadesátek to byl u nás na VHS obrovský béčko hit. Popravdě jsem to vůbec nechápal, my, co jsme byli rozmlsaní Hellraiserem jedna, dva, tři, Nevěstou Re-animátora, Smrtelným zlem dvojkou, Narušitelem, Psychocopem dvojkou, Návratem živé smrti trojkou, Phantasmem dvojkou, C.H.U.D.em, Kanibalama, Slimáky, Tatínkem se vrací, Slizem, Hřbitovem domácích zvířátek a dalšími podobnými kulty, tak Babiččin dům byl oproti zmíněným flákům totální jalovej odvárek. A musím říct, že tak na mě působí i nyní po třiceti letech. Sice mu nelze upřít pěknou kameru nebo zvuk, kdy je slyšet cvrlikání ptáků, tikající hodiny a další hezky ozvučené ruchy, ale to je tak vše. Jinak je to strašná hloupost a kultovním statusem bych ten film určitě nenazýval. Takže za kameru a za zvuk dvě hvězdy. ()
Kdysi mě neuvěřitelně děsila scéna, kdy synek ve sklepě otevře lednici a najde v ní spoutanou matku. Teď mě spíš víc vyděsí, když otevřu lednici, uvidím máslo a vzpomenu si, kolik stojí. Dusná atmosféra pomerančového háje je najednou v háji.. Zopakovat si po letech kultovní kousek z OK3, kdy divák při rychlodabingu mohl trénovat rozlišení monologu od dialogu, nebyl dobrý nápad. Od okamžiku, kdy mamá šús rozpíchá šerifa, se „Tatínkův dům“ sice na chvíli probudí z vegetativního stavu, ale to už nic nemůže změnit na skutečnosti, že když se střetne nostalgie s poznáním, obvykle to končí její prohrou.. ()
Jeden z nejblbějších hororů, které znám. Není absolutně nic, co bych na něm pochválil. Scény, které měly být děsivé, byly směšné, ale to nebylo jen takové to uchechtnutí, ale smích huronského náčelníka Magui. S dnešními horory to pochopitelně neobstojí ani trochu, ale co hůř, ono to neobstojí ani s horory, které byly natočeny v té době. Horor, který je k smíchu, to je ta nejhorší nálepka, jakou horor může obdržet. Tomuhle se fakt vyhněte. Hrozí, že si po něm delší dobu už žádný jiný horor nepustíte a to by byla škoda. ()
Galéria (35)
Fotka © Vinegar Syndrome
Reklama