Božie deti

Nádherný, čistý film, který si překvapivě vystačí s poměrně banální zápletkou ztracených dětských bot, sourozenci se pak musí dělit o jeden pár starých špinavých tenisek, což se ukáže jako nepříliš šťastné řešení. Celý film krásně uteče jako voda, nicméně pocity z něj zůstanou o poznání déle.Dětští protagonisté se chopily svých partů naprosto dokonale a přesvědčivě a divák s jejich "zapeklitou" situací naprosto soucítí. (16.04.2008)

Některé ty scény jsou přímo skvělé, třeba to mytí bot, každá ta výměna bot, scéna, kdy ta bota uplave a holka se ji snaží chytit (pokud by vám přišlo, že moc píšu o botách, tak se nedivte, o ty tu jde především) a hodně se mi líbil i ten konec, zobrazující SPOILER že všechny poháry, medaile a sláva jsou ti úplně k ničemu, když nemáš na něco (pro nás) tak obyčejného, jako boty. Taky je to slušně natočené, v drtivé většině scén civilně zahrané a i s postavami se tu dobře pracuje, navíc jsou i docela obstojně představené a navíc nejsou černobílé. Líbilo se mi to hodně a po obrovském zklamání z filmu Želvy mohou létat mě Írán opět potěšil, ale na plný počet mi tam něco prostě chybí. Do děje mě to vtáhlo dostatečně a vedené je to chytře, ale těch detailních záběrů na ubulený dětský obličej je tam zbytečně moc a filozofie posuzování lidí podle toho, jaký druh bot nosí, mi je proti srsti. Znám lidi, kteří se tím řídí, ale ti se řídí opačnou teorií - a mě se nelíbí ani jedna. Je moc krátkozraká, předem odsuzující. A obávám se, že to z toho filmu mělo plynout i z vůle režiséra, nebylo to jenom vykreslení charakteru té malé holky. Ale jinak se mi to líbilo hodně a připomnělo mi to Bílý balónek od Panahiho - popravdě bych rád věděl, jak moc nebo jestli vůbec se tím Majdi inspiroval, protože jistá podobnost tam opravdu je. 4* (13.05.2021)

Díky, díky, díky za tak nádherný, dojemný a neotřelý film. Naprosto mě uchvátily herecké výkony dvou malých představitelů, Aliho a jeho malé sestřičky. Ty jejich nádherné oči, někdy i plné slz nemohou nikoho ponechat bez emocí. Tento íránský film hlavně o sourozenecké lásce, ale i o čisté dětské dušičce a obětování se pro druhé bude patřit mezi ty, na které hned tak nezapomenu. Prostě Božské děti. (27.06.2012)

Milej malej film z poměrně odlišného prostředí a kultury a přeci nakonec velmi podobný klasickým lidským starostem. Jednoduché, ale působivě vyprávění, které mi trochu kazil ne úplně dobře zmáknutý konec, který přichází dost nečekaně a chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomil, že to byla vlastně nejspíše záměrná pointa. Není to film, který by měl úplně obroušené hrany, jak je třeba u západní kinematografie zvykem, ale má svoje bezprostřední kouzlo všedního života. (24.02.2018)

Tenhle film se měl spíš jmenovat "Sneakers". K jeho shlédnutí mě nalákalo vysoké hodnocení zde na CSFD a skutečnost, že se jedná o snímek z filmově netypické země. To slibovalo jistou dávku neotřelosti a originálnosti. Musím potvrdit, že v tomto ohledu mě tahle v mnohém až absurdní komedie o ztracených botách a událostech na tuto újmu navazujících, vrcholících napínavým závodem, opravdu nezklamala. Vystupující dvojice dětských sourozenců zde podává tak bezprostřední, opravdový a dojímavý výkon, který ve spojení s prostředím tak odlišným od toho, co známe my, "civilizovaní" lidé, vytváří velice zajímavý filmový zážitek. Doporučuji! (25.04.2009)