Ivan Vasiljevič mění povolání
Ivan Vasiljevič meňajet professiju
Ivan Vassilyevich Changes His Profession
Obsahy(1)
Mladý vynálezce Šurik Timofejev (Alexandr Demjanenko) sestavil fungující stroj času, který spojil jeho byt s 16. stoletím, přesněji s místem, kde pobýval tehdejší krutý vládce Ruska Ivan Hrozný. Zpět do minulosti se dostane důchodce Bunša (Jurij Jakovlev), který se čirou náhodou velkému caru dost podobá. Spolu s ním se do doby vlády nejslavnějšího ruského cara dostává i kapsář Miloslavskij (Leonid Kuravljev). Na jejich místě v současnosti se objeví Ivan Hrozný, který se nenechává přesvědčit, že je v budoucnosti. Porucha stroje času způsobí sérií nečekaných a zajímavých událostí. (NGP)
(viac)Videá (1)
Recenzie (27)
Tohle bollywoodské provedení mě poněkud děsí, i když ruská melodika je mi dosti sympatická. Musím konstatovat, že jsem ráda, že námět za 20 let uloupili Francouzi a nepopsatelně lépe jej zpracovali. Sovětské klouzání do grotesky působí hodně křečovitě, místy trapně. Přiznávám, že product placement Marlbora jsem nepochopila, ale to by bylo asi to nejmenší na celém filmu. ()
Šurik změnil povolání stejne jako Ivan Vasiljevič, kam se poděl mladík z klubu Rychlých šípů, z peroxidového blonďáka je černovlasý muž se čtyřicítkou na krku, bláznivými vynálezeckými nápady, strojem času, co vypadá jako destilační kolona na alkohol a odsunutý z hlavní role do vedlejší. Stejně jako v Operaci "Y" i zde evokují některé situace němé grotesky. Honičky promítané ve zrychlených záběrech bitva s jídlem to názorně dokládají. Komika ve filmu založená na výměně osob Ivana Hrozného a Ivana Vasiljeviče Bunšova prostřednictvím stroje času dávají dohromady dvě naprosto nesourodá časová období, v nichž postavy obou Ivanů se stávají neschopné si poradit v závislosti na jejich dosavadních životech a zkušenostech. Komika se ocitá daleko za hranicí kýčovitosti, ale jde spíš o tempo, s jakým jsou nám použité gagy předkládány a které nenechá diváka ani na chvíli vydechnout. ()
Sovietske komédie boli často na hranici grotesky, ale v tomto prípade sa im podarilo pridať aj vtipné dialógy. Na moje prekvapenie si trochu "kopli" aj do socialistických nešvarov, takže to častokrát pripomínalo satiru. Triky sú dosť archaické a azda všetky české komédie s trikmi z toho obdobia sú precíznejšie spracované, ale v rámci žánru to nie je také podstatné. Mne sa táto rozpustilá komédia páčila. ()
Geniální, i když ještě o něco geniálnější mi přišla Bulgakovova předloha, u které jsem se nasmál přece jen o trochu víc. Gajdaj ani nemusel předlohu moc aktualizovat, protože v Sovětském svazu se toho mezi 30. a 60. lety mnoho nezměnilo. Kontrast černobílé reality a barevného snu připomene Čaroděje ze země Oz. Kontrast Ivana Hrozného pronášejícího лепота nad panoramatem soudobé Moskvy a товарище Bunšu s Miloslavským v 16. století netřeba komentovat. Tоварищ Šurik naštěstí sestrojil jen машину времени a jinak se ve filmu moc nevyskytuje. Jen pro zajímavost dvě písně, které Ivan Hrozný poslouchá z magnetofonu, jsou: první od Vysockého a druhá Песня про зайцев v podání Jurije Nikulina z Gajdajova staršího filmu Бриллиантовая рука. K сожалению pokud nerozumíte velmi dobře rusky bude váš zážitek z filmu značně ochuzen. ()
Jako retro jednohubka mi místy chutnal Ivan Vasilejvič i docela slušně. Ačkoliv v rámci crazy komedií se sci-fi či fantasy prvkem má v éře 60. a 70. let určitě velmi silnou konkurenci a několikrát pro mě spadl až do úrovně, kdy sovětské pokusy o bláznivou grotesku na mě začaly působit i trapně. "Sci-fi" je tohle zhruba stejně jako třeba Blázen z laboratoře 4, tedy jeden sci-fi nápad neotřelého vynáleze na začátku, který tvůrcům slouží spíše jako podklad pro rozehrání praštěných situací a postupně i pořádného žánrového guláše. Velmi se mi líbilo samotné rámování i s údernou (byť nijak zvlášť originální) pointou na závěr a začátek s pěknými vizuálními experimenty. Hodně jsem se bavil i nad experimenty vědeckými, tedy těmi ze strany mladého bláznivého vědce, méně již, když se z roviny sci-fi celé dění přehouplo výhradně do roviny crazy. Ale kdyby už nic jiného, tak minimálně muzikálové vložky z onoho prostředí středověkého cárského paláce optikou moderní grotesky oceňuji. [55%] ()
Reklama