Úsmev

Ještě před puštěním tohoto filmu, jsem shlédl krátkometrážní kousek Laura Hasn’t Slept (2020) od stejného režiséra. V něm se hlavní hrdinkou stala právě ona studentka Laura, která poté v ordinaci následně spáchala sebevraždu a odstartovala děj tohoto filmu. A musím říct, že má předtucha byla správná. Nějak mě neokouzlil ani snímek a posléze ani celovečerní film. Parker Finn je viditelně fandou asijských hororů a ledasco si vypůjčil i do svých výtvorů. Což však ještě neznamená, že i stejnou kvalitu. Ačkoliv měl film v názvu úsměv a ten se skutečně vykouzlil na tvářích několika postav, já u jeho sledování rozhodně vícekrát zíval nudou.    Nechci jen hanit, protože se zde objevilo hned několik pasáží (scén) při kterých se podařilo navodit zajímavou psycho atmosféru, ale většina rádoby lekacích scén byla sakra předvídatelných, některé části byly neskutečně nezáživně natahovány a u jiných jsem si říkal (tak tohle jsem už několikrát viděl jinde). Navíc jsem měl problém i s hlavní hrdinkou. Hlavně tedy s výběrem samotné představitelky. Sosie Bacon moc krásy ani talentu po svých rodičích nepobrala a navíc mě ani fyzicky nepřitahovala (nemám moc v oblibě děvčata, co mají pomalu stejně velké prsa jako já).    Přitom zápletka jako taková byla rozhodně zajímavá, stejně jako pátrání po předchozích sebevrazích. Určitě by tomu neuškodila kratší délka, propracovanější scénář a úsměv na tváři by mi vyčarovalo i lépe provedené gore. Takhle z toho byl jen kyselý škleb nad promarněným potenciálem, který se tu nabízel. Pár světlých okamžiků by se tu našlo, ale víc jak obyčejný průměr tomu nedám. To ať se na mě nikdo nezlobí. Pokud tento film řada lidí označuje za jeden z nejlepších filmů roku, tak to jsem rád, že jsem jich dosud moc neviděl. Na většinu „novinek“ se vždy raději dívám až s velkým odstupem. A viditelně tomu nepomohla ani ta velká mediální masáž, před samotnou premiérou. 50% (18.11.2023)

Stejně jako některé jiné filmy, i „Úsměv“ bere něco běžného – v tomto případě úsměv – a přetváří to v děsivou věc. To filmu propůjčuje větší míru hrůzy, než jakou se může pyšnit mnoho hororů s nadpřirozenými stvořeními typu upírů nebo vlkodlaků. V záplavě nových hororů, jichž každý rok vychází celá řada, tak „Úsměv“ představuje závan čerstvého vzduchu, zase něco trochu jiného. „Úsměv“ je navzdory názvu jedním z hororů, které působí opravdu děsivě. Nespoléhá se pouze na lekačky, byť ani ty ve filmu nechybí. V první řadě kromě ústřední myšlenky sází na propracovanou atmosféru a síť hrůzy, která se kolem hlavní hrdinky Rose postupně utahuje. Jak ostatně jinak nazvat situaci, v níž Rose čelí smrtelné hrozbě, ale nikdo z jejích nejbližších jí podle všeho nevěří? Filmu to propůjčuje větší zdání realističnosti, neboť málokdo v dnešní době věří v existenci kleteb. O to strašidelnější je vše, co se v něm stane. Děsivost snímku zesiluje i skutečnost, že protivník, s nímž se Rose potýká, dokáže zaujmout různé podoby – podobně jako v hororu „Neutečeš“. Ani Rose ani diváci tak netuší, odkud přijde další nepříjemné překvapení, což je zanechává permanentně napnuté. I další prvky filmu, zejména práce kamery a soundtrack, slouží k posílení jeho atmosféry. Pojetí kamery reflektuje zhoršující se psychický stav hlavní hrdinky, která se ocitá ve stále větším stresu, jak bojuje nejenom o svůj život, ale i příčetnost. Hudba Cristobala Tapia de Veery se do filmu hodí. Byť nejde o soundtrack, který by lidé s velkou pravděpodobností poslouchali samostatně, do „Úsměvu“ zapadne bezchybně. Navzdory povolání hlavní hrdinky se film nezaměřuje primárně na psychologický ponor a studium duševních nemocí, nýbrž na její boj o přežití. To však není nutně na škodu. „Úsměv“ je v prvé řadě horor a byť si s psychologií pohrává, nejde o psychologické drama. Sosie Bacon v hlavní roli vykresluje svou Rose jako na jednu stranu traumatizovanou, na druhou stranu odhodlanou mladou ženu, a díky jejímu výkonu je snadné Rose začít držet palce a zajímat se o to, jak to sní dopadne. Sympatická protagonistka a poutavý děsivý příběh jsou dvě základní ingredience podařených hororů, mezi které „Úsměv“ bezpochyby patří. /70%/ (08.01.2023)

[55%] Viděno v kině. I když, zde hodnocení je na současné horory nadprůměrné, přesto jsem tušil, že to bude klasický novodobý horůrek točený přes kopírák. A nezmýlil jsem se. Samozřejmě nemůžu říci, že je to úplná blbost. Má to své kvality, ale i také nedostatky. O nějaký originální nápad se zde nezavadí, ale taková technická stránka je docela slušná a k tomu ten audiovizuál – konkrétní scénky jsou pěkně ozvučené. K tomu hlavní hrdinka, která mě bavila od začátku do konce. Jen po hororové stránce to bylo takové neúplné a už vůbec ne děsivé. Rko je využito tak nějak napůl. K tomu finále mi přišlo hodně zdlouhavé a už vůbec šlo mimo mě. Takže víc bych se v tom nepitval. Sice moc dobře nechápu, že je to zde hodnocením kolem 70%, ale nikomu to neberu. To 1 vidění jsem přežil, ale stále jsem nedostal nic lepšího než tyto současné duchařinky. (08.10.2022)

Nemůžu říct, že bych se na film SMILE vyloženě těšil, ale chtěl jsem udělat radost svojí lepší poloviččce, tak jsem koupil lístky do kina pro dva. No a od filmu jsem dostal přesně to, co jsem čekal - typickej standartní horor 21. století. Uznám, že první půlka filmu začala slibně, kdy se filmaři nespoléhali na laciné lekačky, ale na budování postav a mrazivé atmosféry. No jenže pak přišla druhá polovina, u které mi přišlo, jak kdyby si tvůrci řekli, že přece na takovýhle filmy chodí hlavně puberťáci a rázem se z toho stala přehlídka trapných lekaček, kdy klasicky navodíte ticho, nějaké to napětí a BUM! Ohulíte zvuk, že nadskočí polovina sálu. Takhle za mě nene pánové. Filmu uznám dva docela dobrý mindfu*y a vtipnou scénku s narozeninovým dárkem, který jsem sice už předem dokázal odhadnout, ale to mi nebránilo se smát v kině na celý kolo. Po konci filmu jsem na manželky tváři viděl trochu skleslý výraz, který mi i potvrdila s tvrzením, že od filmu čekala něco mnohem víc. No, očeividně se další NOPE nekoná (což byl pro mojí ženu nejlepší film roku). Nakonec mi i musela dát za pravdu, že nedávný Halloween Ends byl rozhodně lepší kino zážitek než SMILE. Ten pro mě bude jenom průměrný film na který si za týden ani jeden z nás nevzpomene. A když tak koukám na to hodnocení na ČSFD, tak si fakt říkám, že tyhle moderní horory s démonickejma entitama asi nebudou moje cílovka. Já se asi budu držet u svejch Halloweenů (Halloween Ends), Vřískotů (Scream 5), Predátorů (Prey) a Hellraiserů s tím, že občas natrefím na nějakej diamant typu Nope nebo Černý telefon (snad se do toho zařadí i Menu). Tohle byla taková nouzovka na zabití dvou hodin. 4,5/5 (20.10.2022)

Po tomhle filmu si zavedenou frázi "vždy s úsměvem" každý rád rozmyslí. Ve výhodě budou bručouni, protivní a neláskyplní jedinci. Parker Finn přišel s neotřelým námětem, který měl obrovský potenciál, kterému ale chybí kvalitnější scénář. V hlavní roli sémě Kevina Bacona a Kyry Sedgwick, které neoslnilo extra zajímavým herectvím. Sosie Bacon ale úplně není na vině. Problém tkví jednoznačně v nedotaženém a málo propracovaném scénáři, který neumožnil, aby to režisér na dvě hodiny udělal stoprocentně záživné. Táhlý dojem, film povětšinu času nemá tempo, podporuje především absence nějaké poutavé legendy spojené s kletbou. Mladá psychiatrička se po smrti své pacientky, která si se zlověstným úsměvem od ucha k uchu před jejími bulvami podřízla krční tepnu, pouští na vlastní pěst do vyšetřování okolností, které vedly k tomuto úmrtí. A náhle zjišťuje, že zdaleka nejde o jediný případ takto bizarně orientovaných sebevražd. A podle všeho to vypadá, že démon/entita má přímo spadeno na ni. Co začínajícímu režisérovi nevycházelo v jeho scénáři, to doháněl poměrně zdatnou a technicky vycizelovanou režií, kdy nabídl porci šťavnatých scén, v nichž se krví nešetřilo. Stále ale filmu chyběl nějaký opravdu působivý vrchol, který by mě coby diváka strhl. Skvěle se soustředil na vylekání diváka, kdy některé lekačky mají infarktové rozměry. A jelikož jich není málo, má divák o zvýšený tep postaráno. V závěru jsem doufal ve větší gradaci událostí. Finální část mně přišla celkem nenápaditá. Tenhle horor mohl patřit k tomu nejzajímavějšímu, co se na hororovém poli urodilo. Nevěřil bych, že mě celé to počínání vlastně poněkud znudí. 6/10 (14.11.2022)