Pavilón žien

Aniž bych chtěl PAVILÓN přeceňovat, přece jen bych si dovolil se tohoto filmu zastat. Pearl S. Bucková netvořila je z vlastní sladkobolné virtuální reality, ale také - a především - ze způsobu, jakým byla našimi předky láska vyznávána a skutečně prožívána. Prolnutí dvou odlišných civilizací je zdařilé, ve filmu přesvědčivě zachycené a psychologické propracování má i postupně propukající láska Evropana a Číňanky. Wu má velmi daleko do tuctové čínské ženy; lze ji považovat za symbol sunjatsenovské probudilosti (vůbec otcem moderní Číny je vedle a přes Maa právě tento muž, jehož trvalým odkazem zůstává a zůstane tchaiwanská Čína). Způsob, jakým cit prolamoval korzet konvenční morálky v generacích našich předků, býval právě takový. Podceňovat nemůžeme ani Evropanovo celibátní kněžství, tvořící další významnou bariéru brzdící propuknutí citu. Ano, idylizující prvky ve filmu jsou a popírat je by nemělo smysl. Závěr PAVILONU jimi přímo hýří (rok 1941 je spolu s následujícím 1942 vyvrcholením japonské agrese nejen v Číně, ale i v celé východní Ázii; vlastní válka v Číně ovšem začíná již v roce 1937). Ale - mám-li si vybrat mezi akční a idylizující tendenčností, rád a z přesvědčení volím tu druhou. Stejně jako kdysi Dumas či Karl May nebo Verne. Ušlechtilosti a slušnosti není totiž v životě i v pohádce nikdy dost. (29.04.2011)

I když je Dafoe spíš můj oblíbený herec, ani za něj si tu hvězdičku nevyslouží. Film je strašně nudný, prvoplánový, všechny postavy jsou nesympatické, a má to příšerný scénář a hudbu. Nějak už od začátku je tam naprosto jasné co se komu stane, a jak to dopadne. Navíc na to, jak se tam pořád mluví o tragických koncích, tady ten konec není tragický, ale spíš takový nadšeně optimistický, že? (28.04.2012)

Jednu hvězdičku za zajímavě koukatelného Willema Dafoea a taky za to, že se film obešel bez nahotin. Nicméně, Willemova postava úžasného amerického kněze, který všechno na světě dokázal, byla dost trapná a pak mi vadil "válečný" konec, kdy za ně všechno vyřešili Japonci a bylo, postavy celý film vlastně nemuseli řešit téměř nic a všechno se vyjasnilo jakoby "náhodou"... Byl tam náběh na zajímavý film, ale skončilo to jako propaganda, bez jediné sympatické postavy a nakonec ještě ta "idylka" s Vírou, Pokorou, Milostí, Dobrotou a šťastným komoušským synáčkem... (27.04.2012)

Navonok to síce vyzerá, že láska je zakázaná medzi dvoma cudzincami, ale pravda je taká, že ide o zakázanú lásku medzi MUŽOM A ŽENOU. Muž, ktorého sprevádza viera, a Žena, ktorú sprevádza tradícia. Syn, ktorého sprevádza túžba i hnev, a mladá nevesta, ktorú sprevádza smútok i strach. Pearl S. Buck sa preslávila svojimi románmi o čínskej komunite a ich spôsobe života. To, čo sa nám zdá neprimerané, považujú Číňania za úplne normálne (a samozrejme naopak). Ak si uvedomíme rozdielnosť charakterov postáv a odlišnosti prostredia, môžeme pochopiť i dopad na ich myslenie a nevyhnutnú deštrukciu, ku ktorej po celý čas smerovali. (22.11.2008)

Tradice mi vždycky lezly na nervy. Proč bych měla dělat něco jenom proto, že to říká historie? Nebo ještě lépe, tlustá babka navlečená v křiklavém kimonu a růžovou pudřenkou pomalovanou držku hůř než Marfuša? Doba kdy žena byla nic je pryč! důvod proč jsem chtěla dát tři hvězdičky je právě to téma nemohoucnosti a odevzdanosti a můj hrozný pocit že to dopadne špatně. Tohle je přesně ten tip filmů, kdy bych být tou ženou zavraždila tchýni i manžela a ještě chtěla vědět jak film dopadne...ale nakonec jsem musela dát 4 (19.12.2010)