Odsouzená střela
Šinkansen daibakuha
The Bullet Train
Obsahy(1)
Rychlovlak Shinkanzen nemůže zastavit a ani nesmí zpomalit, protože je v něm nastražena citlivá výbušnina. A tak do toho, zda vlak vyletí do povětří, mohou zasáhnout jen pasažéři a osádka vlaku. (sator)
Recenzie (11)
To je presne to, že dnešný divák nepochopí atmosféru filmu, z 50 tych rokov (Gamera kontra Gaos, Gappa a podobe a Bullet train z polovice 70tych rokov. V tej dobe, bol Shinkansen pre československého diváka, ako z Utópie. No v kine to bola ohromná podívaná.Bolo to niečo nedostižné a úžasné.Až natoľko, že som si dal takú námahu a originál film na DVD (japonskú verziu - určenú pre Japonkso) som zohnal v Tokiu. A nielen tento film, ale ešte ďalšie 3, ktoré boli natočené s shinkansenom. Je jedno, že dnes sú už "nudné" (podľa Flipnica), je to naplnenie životnej túžby, vlastniť tento film, ostatne tak, ako bol film Veľký autobus, ktorý bol takisto na tú dobu, mimoriadny. Hodnotiť akýkoľvek film starý 40-50 rokov očami dnešného diváka je úplne zbytočné! A nemá vobec žiaden význam. 20 ročný divák to ozančí za nudu, lebo v tých časoch sa netočili filmy v bláznivom rytme, keď akcia súčasnosti je niečo úplne iné, ako bolo pred 50 rokmi. A preto pre niekoho ten film je na 5*, pre iného (mladého, a za tým si stojím) 2-3*. ()
Dnes už klasika, která se dočkala několika předělávek, z nichž asi nejznámější je Nebezpečná rychlost - je příznačné, že byť se jedná o špatný remake s ořezanou zápletkou a černobílým zjednodušením, je hodnocen o více než 20% lépe, než originál (asi diváci dávají hvězdy za Sandru Bullock apod;)). Režisér nic nehodnotí a nepřiklání se na žádnou stranu - členové záchranného štábu se několikrát zachovají houpě či nemorálně, pachatelé jsou líčeni jako normální lidé, kterým lze rozumět (mmch každý z nich představuje jiný archetyp losera, za některým z nich si určitě téměř každý umí představit svou "neúspěšnou variantu"). Zkrátka je patrné, že na obou stranách stojí lidé, nikoli na jedné straně hrdinové a na druhé plebs určený k likvidaci (jak to míváme rádi zde na "západě"). Plejáda skvělých herců je třešní na dortu snímku, který časem utrpěl méně, než jsem u podobného tématu očekával, vynikající je rovněž zakončení. Závěrem - nenapadlo by mě to zmiňovat, ale Flipnicova recenze mě přiměla: Upozorňuji Chibovy fanoušky, že Sonny hraje strojvůdce a karate zde rozhodně nepoužívá, ptákoviny typu bojových scén na střeše jedoucího shinkansenu se nekonají;) ()
Japonská variácia na vlaky v ohrození je pecková téma, ktorá predbehla Nebezpečnú rýchlosť s Keanu Reevesom o 15 rokov. Hlavne keď sa v nej okrem možnej bombovej katastrofy rieši i policajné pátranie po kriminálnikovi. Ešte k tomu je film zo 70. rokov a môžme v ňom vidieť prvú sériu rýchlovlakov Šinkanzen (Šinkanzen 0 series), dosahujúcu v tej dobe málo predstaviteľných 210-220 km/h. Toto všetko je veľké lákadlo. Film je tiež podkutý viacerými známymi hercami, okrem Takakuru prekvapujúco aj hviezdami akčného, samurajského či dramatického žánru - Sonny Čiba, Tecúro Tanba či Takaši Šimura. Aj keď si príbeh drží dobré tempo, vďaka obrej stopáži sa v ňom vyskytujú hluchšie scény, hlavne pri flashbackoch, ktoré sú jednak slabo spravené a tiež sú zbytočne vysvetľújúce. Aj vykreslenie atmosféry má svoje muchy, napr. vo vlaku je napätá atmosféra spravená viacmenej iba formou panického vyvreskovania či expresívnejších dialógov. Celkovo je to však chuťovka, ktorá bola v tom čase svojim príbehom i akčným spracovaním asi prelomová. ()
Viděl jsem jako mladý chlapec u nás v kině. Tenkrát se mi to zdálo dobré, ale je to už bratru 40 let. Inu čas letí. Pokud by se nějaký splašený český terorista rozhodl napodobit tento film, důrazně ho varuji - Pendolino není Shinkanzen, to by vyletělo do vzduchu na první výluce, tedy pokud by ho nesestřelil nějaký Pšonek s tirákem na přejezdu. ()
Japonští tvůrci se v sedmdesátých letech přidali k sérii hollywoodských katastrofických snímků z oblasti dopravních prostředků, který v podstatě nastal po úspěchu snímku „Letiště“ (1970). Do centra všeho dění vybrali rychlovlak, čímž se zařadili vedle hollywoodského filmu „Přepadení vlaku v Pelhamu“ (1974). Ano, jen místo přepadení ponechali jako u letadel motiv nastražené bomby. Dvě a půl hodiny dramatizace se zdá být dlouhá a ke konci snad i stále nějakým novým problémem zbytečně natahovaná, ale kupodivu si to atmosféru stále drží a i přes absenci lecjakých akčních scén si diváckou pozornost umí udržet. Převážně je paradoxně dáno málo prostoru dění ve vlaku, i když vzniklá panika samozřejmě vynechána není. Týká se to i japonské vlády, která je v rámci požadavku výkupného, jen nutností. Převážně máme možnost sledovat počínání odpovědných zaměstnanců řídicího střediska, práci policie ve snaze chytit pachatele, a samozřejmě počínání pachatele samotného a jeho pomocníků, o kterých se podrobnosti dozvíme v rámci emocí a snad i pochopení jejich skutků formou retrospektivy až ve druhé polovině celkové stopáže. Sedmdesátá léta jsou znát, ale právě proto je potřeba na snímek shlížet okem shovívavým. Při porovnání s výše zmíněným hollywoodským počinem „Přepadení vlaku v Pelhamu“ (1974) není ani lepší, ani horší. Dějová šablona byla vykreslena dle daných standardů, čímž celý koncept funguje, chtě nechtě, poměrně dobře. P. S. A my už víme, čím se inspirovali hollywoodští tvůrci akčního dramatu „Nebezpečná rychlost“ (1994), pro změnu zase s autobusem. ()
Reklama