McCabe a paní Millerová

Docela to trvalo, ale nakonec jsem film díky ČT (komentář upraven 24.6.2020) viděl v pořádné obrazové podobě, takže konečně vynikla práce s kamerou a svícením. Altman westernový příběh zbavil romantizujícího pozlátka a nechal vyniknout rozmary počasí a špínu. Herecké výkony Warrena Beattyho a Julie Christie jsou výborné, písně Leonarda Cohena ještě lepší (90%). (14.07.2008)

Jeden z těch atypických melancholických westernů, které mám tak rád ( Malý velký muž, Život a doba soudce Roy Beana ). Warren Beatty buduje kvalitní bordel, s čímž mu pomáhá Julie Christie a začíná se mezi nimi vytvářet určitý vztah, to ale není jediné, důležitým hybatelem děje jsou právě ony "hamižné rodící se korporace", jak správně píše betelgeuse. Pomalu se odvíjející děj ( to už tak u Altmana bývá ), melancholické náladové písně Leonarda Cohena ( sakra, od toho chlapa si budu muset něco půjčit ), které mají podobný účinek jako Simon a Garfunkel v Absolventovi ( to znamená VELKÝ ), sympaticky obyčejný Warren Beatty. Posledních 25 minut je ukázka režijního mistrovství a ten přenádherný konec, ááách... (31.10.2005)

Tak tohle je skutečně divoká alternativa na western. Namísto sluncem zalitých vyprahlých prérií Altman nabízí bezútěšnou horskou krajinu plnou bláta a později sněhu. Namísto tradičních soubojů zazní takřka 5-6 výstřelů, přičemž duel chlap proti chlapovi zde rozhodně neplatí. To plně vystihuje scéna na mostě: naivní mladík, rádoby kovboj, je zbaběle zastřelen stejně starým neli mladším "kolegou". Ani ústřední motiv vyprávění (výstavba a provozování pravého nefalšovaného bordelu) rozhodně nelze považovat za obvyklý westernový jev. V příběhu nezahlédneme jediného indiána, za to Číňanů poměrně hojně, byť se téměř vůbec neobjevují v tomto žánru, ve skutečnosti jimi byl Divoký západ (jak ukazuje historie), v určitých místech USA poměrně přeplněn. Podobně netradičně laděná hudba zvyšuje melancholičnost děje. Inu, co v tomto směru dále dodat? Režisér zdárně demýtizuje starý dobrý Západ. Altman, troufám si říct, vytyčil nový směr westernu, aby jej mnozí další v průběhu let následovali... Co se týče hereckého obsazení, ani Warren Beatty nehraje žádného hrdinu, naopak jeho prostý obchodníček s neohrabaným chováním tak nějak právě zapadá do koncepce příběhu. Altmanův snímek, ale i další podobně laděné filmy, skutečně dokazují, že se na přelomu 60. a 70. let točily neobyčejně zajímavé westerny. (06.12.2009)

Ako western je tento film fascinujúci tým, čo neobsahuje. Neexistujú žiadne rozsiahle výhľady na Veľké pláne, žiadni Indiáni, žiadne kaktusy, žiadne kovbojské klobúky. Nie je tam žiadny šerif, žiadne horúce slnko a žiadna banálna hudba. A na rozdiel od väčšiny westernov, ktoré sú poháňané zápletkou. ,,McCabe & Mrs. Miller" je menej o zápletke, ale skôr o tóne alebo nálade hraničného prostredia. Film sa odohráva na severozápade Pacifiku. Počasie je chladné, zamračené a nevľúdne. Môžete počuť zavýjanie vetra cez vysoké domy. A jemná poetická hudba Leonarda Cohena zvýrazňuje patrične ponurý vizuál. Pri vzpieraní sa kinematografickej tradícii si preto tento film zaslúži rešpekt, pretože je prinajmenšom nezvyčajný a možno sa v niektorých ohľadoch ešte viac približuje atmosfére života na americkej hranici než stereotypné predstavy, ako sú zobrazené v typických westernoch. 8,5/10 (03.09.2022)

Netuctový western bez kovbojského klišé; žádný střet dobra se zlem; Altman se v něm nesnaží glorifikovat zakládající mýtus Spojených států, jak tomu kdysi velela konvence. Také bych jej neřadil mezi „revizionistické“ westerny alá Sam Peckinpah, které jsou přád kovbojkami. Snímek vlastně není příliš akční (asi až na závěr, který k mému potěšení nevyůstí v happyend), takže jej kromě westernu můžeme označit i jako historický film - konkrétně o době zlaté horečky v USA. Hlavní postavou je pasák McCabe, který v zaltokopeckém městě postaví bordel, a jeho obchodní partnerka paní Millerová, prostitutka závislá na opiu, se kterou McCabe má dost ambivalentní vztah. Divákovy je zároveň jasné, že mezi nimi zahořel plamen lásky, o to je tragický závěr tragičtější. Režisér má smysl pro historický detail: zajímavou problematikou, které bylo v oné době velkým společenským tématem, je setkání čínské imigrace s americkou puritánskou společností (tehdy se v USA mluvilo o „žutém nebezpečí“, které přináší morální zkázu). Film kromě popisování tvrdých poměrů přistěhovalcu na Americký západ také letmo naráží na problémy, jako je organizování prostituce a obchodu s drogami mezi Číňany a střet různých kultur: v závěrečné scéně paní Millerová inhaluje opium v čínském opiovém doupěti; horníci z města v baru diskutují o tom, zda je tělo čínské prostitutky stejné jako tělo bílých žen apod.. Další kladnou stránkou filmu jsou písně Leonara Coena, které svojí tesknou monotónností jaksi ladí s celkovou atmosférou. Film bych sice nenazval mistrovským dílem, rozhodně ale stojí za vidění. (20.06.2011)